Epoxidová pryskyřice a styk s potravinami
Dobrý večer, chtěl jsem se zeptat, jestli obecně každá epoxidová pryskyřice je po vytvrzení a omytí roztokem kyseliny citronové potom vhodná pro styk s potravinami a pitnou vodou? Třeba i Pattex Repair Epoxy? (lepidlo v plastové tubě s dvěmi komorami a dvěmi tryskami) Děkuji
všeobecne,pokial sa jedná o "originálnu" obvykle dvojzložkovú epoxidovú živicu,tá je po vytvrdnutí a opláchnutí neutralizačným roztokom bezpečná pre styk s potravinami a pitnou vodou.......nesmie sa jednať ovšem o nejaké novodobé náhrady epoxidov ,ktoré síce nesú názov epoxidová a iná živica,ale obvykle sú tvorené kyanoakrylátmi a rôznymi kopolymérmi,tam už obvykle nieje zaručená zdravotná bezpečnosť-to sú obvykle rôzne rýchlotvrdnúce pseudo-epoxidy a podobné lepidlá,ktoré sú obvykle nevhodné alebo obmedzene vhodné na styk s potravinami....najjednoduchšie sa dajú potrebné údaje nájsť v registroch kariet bezpečnostných údajov napr. na ecolab.com.dá sa tam hladať v slovenčine,češtine etc....
Děkuji. Ten Pattex tam není-na těch stránkách a v technickém listu od toho Pattexu složení není a vygooglil jsem zatím jen, že je bez těkavých rozpouštědel..
Tak uz to vím.. Psal jsem vyrobci skrz ten Pattex. Pry je po vytvrzeni zdravotne nezavadne, ale jejich epoxidova lepidla pry nemaji atest na styk s potravinami a pitnou vodou..
Teď jde o to, co z toho plyne. IMHO jenom výrobce nechtěl platit drahý papír, který mu prodeje zásadně nezvedne. Mě by to asi nevadilo, ale jestli to nebude vadit v tvý aplikaci...
Právě, že nevím.. Lepil jsem s tim rodičům nádobu na mléko na pressovači- plast. Potřeboval jsem to lepit epoxidovou pryskyřicí, jelikož jsem potřeboval nejen slepit dvě části k sobě, ale udělat vrstvu zepředu přes ty prasklé plochy. A navíc epoxid mi přišel nejvhodnější z hlediska styku s potravinami. Teď je otázka, jestli koupit pryskyřici, u které tu nezávadnost píšou a předělávat to- už to nějakou dobu používají nebo na to kašlat, jelikož to je v místech, kam se to mléko může a nemusí dostat- jakože ve vrchní části pod takovým přesunovacím mechanismem- mléko přímo neteče přes slepené místo, ale kapky mléka se na lepené místo dostat můžou..
Pro domácí použití, navíc s krátkou dobou expozice, bych to neřešil. Jo kdyby to byl demižon na neředěnou kořalku, to je pak jiná, alkohol za pár let vyluhuje kde co, ale takhle? Neřešit.
Asi jo.. taky se spíš přiklánim k tomu, že je to neotráví..