Trubičková pojistka v multimetru

Podle mě je to způsobené špatným nastavením měření. Nemůžeš na multimetru nastavit měření DC, když měříš AC. (střídavý a stejnosměrný proud) nebo špatný rozsah (nastavíš rozsah 20V a měříš 220V). Já mám už roky starý
a nemám žádný problém. Na měření proudu používám starou Vadasku z osmdesátých let, funguje pořád jak má. Myslím, žes tam nastavil špatný rozsah, díky tomu se spálila pojistka, ale to je jen doměnka, tak to neber osobně nebo nijak zle. Mně se to kdysi stalo, když jsem měřil napětí v zásuvce a místo ACV jsem nastavil DCV.

Hlavně se nesmí nastavit měření proudu, když chceš měřit napětí

(Protože při měření proudu by měl být mezi sondama v podstatě nulový odpor = zkrat, a když to připojíš na svorky tvrdeho zdroje, tak měříš, kolik ti dokáže dát do zkratu a většinou to bude řádově víc, neý kolik taková pojistka ustojí )

Především je zásadní zapojit měřicí hroty do správných zdířek. Pojistkou jsou chráněny zdířky pro měření proudu (krom zdířky pro měření malých proudů v řádu mikroampér, ty jsou společné s "napěťovou" zdířkou). Pojistkou chráněná zdířka býva oznečena (Fuse). Bočník pro měření proudu je připojen přímo na patřičnou zdířku (samozřejmě přes pojistku), takže při připojení k tvrdému zdroji, který je schopen dodat proud větší než je vybavovací proud pojistky znamená jeí přerušení i při přepnutí multimetru do jakékoli polohy.

Přepnutí AC a DC při měření nezpůsobí přerušení pojistky stejně jako špatné nastavení rozsahu měření napětí. Pojistkou je chráněna pouze zdířka pro měření velkých proudů (obvykle na běžných multimetrech 10 případně 20A, někdy i 30A). Pojistkou chráněná zdířka je obvykle označena (Fuse). Vadaska nepatří do rukou laika - oba hroty pro měření napětí jsou galvanicky sojeny se sítí. Při vložení pevného hrotu na fázový vodič (zdířku zásuvky) je na kabelovém hrotu plné síťové napětí proti nulovému vodiči (a naopak). Odpor měřicí cívky není dost velký, aby zabránil úrazu elektrickým proudem.

Muzes prosim napsat znacku a typ multimetru (nebo odkaz), ktery meri proud vyssi, nez tech 10A? Googlim tady a vidim jen multimetry s max. 10A, dekuji..

Co tento, ten Ti nevyhovuje? https://mojeelektro.cz/multimetry-a-zkousecky-napeti/28453-digitalni-multimetr-my-61l-max-1000v20a.html

Jo, diky za tip, ten jsem nenasel na googlu..

No nevím, mně se to na multimetru stalo. Byl to ale krám za 3 nebo 4 stovky. Nepotřeboval jsem to pro úplnou přesnost, ale jen pro orientační měření.
Teď vím, že jsem si měl připlatit, ale žádné drama to není.
Co se týká Vadasky, nemyslím si, že by to nepatřilo i do rukou laika. Samozřejmě pokud to není někdo, kdo neví, že kov vede el. proud a že na hrotu je napětí.
Nemyslím si ale, že by se někdo příčetný dotýkal kovového hrotu zastrčeného v zásuvce rukou, ale možné je všechno

No, ono se dotknout kolíku zastrčeného v zásuvce dost dobře nejde, ale problém je v tom, že plné síťové napětí je na opačné straně, tedy na měřicím hrotu na kabelu a to už si každý neuvědomí nehledě na to, že dotknout se tohoto hrotu je víc než snadné neúmyslně. Už jsem to musel několikrát vysvětlit i ne docela úplným laikům...
Navíc jakkoli manipulovat se zařízením na kterém je přístupná část pod napětím je dovoleno pouze osobám znalým (s kvalifikací §5 a vyšším vyhlášky 50).

No u dnešních výrobků už ne, ale u vadasky z roku 72 nebo tak nějak to není problém ten hrot má 15 cm. Záleží na velikosti hrotu. Moc ale nevěřím, že by se toho někdo dotknul úmyslně.

Ale tady přece nejde o pevný hrot (jen původní válcové vadasky měly oba hroty kabelové), na něm je obvykle bužírka (pokud ji nějaký koumák neodstranil) a neizolovaný je cca 1cm. Síťové napětí je i na druhém hrotu, tedy na tom pohyblivém na kabelu (v případě, že pevný hrot je v kontaktu s fázovým vodičem/dutinkou)! A k tomu hrotu - vadasky krom těch původních válcových měly všechny hroty o délce cca 5 - 6cm, pokud je u konkrétní vadasky tak dlouhý hrot je to nějaké domo-robo a pokud není po celé délce krom posledního cca 1 cm izolovaný, je to obzvlášť nebezpečné a autor takové úpravy by zasloužil pověsit za k**e do průvanu. A elektrický proud naprosto nezajímá zda se někdo dotkl náhodou či úmyslně.

Ja myslím, že jde. Snad nikdo není tak hloupý, aby se toho hrotu dotknul. Samozřejmě zaizolování kromě posledních pár cm není na škodu.

To se pořád bavíme já o voze a ty o koze (to prosím neber jako nějaký útok, bavíme se skutečně každý o něčem jiném). Tak ještě jednou, doufám srozumitelněji. Izolace u pevného hrotu není jen na škodu, provozovat vadasku bez ní je hazard. Dotknout se neizolovaného hrotu byť nevědomky není nic co by se nemohlo stát, zvlášť při měření ve špatně přístupném prostoru kde nejde jen o dotyk prstem nebo jakýmkoli jiným údem, ale také o nechtěné způsobení zkratu. Já mluvím především o tom druhém konci, tedy měřicím hrotu na kabelu. Uvědomuješ si, že i na něm je síťové napětí a proud omezen pouze několika kiloohmy, které má cívka pro měření (spíš jen indikaci) velikosti napětí. Možná by ses divil kolik lidí si to neuvědomuje zvlášť v dnešní době kdy jsou zvyklí, že vše je chráněno asi tak jako když jeptiěka použije pro jistotu prezervativ na svíčku. No a promiň mi to - v ochraně před nebezpečným dotykem uvažovat tak, že nikdo není tak hloupý, aby se dotkl části pod napětím zvlášť když si ani neuvědomuje že ta část pod napětím může být, může jen ten kdo nemá žádné zkušenosti ani potřebné znalosti nebo je sám hlupák.

Oprava: Pracovat na zařízení pod napětím podle vyhl 50, smí pracovník jen s par 6 (znalý s vyšší kvalifikací).
S par 5 (znalý), jen na zařízení bez napětí. Například vyučený, bez praxe a složení zkoušky z vyhlášky.
---- Nevím přesně, ale bylo v plánu vyhl. 50 nahradit jiným předpisem. Nevím, jestli k tomu již došlo.
Jako důchodce už to tolik nesleduji.

Jo, to máš pravdu. Taky už pár let nejsem s padesátkou v intimním kontaktu .

…zák. 250/2021 Sb. o vyhrazených technických zařízeních a na něj navázané Nařízení vlády č. 194/2022 Sb. (nahrazuje Vyhl. 50/1978)

Dík za informaci. Tušil jsem, že už to vyšlo, ale jako už zasloužilý "vyžírač státního rozpočtu" (důchodce), a už se zrušeným živnosťákem asi dožiju ve starých normách.

Normy se (zatím) nezměnily

Pojistka chrání před příliš velkým proudem. Protože multimetry mají různá zapojení, tak se to může chovat různě.

Jeste jsem se chtel na neco zeptat, nebudu zakladat nove tema. Mam ampermetr stary panelovy analogovy s rozsahem do 150A s bocnikem a nevim, jestli meri stejnosmerny nebo stridavy proud- jak to zjistim? Napsane to tam neni, ani tam neni vlnovka nebo rovna cara..

A jeste by me zajimalo, jak je to s presnosti mereni proudu klestovym ampermetrem oproti rozpojeni obvodu a zapojeni ruckoveho analogoveho ampermetru. Co je presnejsi? Mam klestovy ampermetr Voltcraft asi za 1500,- Kc, ale nikdy jsem nesrovnaval namerenou hodnotu s analogovym ampermetrem..

Každý merací prístroj je zaradený do nejakej triedy presnosti. Takže si porovnaj tieto triedy a zistíš, ktorý je presnejší. Obecne ale žiaden kliešťový ampérmeter nedosiahne presnosť analógového prístroja (pokiaľ nejde o absolútny šmejd).

Jednoznačně nelze říc ,ale pokud má bočník tak stejnosměrný , pokud proudové trafo tak střídavý, jinak připojit přes regulovatelný odpor na baterii a pokud bude
ukazovat tak stejnosměrný , nebo přes odpor k střídavému zdroji na malý proud a pokud by ručka kmitala nebo neukazovala tak je stejnosměrný

Ma bocnik. Baterku jakoze pripojit pres potenciometr? A staci uhlikovy 0,25W? A baterka treba 1,5V nebo 9V? Trafo mam 9V/300 mA stridavych- muzu pouzit?

Záleží na měřícím systému. Jsou v zásadě dva, magnetoelektrický (s otočnou cívkou) a elektromagnetický s pevnou cívkou a pohyblivou kotvou.
S otočnou cívkou to bývá i vidět pohledem dole pod stupnicí (ale ne vždy), je tam obdélníková cívka,která se při pohybu pohybuje s rafičkou.
Takový měřák je z principu stejnosměrný a může fungovat i jako střídavý s usměrňovačem spíš jako voltmetr. Jako ampérmetr jen s bočníkem bez zesilovače ne, protože z bočníku jde jen moc malé napětí, nelze jednoduše usměrnit.
Jako panelová měřidla pro střídavý proud se používají elmag. systémy případně s bočníkem, napájené přímo, nebo pro velké proudy s proudovým trafem. Tento systém může pracovat i se střídavým proudem.
Magnetoelektrický stejnosměrný(deprézský) systém bývá na stupnici označen symbolem ve tvaru obráceného U (podkovový magnet) a mezi konci je naznačena cívka, nebo čtvereček.
Druhý AC systém (no teď myslím si) obrázkem cívky s jádrem (jako ovinutá tyčka).
Pozor, při zkoušce napětím, nebo proudem, i střídavý měřák ukazuje stejnosměrné napětí (proud).
Pokud nejsou na měřáku symboly žádné, asi se jedná o nějaký opravdu jen informativní měřák.
----- Ještě: Pokud je měřák s bočníkem na 150A, tak toho s baterií moc nezjistíš. Tedy mylím s baterií do baterky.
Aby se rafička jen pohla je potřeba dost proudu. Jedině s odpojeným bočníkem, ale zase pozor na odpálení, proud přímo na cívku pro plnou výchylku bývá tak do 100mA. Tedy, například s baterií 4,5V přes odpor asi 100 Ohm.

Jo, diky, zitra, kdyz bude cas, odzkousim.. Jinak jsem na to kouknul a je tam znak toho obraceneho U, jak pises..