Jištění oběhu topení

Dochlazovací smyčkou?Druhým čerpadlem?

Druhé čerpadlo mi neřeší výpadek elektrického proudu.Měl jsem na mysli jednoduché otevření okruhu topení pro samotíž,při jakémkoliv výpadku čerpadla.

Psal jste o poruše čerpadla, ne o výpadku proudu.Při výpadku proudu použít baterie a měnič na 220 voltů.Zapojoval jsem to známému na krbové kamna s výměníkem.Při úplné poruše neporadím, nejsem topenář.Ale laicky se domnívám, že samotíž asi nepůjde, když je nutno použít čerpadlo.
Snad jedině tou dochlazovací smyčkou a pojistit to pojistným ventilem.
Ale pevně věřím, že se tady nějaký odborník objeví a poradí vám.

Používají se buď speciální UPS přímo pro kotle, ale samozřejmě lze použít i silnější UPS pro PC.

Kdysi jsem někde četl, že UPS na PC se nemají k těmto účelům používat, neboť nemají na výstupu sinusový průběh napětí, což ničí motory čerpadel.

Řekl bych, že je to lobby výrobců drahých záložních zdrojů pro kotle. Při obdélnikovém průběhu může být motor hlučnější, pištět, bzučet, ale pojede.

A neshoří kvůli tomu obdélníku kotel nebo čerpadlo?

Mám instalovanou podlahovku. Pokud nejde dlouhodobě elektrika - síť ČEZ nepatří k nejspolehlivějším - mám další samostatný samotížný radiátorový rozvod pro nouzové vytápění s omezeným výkonem:
Radiátor v koupelně, teplovodní ohřev vody v bojleru a především velký radiátor v obýváku, s celkovým tepelným výkonem asi 40-50% výkonu kotle. Funkce: Jakmile přestane jít elektřina (i několik dní v rpůběhu 2-3 let), otevře se elektroventil, který je normálně uzavřen a "v klidu" jej otevře pružina. Okruh s oběhovkou se automaticky uzavře pružinovou zpětnou klapkou - ochrana proti přehřátí podlahovky. Celý výkon tak jde do samotížného systému, který je jinak trvale vychladlý a proto postačí odebrat okamžitý výkon kotle, který mezitím přivře bimetalová regulace v kotli. Systém je dimenzován tak, aby nebyl drahý a nepřekážely radiátory a rozměrné trubky, na straně jedné, ale aby odčerpal výkon kotle a poskytl čas k jeho vyregulování. Pracuje bezobslužně a i dlouhodobě dokáže udržet tepelnou pohodu do venkovní teploty kolem nuly. Samotíž se dneska nenosí a možná ji ne každý topenář ještě umí ...

ty jsi pripravem na konec sveta? a nemas jeste prirucni atomovou elektrarnu? nebo nejakou jinou chujovinu? nicmene bych ten bastl nechtel videt :)

Já bych to vidět chtěl. Jestli budeme stavět alespoň vím s kým se poradit.

Nejde elektřina v průběhu 3 let i několik dní.Kde žiješ?

Chlapci, chlapci . Tak bastl to fakt není, je to celkem jednoduché, docela kultivovaně sestavené a hlavně samoobslužné. A kde to žiju? Na okraji asi 4000cového města na prahu Krkonoš. Atomovou elektrárnu doma sice nemám, ale benzínovou kvůli mrazáku ano. Dřív se energetici snažili, brali to za svou osobní prestiž, když popadaly dráty pod tíhou stromů, že jejich oblast bude pod proudem. Taky měli zaslouženou prestiž. Dneska jsou na služebnách jen "zapínači", ČEZ se skládá z pracovníků u noutbůku a na opravu přijedou montážní čety třeba i 100km daleko, protože tady nemá kdo vylézt na sloup a ptají se "domorodců", kde mají dráty. To se ví, že ne hned, ale do těch dvou dnů to nějak zvládnou... Jó, zlatý starý časy, když to stálo aspoň za to ho.no . Zkrátka baví mne být připravený a poňoukat sousedy v pohaslé čtvrti plně rozsvícenou vánoční výzdobou na domě (i za cenu rozmrzlýho mrazáku ).

To je teda síla.

ty jsi takovy povyseny krovak, vid...

Moje přiznání:

Systém vznikl v době, kdy o podlahovém topení psali leda v časopisu "Udělej si sám" a na trhu nebyly ŽÁDNÉ materiály, o speciálních nemluvě. Odborníci se přeli o smyslu podlahovek, kdy příznivci argumentovali rozložením teploty a odpůrci ji doporučovali do cel blázinců, kde se o radiátor mohou uživatelé poranit. V té době byl samotížný topný systém nejběžnější a oběhovky v RD se instalovaly jenom, jako doplněk s obtokem pro samotížnou funkci. (Je pravda, že elektřina je (nestabilní) vnější zdroj a technika se může rozbít, ale pokud přestane fungovat zemská přitažlivost, topit asi už nebudu ).
Řekl jsem si, že podlahovku mohu stvořit jen při stavbě a radiátoy dodatečně kdykoliv. O dimenzování bylo napsáno málo, tak jsem experimentoval a jako "pojistku" jsem zřídil i tu samotížnou větev. Do systému podlahovky jsem dal i el.topné těleso a směšovákem reguloval teplotu "Komexthermem".
Funkce rozvodů se osvědčila, leč zdroj časem morálně zastaral a byť je funkční dodnes, byl nahrazen tepelným čerpadlem vzduch-voda, z části (jak jinak) vlastní konstrukce. A jak se najednou hodil vložený elektrokotel, jako bivalentní zdroj.
Jak patrno, nejsem paranoik, který v očekávání konce světa s došlými kameny Májského kalendáře, hodlá přežít za každou cenu. V konstrukci jen postupně využívám možností a rezerv z předchozích řešení. Nutno ovšem přiznat, že jsem podcenil tepelné ztráty objektu a loňské skoro třicetistupňové mrazy jsem musel kompenzovat (nesmějte se )... přitopením v krbu.Tolik jsem věřil ČSN, která u nás předpokládá výpočtovou teplotu "jen" -22,5°C .

Vždy když tu jsou nějaké debaty o tom, jaký zvolit oběh, jaké zálohy apod., tak vždy tvrdím, že nejlepší je samotížný oběh. Je to nejlevnější, nejjednodušší, nejspolehlivější. Mám to tak a jsem spokojenej (v celém baráku je podlahovka).

Vůbec si nedovedu představit, že mám plně naloženou roztopenou krbovou teplovodní vložku, vypnou proud a zjistím, že záložní zdroj pro oběhové čerpadlo nefunguje. Když to člověk včas zjistí, dejme tomu. Ale co když spím, jsem v práci, sedím v hospodě? To se třeba nebudu mít kam vrátit...

Já vím, že díky samotíži se mi nic takového stát nemůže, v klidu před odchodem naložím krb a o nic se nestarám.

Proto si myslím, že lidé, kteří vynakládají zbytečné peníze za oběhová čerpadla a jejich jištění, jsou dementi a ještě větší dementi jsou ti, co tento nesmysl "do krve" hájí...

Ikdyž s Vámi v podstatě souhlasím, nepoužil bych výrazu o dementech. Pro navrhování jakéhokoliv zařízení bych doporučil respektování dvou základních zásad:
1)složitě to umí vymyslet každý, jednoduše jen mistr
2)co tam není, to se nerozbije

Samořejmě není možné všechno řešit "rovnováhou na páce a kladce" a "nakloněnou rovinou", ale čím víc se k tomu přiblížíme, tím spolehlivější zařízení to bude, protože fizikální zákony budou platit (doufám) i dlouho po nás...

Dobrý den,
děkuji za odpovědi a rady iconkovi a mirkutatrovi a zároveň jím přejí příjemné a hlavně klidné prožití svátků.
Původní okruh topení byl dělaný jako samotíž,ale po přestavbě garáže na obyvatelnou místnost a následné úpravě topení v ní musím používat oběhové čerpadlo.Musím poděkovat i rokatorovi,že mě nazval dementem,protože asi udělám co jsem měl udělat už při přestavbě garáže,ale tenkrát se to zdálo jako složité a časově náročnější řešení.
Ostatní pisatelé se mi zdá,že nepsali k tématu a navíc jejich poznatky o životě v České republice jsou na velice chabé.

Řešil jsem podobný problém-radiátor v nově obydlené místnosti na výškové ůrovni s kotlem jsem na zpátečce opatřil malým čerpadlem a zbytek baráku běží dál na samotíž.Měl jsem strach,jesli čerpadlo neovlivní fungování samotíže a po dvou letech můžu říct,že ne

Dobrý den,
mohl by jste mi dát kontakt řeším vytápění baráku na vesnici...... a samotíž je pro mne jasná volba jenom nemohu sehnat nikoho kdo jí umí správně udělat nebo navrhnout.

Zřejmě bude nutné se poradit s nějakým projektantem-topenářem. Ovšem jak píšeš, dnes už starší, kteří to ještě uměli a znali, postupně asi vymřeli a mlaďoši umí už pouze nucené systémy. Na těch se tak moc pokazit nedá. Já si pro sebe, v našem RD, navrhl a zhotovil svépomocí ÚT, jako samotížku, už před cca 35 lety, fungovala a funguje dodnes a možná přežije i dalších 30 let. Rozvody svařované trubky, 1" - 3/4", radiátory litina. Pokud si člověk nastuduje trochu princip a hlavní zásady, tak se to dá.
Hlavní stoupačka za kotlem do místa větvení 2", větvení 6/4" až 1" a přívody k radiátorům min. 3/4". To vše, pokud se jedná o délky do cca 4 m. Pro expanzi nejlépe osadit, do nejvyššího místa, vhodnou netlakovou expanzní nádrží (půda), napojenou zase nejlépe samostatným potrubím, ze zpětného vratného potrubí za kotlem.
Důležité je, aby navržené rozvody měly hlavně dostatečný průřez, spíš větší (hrubá i jemná doregulace je pak možná osazením vhodných dvoufunkčních regulačních ventilů na přívodech radiátorů, případně dnes i vhodných termostatických ventilů pro samotížku).
Trochu mi není jasné, jak funguje ta samotížka u podlahovky, o které zde píše rokator, neboť ta nemá, podle mne, základní možnost teplotního spádu na vlastních topných elementech (jako má radiátor).

Jinak co se týká nuceného rozvodu ÚT, tento jsem navrhnul a realizovali jsme jej, opět svépomocí, před 15-ti lety při stavbě nového RD mého syna. Systém je tedy absolutně rozdílný, částečně panelové radiátory, v chodbě, kuchyni a koupelně v přízemí podlahovka.
Pro případ výpadku sítě a tím čerpadla, jsme instalovali nouzový zdroj, baterii 12V/60Ah, s měničem 12VDC/230VAC a automatickým záskokem a navíc jednu větev s jedním radiátorem jako samotížnou, pro případnou potřebu odchlazení kotle na pevná paliva.
V době návrhu jsem celou soustavu záměrně předimenzoval (zejména výhřevné plochy radiátorů) což se nám před dvěma lety výhodně vrátilo, neboť jsme instalovali tepelné čerpadlo vzduch/voda, s max. tepelným výkonem 15 kW, a původně navržené ÚT nám, bez nutnosti přidání radiátorů, funguje i na teplotní spád zhruba 50/30 st.C, který produkuje toto tepelné čerpadlo. Zatím nebylo nutné přitápění ani při vnějších teplotách do -10 st.C. A co se týká nyní problému při výpadku napětí v síti a automatického záskoku, využili jsme toto nyní pro účel cirkulace z objektu do tepelného čerpadla v době mrazu, aby, pokud není elektrická energie pro chod TČ, nemohlo dojít, při teplotách pod bodem mrazu, k zamrznutí okruhu vody u TČ a mezi TČ a vstupem do objektu.
Tak toliko asi ode mne a možná Ti mé zkušenosti k něčemu budou.

Hlavně že jsi ty v pořádku...Pokud bydlíš v paneláku tak chápu závist že aspon někdo něco dokáže!!!!

souhlas s Mirkem, není všude přístup opravy vedení taky rychle, aby mrazák nevytekl a topení nechladlo. V takových místech je centrála nutností.
Ale to je mimo téma.

Zapoj čerpadlo jako ejektor a máš to vyřešené. Na náhradní zdroje, dochlazovací smyčky, elektromagnetické ventily a podobné hovadiny se můžeš u samotíže s přehledem vyprdnout . To ať si montují vlastníci vytápění s nuceným oběhem.

Také by se mi to líbilo. Jak to tak tady čtu tak topení doma asi moc zabezpečené nemáme. Jedny stupačky ze sklepa do prvního patra (víc jich nám sousedi bydlící v přízemí nepovolili) a zřejmě menšího průměru než projektant chtěl, takže kvůli špatně fungující samotíži firma přidala oběhové čerpadlo Minor. To se poslední roky občas zasekávalo, i tak většina radiátorů byla teplá. Asi šla ta voda i přes netočící se čerpadlo. Loni čerpadlo firma vyměnila za nové, od té doby nestálo. Je spínáno termostatem a spíná při teplotě vody nad 35 st.C. Kotel máme plynový Destila DPL 18 ještě s věčným plamínkem. V okruhu je i pojistný ventil. Čerpadlo má i přemostění, to je ale zavřené. Máme topení bezpečné?

To je na mě? Jestli ano tak nevím proč byste neměli topení bezpečné? Malinko jste nepostřehl dost podstatný rozdíl ve zdroji vytápění. Pamelník má kotel na uhlí, který když naložíte topí klidně deset hodin a to teplo je potřeba někam odvést. Pokud je napojen na samotíž nic se nemůže stát. Pokud je napojen na nucený oběh a v době kdy je kotel naložený palivem se zastaví čerpadlo(porucha čerpadla, nejde elektrika) má hned dva problémy a to zimu v baráku a co je horší kotel dál vyrábí teplo, které není najednou kam předat. V případě výpadku elektriky řeší oba dva problémy náhradní zdroj, který zabezpečí fungování čerpadla alespoň do doby než vyhoří palivo. Když se čerpadlo porouchá tak první problém nevyřeší nic a druhý problém vyřeší jen ochlazovací smyčka nebo v krajním případě pojistný ventil. Vy máté kotel na plyn, který může přestat vyrábět teplo během vteřiny. Druhý problém se Vás tedy netýká a první řeší náhradní zdroj. Jetli máte topení bezpečné Vám kontroluje u plynového kotle každý rok revizák.

Děkuji. Myslel jsem to tak že pokud by čerpadlo přestalo běžet a zároveň by se porouchala elektronika kotle hlídající teplotu vody...

Myslím, že ta tepelná pojiska je na principu solenoidu takže porucha asi nehrozí, ale nevím to jistě. Zeptám se táty až ho uvidím. Ten se opravami plynových kotlů živil 40 let. Pokud by tato situace přece jen nastala tak tam je ten pojistný vetil, přes který to vyhází vzniklou páru.

OK, ještě jednou díky.

dobrý den,můžete mi prosím zaslat mailem(boren@seznam.cz)nákres zapojení oběhového čerpadla jako
ejektor,jak jste tady psal.Vaše myšlenka je určitě nejlepší z toho,co jsem tady četl.
děkuji za odpověď

pamelníku,
mám podobné topení, již 4x rozšiřované a přidávané. Vím přesně co se stane, když selže jištění přetopení kotle. Naosledy vyzkoušeno v neděli 30.12. Skončilo to roztržením potrubí PPR zástřiku před čerpadlem při vratce ochlazené vody ke kotli. Vina byla jen na mě, páč jsem vypnul ochlazovací smyčku a zkoušel na kolik vytopím akumulační nádrž. Moje chyba a blbost. jsem poučen.
Ale k Vašemu případu a topení.
Pokud se bojíte výpadku elektriky máte možnosti více. Podle očekávání délky výpadku buď jen pro uchlazení kotle, když přestanete topit, stačí EPS zdroj. Pro delší dobu je vhodná centrála i pro ostatní nutné spotřebiče.
Samozřejmě stačí na uchlazení i vodní smyčka, pokud je tím kotel vybaven.

Poučen již nikdy neuzavřu ochlazovací smyčku ani při pokusech, nebo se musím uvázat ke kotli abych od něj ani na chvilku nemohl odejít...

Pane Milane,
proč pamelníkovi radíte EPSku, když lze zapojit do systému oběhové čerpadlo tak, že při jeho vyřazení ať již jeho poruchou či výpadkem el. proudu poběží topení na samotíž? Elektro centrála je snad vtip, ne? Ochlazovací smyčka má smysl jen u nuceného oběhu, navíc je nutné ji napojit na vodovodní řad takže pokud jede pamelník na studnu tak to nejde.
U Vašeho experimentu s akumulační nádrží se zeptám. Vy nemáte v systému instalované pojistné ventily? Jestli ano tak odpojení ochlazovací smyčky s Vaší havárií nesouvisí.

Fortysi, EPS radím proto, že nevím jak má udělané topení, zdali půjde použít samotíž. Mám ve velkém objektu propojení čtyři kotle, které můžou nezávisle na sobě běžet, nebo jedním kotlem vytápět vše. Ale to je na delší vysvětlování.
Pojistné ventily jsou u dvou plynových kotlů, ty začali pouštět, ale to byl fofr a zástřik nevydržel přetopení.....
Na starém kotli mám část topení na samotíž a když nejede čerpadlo vytopím část objektu, ale pokud je topení děláně na čerpadlo, nepojede dlouho na samotíž?
Centrálu jsem bez vtipu navrhoval na případ, kdy je často a nebo déle bez elektriky, aby se také využila pro mražák a ostatní. Určitě jsem to namyslel tak, že centrálu jen pro čerpadlo...

Pane Milane,
právě proto mě zarazilo že mu radíte takovou blbost zrovna vy. Vaše příspěvky na zdeším fóru považuji za jedny z nejlepších. Jak má udělané topení uvádí ve dvou příspěvcích(samotíž v celém baráku + dodatečně dodělávaná místnost kvůli které byl nucen osadit obtok s oběhovým čerpadlem). Obtok udělal zřejmě blbě resp. tak jak se dělá u nuceného oběhu takže když se čerpadlo zastaví tak má smůlu protože to samotíž přes to čerpadlo prostě neprotlačí. Doporučil jsem mu proto jednoduché a elegantní řešení. Podobně jsem to vyřešil loni u sebe a mohu říct že to funguje bezvadně. Navíc to stálo zlomek toho co doporučujete vy i ostatní a hlavně to nemůže být dalším zdroje m poruch.
Ještě k Vašemu experimentu. Tak to není ke chlubení. Pojistný ventil by měl být u každého zdroje tepla či výměníku a jeho výpočet řeší norma. Pokud pojistný ventil či ventily nestačí zabezpečit ochranu proti překročení nejvyššího dovoleného přetlaku v systému pak je systém navržen chybně a je načase zavolat odborníka! Máte štěstí že se nestalo nic horšího. Mohl jste přijít o kotel, o dům nebo dokonce o život! Příklad z praxe naleznete třeba tady http://www.energoportal.cz/forum/pevna-paliva/vybu ch-akumulacni-nadrze-42573/?kotva=vybuch-akumulacn i-nadrze-42574

Toho odborníka myslím vážně. Nikdo nemůže rozumět všemu. Já se třeba do elektriky taky nehrabu. Zvažte to.
Hezký víkend.

Fortysi, nechtěl jsem se chlubit svojí chybou, jen jsem chtěl upozornit, že se stávají z blbosti i takovéte věci.

Jelikož jsem již viděl mnoho zbastlených a fungujících topení, nelze bez místního šetření, či schématu sdělit, zdali lze v tomto případě udělat obtok čerpadla na samotíž. U mne u jednoho kotle bez problému, u druhého nikoliv.
Ze své blbosti jsem se již poučil a proto nedoporučuji podobný postup jako jsem udělal já.
Přeji vše dobré..

Dobrý večer,
děkuji všem ostatním za odpovědi a rady.Vím,že psané slovo,to znamená popsaný problém je často špatně pochopen,protože lepší je jednou vidět,než 100 krát psát.Pro mě je ideální řešení od Fortyse,(opravdu platí,že v jednoduchosti je síla),které řeší jak mechanickou poruchu čerpadla,tak výpadek proudu.Okruh topení je dělaný "po staru"na samotíž,akorát jsem se nechal přesvědčit(v té době nemaje ještě rozum,teď se to trošku zlepšilo)o dopojení přestavěné garáže na nucený oběh.Takže nucený oběh nové místnosti zruším,předělám také na samotíž a pro rovnoměrnější vytápění použiji Fortysuv ejektor.Takže ještě jednou děkuji všem za nápady,rady a upozornění.Říká se,že s věkem příchází rozum,ale někdy věk přichází sám-to je o mně.

To ti chválím. Už Jsem myslel, že sis k ježíšku koupil záložní zdroj a elektrocentrálu. Pokud neumíš s autogenem tak hodně štěstí při shánění topenáře. Já měl se sháněním topenáře který má autogen a ještě s ním umí docela velký problém. Nakonec jsem sehnal, ale přesto že mu bylo přes padesát tak s autogenem moc neuměl nebo už to zapomněl. Ten jeden svár kdy vaříš do zpátečky trubku bypasu pod ostrým úhlem vařil na pětkrát a trvalo mu to snad tři hodiny! Ještě ti doporučím jedno vylepšení ke kterému jsem se následně odhodlal a to spouštění čerpadla přes teplotní čidlo. Vadilo mi, že čerpadlo běží neustále, tedy i když je vyhaslý kotel. Teď to mám udělaný tak, že kotel roztápím s vypnutým čerpadlem(díky ejektoru funguje samotíž)které spíná až při 65°C a když kotel vyhasíná tak se při 55°C zase čerpadlo vypne akotel dojíždí opět na samotíž.

Dobrý večer,
ještě jednou díky.No ,nechybělo moc a už jsem začal Ježíškovi o záložní zdroj psát.Když tak vzpomínám,jak kdysi táta rušil kamna a začal dělat ústřední topení,v té době jako převratnou novinku -54 metráků uhlí byl deputát na šachtě,"dvoucolové"trubky od kotla,kotle dělané,otevřená expanzka,žádné jištění-když vyvařilo,tak vyteklo přes expanzku na střechu-no,hodně jsem asi zapomněl,člověka musí sem tam někdo kopnout.A proto mně napadá také otázka-co je lepší,ekonomičtější,úspornější-mít v okruhu 100 l vody a samotíž,nebo 30 l a nucený oběh?Když dám dva hrnce, na kamna,jeden 30 l a druhý 5 l-tak ten 30 l nahřeju jednou a než vychladne,tak ten 5 l mezitím už bude 5 x studený-takový je můj názor,možná mylný.
Myslíš teplotní čidlo,nebo termostat?

Rádo se stalo. Taky jsem k tomuhle řešení došel postupně tak proč neporadit. Jó v jednoduchosti je krása a určitě to funguje do teď možná až na kotel i když ten vydržel na samotíži klidně i 30let. Teoreticky by to mělo vyjít na stejno, energi musíš dodat stejnou. Fakticky je ekonomičtější menší objem vody a nucený oběh protože ztráty tepla v potrubí jdou logicky meší a tedy se víc tepla předá tam kde potřebuješ. Problém je, že k takovému systému potřebuješ dobře regulovatelný zdroj tepla a to kotel na uhlí rozhodně není pokud nemáš automat. Myslel jsem samozřejmě termostat, promiň upsal jsem se. Dal jsem tam termostat od regulusu s kapilárou do jímky. Jde tam dát i příložný ale chtěl jsem mít měření co nejblíže u výstupu z kotle.

Záložní zdroj a k němu odpovídající akumulátor zajišťující tolik energie, aby vystačila pohánět čerpadlo do vyhoření plně naloženého kotle a samozřejmě dochlazovací smyčka, pokud by selhal záložní zdroj. Akumulátor ke zdroji volte jedině a jen TRAKČNÍ. Ne autobaterii. Ta je nepoužitelná.