Moje přiznání:

Systém vznikl v době, kdy o podlahovém topení psali leda v časopisu "Udělej si sám" a na trhu nebyly ŽÁDNÉ materiály, o speciálních nemluvě. Odborníci se přeli o smyslu podlahovek, kdy příznivci argumentovali rozložením teploty a odpůrci ji doporučovali do cel blázinců, kde se o radiátor mohou uživatelé poranit. V té době byl samotížný topný systém nejběžnější a oběhovky v RD se instalovaly jenom, jako doplněk s obtokem pro samotížnou funkci. (Je pravda, že elektřina je (nestabilní) vnější zdroj a technika se může rozbít, ale pokud přestane fungovat zemská přitažlivost, topit asi už nebudu ).
Řekl jsem si, že podlahovku mohu stvořit jen při stavbě a radiátoy dodatečně kdykoliv. O dimenzování bylo napsáno málo, tak jsem experimentoval a jako "pojistku" jsem zřídil i tu samotížnou větev. Do systému podlahovky jsem dal i el.topné těleso a směšovákem reguloval teplotu "Komexthermem".
Funkce rozvodů se osvědčila, leč zdroj časem morálně zastaral a byť je funkční dodnes, byl nahrazen tepelným čerpadlem vzduch-voda, z části (jak jinak) vlastní konstrukce. A jak se najednou hodil vložený elektrokotel, jako bivalentní zdroj.
Jak patrno, nejsem paranoik, který v očekávání konce světa s došlými kameny Májského kalendáře, hodlá přežít za každou cenu. V konstrukci jen postupně využívám možností a rezerv z předchozích řešení. Nutno ovšem přiznat, že jsem podcenil tepelné ztráty objektu a loňské skoro třicetistupňové mrazy jsem musel kompenzovat (nesmějte se )... přitopením v krbu.Tolik jsem věřil ČSN, která u nás předpokládá výpočtovou teplotu "jen" -22,5°C .