Jištění oběhu topení

Mám instalovanou podlahovku. Pokud nejde dlouhodobě elektrika - síť ČEZ nepatří k nejspolehlivějším - mám další samostatný samotížný radiátorový rozvod pro nouzové vytápění s omezeným výkonem:
Radiátor v koupelně, teplovodní ohřev vody v bojleru a především velký radiátor v obýváku, s celkovým tepelným výkonem asi 40-50% výkonu kotle. Funkce: Jakmile přestane jít elektřina (i několik dní v rpůběhu 2-3 let), otevře se elektroventil, který je normálně uzavřen a "v klidu" jej otevře pružina. Okruh s oběhovkou se automaticky uzavře pružinovou zpětnou klapkou - ochrana proti přehřátí podlahovky. Celý výkon tak jde do samotížného systému, který je jinak trvale vychladlý a proto postačí odebrat okamžitý výkon kotle, který mezitím přivře bimetalová regulace v kotli. Systém je dimenzován tak, aby nebyl drahý a nepřekážely radiátory a rozměrné trubky, na straně jedné, ale aby odčerpal výkon kotle a poskytl čas k jeho vyregulování. Pracuje bezobslužně a i dlouhodobě dokáže udržet tepelnou pohodu do venkovní teploty kolem nuly. Samotíž se dneska nenosí a možná ji ne každý topenář ještě umí ...

Nejde elektřina v průběhu 3 let i několik dní.Kde žiješ?

Chlapci, chlapci . Tak bastl to fakt není, je to celkem jednoduché, docela kultivovaně sestavené a hlavně samoobslužné. A kde to žiju? Na okraji asi 4000cového města na prahu Krkonoš. Atomovou elektrárnu doma sice nemám, ale benzínovou kvůli mrazáku ano. Dřív se energetici snažili, brali to za svou osobní prestiž, když popadaly dráty pod tíhou stromů, že jejich oblast bude pod proudem. Taky měli zaslouženou prestiž. Dneska jsou na služebnách jen "zapínači", ČEZ se skládá z pracovníků u noutbůku a na opravu přijedou montážní čety třeba i 100km daleko, protože tady nemá kdo vylézt na sloup a ptají se "domorodců", kde mají dráty. To se ví, že ne hned, ale do těch dvou dnů to nějak zvládnou... Jó, zlatý starý časy, když to stálo aspoň za to ho.no . Zkrátka baví mne být připravený a poňoukat sousedy v pohaslé čtvrti plně rozsvícenou vánoční výzdobou na domě (i za cenu rozmrzlýho mrazáku ).

ty jsi takovy povyseny krovak, vid...

Moje přiznání:

Systém vznikl v době, kdy o podlahovém topení psali leda v časopisu "Udělej si sám" a na trhu nebyly ŽÁDNÉ materiály, o speciálních nemluvě. Odborníci se přeli o smyslu podlahovek, kdy příznivci argumentovali rozložením teploty a odpůrci ji doporučovali do cel blázinců, kde se o radiátor mohou uživatelé poranit. V té době byl samotížný topný systém nejběžnější a oběhovky v RD se instalovaly jenom, jako doplněk s obtokem pro samotížnou funkci. (Je pravda, že elektřina je (nestabilní) vnější zdroj a technika se může rozbít, ale pokud přestane fungovat zemská přitažlivost, topit asi už nebudu ).
Řekl jsem si, že podlahovku mohu stvořit jen při stavbě a radiátoy dodatečně kdykoliv. O dimenzování bylo napsáno málo, tak jsem experimentoval a jako "pojistku" jsem zřídil i tu samotížnou větev. Do systému podlahovky jsem dal i el.topné těleso a směšovákem reguloval teplotu "Komexthermem".
Funkce rozvodů se osvědčila, leč zdroj časem morálně zastaral a byť je funkční dodnes, byl nahrazen tepelným čerpadlem vzduch-voda, z části (jak jinak) vlastní konstrukce. A jak se najednou hodil vložený elektrokotel, jako bivalentní zdroj.
Jak patrno, nejsem paranoik, který v očekávání konce světa s došlými kameny Májského kalendáře, hodlá přežít za každou cenu. V konstrukci jen postupně využívám možností a rezerv z předchozích řešení. Nutno ovšem přiznat, že jsem podcenil tepelné ztráty objektu a loňské skoro třicetistupňové mrazy jsem musel kompenzovat (nesmějte se )... přitopením v krbu.Tolik jsem věřil ČSN, která u nás předpokládá výpočtovou teplotu "jen" -22,5°C .

Vždy když tu jsou nějaké debaty o tom, jaký zvolit oběh, jaké zálohy apod., tak vždy tvrdím, že nejlepší je samotížný oběh. Je to nejlevnější, nejjednodušší, nejspolehlivější. Mám to tak a jsem spokojenej (v celém baráku je podlahovka).

Vůbec si nedovedu představit, že mám plně naloženou roztopenou krbovou teplovodní vložku, vypnou proud a zjistím, že záložní zdroj pro oběhové čerpadlo nefunguje. Když to člověk včas zjistí, dejme tomu. Ale co když spím, jsem v práci, sedím v hospodě? To se třeba nebudu mít kam vrátit...

Já vím, že díky samotíži se mi nic takového stát nemůže, v klidu před odchodem naložím krb a o nic se nestarám.

Proto si myslím, že lidé, kteří vynakládají zbytečné peníze za oběhová čerpadla a jejich jištění, jsou dementi a ještě větší dementi jsou ti, co tento nesmysl "do krve" hájí...

Dobrý den,
mohl by jste mi dát kontakt řeším vytápění baráku na vesnici...... a samotíž je pro mne jasná volba jenom nemohu sehnat nikoho kdo jí umí správně udělat nebo navrhnout.

Zřejmě bude nutné se poradit s nějakým projektantem-topenářem. Ovšem jak píšeš, dnes už starší, kteří to ještě uměli a znali, postupně asi vymřeli a mlaďoši umí už pouze nucené systémy. Na těch se tak moc pokazit nedá. Já si pro sebe, v našem RD, navrhl a zhotovil svépomocí ÚT, jako samotížku, už před cca 35 lety, fungovala a funguje dodnes a možná přežije i dalších 30 let. Rozvody svařované trubky, 1" - 3/4", radiátory litina. Pokud si člověk nastuduje trochu princip a hlavní zásady, tak se to dá.
Hlavní stoupačka za kotlem do místa větvení 2", větvení 6/4" až 1" a přívody k radiátorům min. 3/4". To vše, pokud se jedná o délky do cca 4 m. Pro expanzi nejlépe osadit, do nejvyššího místa, vhodnou netlakovou expanzní nádrží (půda), napojenou zase nejlépe samostatným potrubím, ze zpětného vratného potrubí za kotlem.
Důležité je, aby navržené rozvody měly hlavně dostatečný průřez, spíš větší (hrubá i jemná doregulace je pak možná osazením vhodných dvoufunkčních regulačních ventilů na přívodech radiátorů, případně dnes i vhodných termostatických ventilů pro samotížku).
Trochu mi není jasné, jak funguje ta samotížka u podlahovky, o které zde píše rokator, neboť ta nemá, podle mne, základní možnost teplotního spádu na vlastních topných elementech (jako má radiátor).

Jinak co se týká nuceného rozvodu ÚT, tento jsem navrhnul a realizovali jsme jej, opět svépomocí, před 15-ti lety při stavbě nového RD mého syna. Systém je tedy absolutně rozdílný, částečně panelové radiátory, v chodbě, kuchyni a koupelně v přízemí podlahovka.
Pro případ výpadku sítě a tím čerpadla, jsme instalovali nouzový zdroj, baterii 12V/60Ah, s měničem 12VDC/230VAC a automatickým záskokem a navíc jednu větev s jedním radiátorem jako samotížnou, pro případnou potřebu odchlazení kotle na pevná paliva.
V době návrhu jsem celou soustavu záměrně předimenzoval (zejména výhřevné plochy radiátorů) což se nám před dvěma lety výhodně vrátilo, neboť jsme instalovali tepelné čerpadlo vzduch/voda, s max. tepelným výkonem 15 kW, a původně navržené ÚT nám, bez nutnosti přidání radiátorů, funguje i na teplotní spád zhruba 50/30 st.C, který produkuje toto tepelné čerpadlo. Zatím nebylo nutné přitápění ani při vnějších teplotách do -10 st.C. A co se týká nyní problému při výpadku napětí v síti a automatického záskoku, využili jsme toto nyní pro účel cirkulace z objektu do tepelného čerpadla v době mrazu, aby, pokud není elektrická energie pro chod TČ, nemohlo dojít, při teplotách pod bodem mrazu, k zamrznutí okruhu vody u TČ a mezi TČ a vstupem do objektu.
Tak toliko asi ode mne a možná Ti mé zkušenosti k něčemu budou.