vlhké zdi

Bohužel musím zklamat, ale všechny vyjmenované řešení jsou neúčinné nebo polovičaté kromě podříznutí. Sanační omítka neřeší příčinu vlhkosti, tedy její vzlínání z podloží, jen následek - odvětrání vlhkosti ze zdi. Totéž kanálky. Jediný způsob, který bych považoval za dokonalý a účinný pro další časy je podříznutí, spojení izolace zdí s izolací podlahy a třeba nová bet. podlaha. Pokud je domek starý, neváhal bych podříznout i původní stavbu (pokud je cihelná a umožňuje to) a to včetně příček !
Stojí to sice velké peníze, ale pokud se to takhle komplexně neudělá, nacpete tam nakonec ty peníze taky ve formě neustálého opravování omítek, vyšších nároků na topení (vlhká zeď neizoluje)i třeba vlhkem poškozeného nábytku.

kontrolni otazka.
jake podlahy jsou v ostatnich mistnostech a jak je to v nich s vlhkosti zdiva? podlahy v mistnostech jsou v urovni venkovniho terenu, nebo je domek postaven na soklu?

Děkuji za odpověď. Domek je z poloviny podřezán, podlahy jsou pod úrovní podřezání. Vlhkost v domě se pohybuje kolem 50%. Zdi vlhké nejsou, problém je pouze u těch dvou místností. Podlaha je nad úrovní terénu. Stavař radil udělat na podlahu izolaci a vytáhnout ji na zdi. No zřejmě mě čeká radikálnější řešení, jak radíte vy.

Jako nejsem zadnej odbornik, ale videl jsem par lidi, kterym pomohly vzduchovy kanalky, tak bych to mozna zkusil.

to je hodne vysoka vlhkost. zacnu trochu akademickymi uvahami a spekulacemi. ze skutecnosti, ktere jsou zde popsany se domnivam ze puvodni stavba bude datovana nekam do obdobi 1. republiky a jako zdici material byly pouzity kvalitni palene cihly omitnute poctivou vapennou maltou z plaveneho ricniho pisku. malbu odhaduji vapenou. proto se zdi jevi jako relativne suche, protoze tato skladba ma velmi dobrou prodysnost a vlhkost se muze bez odporu uvolnovat do prostoru. pokud by stavba byla stasi, ocekaval bych zdivo smisene, nebo ciste kamenne, zdene na hlinu smisenou s plevami a malou primesi horkeho vapna opet omitle vapennou maltou. zde uz by se vlhkost zdi mohla vyskytnou, ale jen neznatelne. naopak pristavba je docela jiste dilem nekolika poslednich desetileti, kdy se pouzivaly ne prilis kvalitni, ostre palene cihly a maltu bez cementu si malokdo umel predstavit; o omitkach ani nemluve. kdyz nekde odpadaly vlhkosti omitky, tak se najust nacpalo jeste vic cementu, at to lepe drzi... takovehle zdivo jak se jednou nacucne vodou, tezko uz se ji zbavuje a rozhodne se tim netaji.

radu stavare bych radeji hodne rychle zapomnel, protoze to je IMHO kravina, ktera problem misto odstraneni jeste vice umocni. ac se to totiz nezda, vlhkost prostupuje a uvolnuje se i podlahami. to znamena, ze pokud uzavrete podlahy a izolaci vytahnete cca 20cm nad podlahu, voda nemaje jinou cestu, bude se tlacit jeste vys a vlhkost vyleze jeste min. od 40-50 cm nahoru. (nazornym prikladem jsou sokly domku oblozene keramickym obkladem a vlhkost maji v momente o metr nahore).

je to moc dlouhe, takze pokracovani v dalsim prispevku

dokonceni

co tedy udelat, abychom se zbavili vlhkosti nadobro? ja jsem osobne zastancem reseni, ktere odstranuje pricinu problemu, nez donekonecna odstranovat neprijemne dusledky pricinou zpusobene. sice vzdy podstatne nakladnejsi, ale s trvalym efektem. v nasem pripade co nejvice zabranit vode, aby se vubec dostavala do zdiva.

navrhovane reseni je tedy skutecne pomerne radikalni. v prvni rade bude nutne dokola okopat cely domek a provest odvodneni v zakladove spare kombinovane s odvetranim zdiva, jak jsem jiz uvadel v pribuznem tematu izolace obvodových stěn. jen doplnim, ze flexibilni drenaz je nutne napojit na kanalizaci. dale odtezit vsechny podlahy v objektu nejmene o 50cm (takto odtezene muzeme nechat stavbu je-li mozno mesic vyvetrat). misto vykopaneho materialu navezt vrstvu 30cm kameniva frakce 32-63 do ktere bude pri hornim povrchu vlozena flexibilni hadice pro odvetrani. hadice bude vyvedena nekolika prurazy do fasady a osazena pruvetrniky proti vniku hlodavcu, ptactva a hmyzu. nasleduje opravdu slaboulinka vrstvicka kameniva 16-32, jen aby se uzavrel povrch, na kterou se provede 5cm podkladnoho betonu. nasleduje izolace proti vlhkosti, idealne napojena na podrezani, dale 8cm podlahoveho polystyrenu a 6cm vrchniho betonu s vlozenou svarovanou siti 5/150/150. posledni centimetr zustava na zvolenou finalni vrstvu podlahy. pokud nechcete kopat cele podlahy, pak je naproste minimum alespon po obvodu vykopat ryhy a provest kanalky s flexibilni hadici. toto je v kostce zakladni provedeni, ktere povazuji za nutne, aby se vlhkost maximalne eliminovala, nebo lepe zcela odstranila. je mozne ze pri venkovnich pracich narazite na silnejsi pramen, ktery se vali pod zaklady. pak by bylo vhodne spojit se s proutkarem, najit pramen ve vzdalenosti nekolika metru od domku a tam ho prerusit pravidelne odcerpavanym vrtem, nebo zbudovat prepad do kanalizace.
CINK

Tedy, rady jsou fundované, ale bez hacku a carek se to blbě čte.
Nebuď lakomý a udělej nám čárky prosím.

Ty ses ale narocnej, no ty čárky vás jednou všechny zničej.

To me se to cetlo dobre.

Navic je to dost mozna presne trefene, no jsou z toho videt zkusenosti. Ale stejne si porad myslim, ze by treba az tak radikalni byt nemusel, treba mu vlhokst opadne uz pri prvni rade. To byla dobra poznamka a vzpomnel jsem si, ze otec kdysi na chalupe okopal cely dum (docela hluboko - uz nevim ale pul metru to bylo jiste, mozna vic) a navez tam kameny (nastesi byly k dispozoci ) a nahoru trochu pisku, aby to mohlo dejchat a vlhkost ze steny opadla a nic dalsiho se nemuselo. (Ale vlhkost byla vylozene u zeme).

Ještě jednou díky. Domek je z roku 1929 a přístavba z roku 1945. Vaše odpověď je vyčerpávající. Určitě udělám odvodnění kolem domku a přemýšlím nad podřezáním.

Jsme v podobné situaci - s rozdílem, že jde o obytný dům v Praze, kolem dokola jsou betonové chodníky, nebo jiné domy, nikdo netuší, jak je vedena původní kanalizace. Koupili jsme (levně) sklep, který je cca 0,5m pod úrovní terénu. Jde o malou místnost 25m2 nově určenou k bydlení. Podle zvlněného nového dřevěného obkladu lze soudit, že je tam dost vlhko, plíseň není vidět ani cítit, ale je čerstvě vybíleno a na některých místech se barva již teď (po několika týdnech) odlupuje. Navíc je tam příjemně (?) vlhký a chladný vzduch (při otevření velkého okna se teplý proud vzduchu valí dovnitř). Na vysoušení máme dost času - cca 3 měsíce. Původní majitel -jak je vidět na zařízení- hodně šetřil a byl tzv. "záplatovač".
Vysoušení zdí obkopáním z venčí nepřichází v úvahu (nepřístupný terén (komunikace, silnice, baráky). Podlaha je tvořena celkem křehkým betonem - dolík lze místy udělat i podpatkem - celá hloubka asi 10 cm, povrch je nerovný a na mnoha místech spravovaný nejspíš sádrou, pod betonem je asi nějaká izolace (černá folie). Dál to prozkoumané nemáme. Dům je téměř 100 let starý.
Chystáme se zlikvidovat beton, jakým způsobem máme postupovat pod nenosnými příčkami (nově a kompletně zrekonstruovaná kouplna je oddělena od zbytku místnosti sádrokartonovou příčkou)? Jak postupovat při obvodové zdi (pouze 1 zeď, západní situovaná do zarostlého parku) a jak při nosných příčkách? Je vhodné i v tomto případě použít výše doporučený postup (kamenivo, odvětrací hadice, kamenivo betón, izolace, polystyrén, betón, podlaha)? Jaké materiály použít? Je vhodné zakoupit vysoušeč vzduchu, nebo postačí větrání? Lze prohloubit místnost a zvětšít svět. výšku bez porušení statiky domu? Jsme zástanci řešení příčiny, ochotni investovat ale přesto počítáme každou korunu... Prosím poraďte. Za odpovědi budeme moc vděční.