Fotorezistor

"kdyz bych dal misto fotorezistoru normalni rezistor stejne hodnoty jako ma fotorezistor za tmy, tranzistor bude otevreny."
Tahle úvaha je mylná, bude zavřený.
Problém je spíš v tom, stanovit odpor fotoodporu za tmy.

O odporu v bázi tranzistoru nemá smysl mluvit. Tranzistor se otevírá proudem a vztah mezi bázovým a kolektorovým proudem najdeš v charakteristikách tranzistoru.

Tak fotorezistor ma za tmy 1MOhm a kdyz ho vyhodim a dam 1M obycejny rezistor, tak tranzistor je otevreny..

Fotoodpor je polovodičová součástka a dají se u něho proto očekávat různé nelinearity. Zapoj ho do série s odporem 1M a dej na malé napětí, cca 1-3V, a změř napětí na jednom i druhém. Asi nebude stejné. Předpokládám, že měříš ss. měřákem s odporem alespoň 100M.

stačí když ten 1mohm odpor držíš v prstech a už se to chová jinak.
jak píšu, je tam pásmo nejistoty při přechodu světlo-tma, kdy se to nebude chovat korektně, a to vůbec neplánuješ řešit.
na to tvé zapojení jen s fotoodporem zapomeň, to je nestabilní nesmysl. takový zmetek z obchodu bys jim první omlátil o hlavu - tak proč chceš sám dělat totéž?

Jak velky odpor je treba aby zavrel tranzistor, aby do baze netekl proud?

Tak velký, aby proud do báze byl pod limitem pro otevření tranzistoru. Ohmův zákon + datahseet tranzistoru, položka Ib.

omezení pouhým fotoodporem do báze není v pořádku, takto se zapojovaly germaniové tranzistory s nízkou betou před 40 lety, které měly velké bázové proudy.
u normálních tranzistorů bude velká oblast nerozhodnosti, kdy při snižování jasu bude výstup v lineární oblasti (=částečně otevřený) anebo bude překmitávat.
trochu tomu jde odpomoct vytvořením děliče v bázi (stažením svodu nízkého proudu) přes odpor mezi bází a emitorem. poměr odporů záleží na charakteristice fotoodporu, i tak jde jen o malé zlepšení.

zásadně to řeší obvod s charakteristikou schmidtova klopného obvodu, jen ten 2-tranzistorový se špatně počítá, je to dost zkusmo.
proti tomu je mnohem přesnější a součástkově jednodušší komparátor (s kladnou zpětnou vazbou), ať už vyrobený z operáku, nebo přímo z toho určeného komparátoru (např. lm2903).

Kým neprezradíš schému zapojenia, hodnoty odporov v schéme a typy súčiastok, tak ti nikto nie je schopný odpovedať. Bolo by to "strieľanie do tmy".

V podstatě bylo vše odpovězeno, jen doplním.
Běžný ohmický odpor má svoji hodnotu a tu nemění ani při na něj přivedeném napětí.
Ale fotoodpor může svoji hodnotu mírně změnit nejen světlem, ale také napětím na něm.
Proto při měření multimetrem může ukázat nějakou hodnotu, při měřicím napětí třeba jen 1,5V (podle měřáku), ale v zapojení s tranzistorem na něm může být větší napětí a tím může svoji hodnotu trochu snížit.
Ve skutečném zapojení se pak nastavením to vykompenzuje. Zapojení jen do báze tranzistoru z kolektoru, je příliš nedokonalé, proto se to chová nestabilně.

to nemá z kolektoru, tam má jen žárovku. fotoodpor bude z napájení.
kdyby ho totiž vedl z kolektoru (záporná zpětná vazba), fungovalo by to ještě hůř ~ jen pro velké rozdíly světla. osvětlení "mezi" by si samo vyrovnalo pracovní bod s nejasně žhnoucí žárovkou a s polootevřeným topícím tranzistorem.
napěťově závislý ten fotoodpor není, ale teplotně bude.

komparátor a není co řešit.
přesněji: https://cs.wikipedia.org/wiki/Zapojen%C3%AD_s_opera%C4%8Dn%C3%ADm_zesilova%C4%8Dem#Schmitt%C5%AFv_klopn%C3%BD_obvod

. ale kdyz bych dal misto fotorezistoru normalni rezistor stejne hodnoty jako ma fotorezistor za tmy, tranzistor bude otevreny

Pokud tam není rezistor na zem tak tranzistor bude pootevřený a na rozsvícení žárovky to stačit nebude.
Příklad napájení 10v odpor rezistorů ve tmě 1mohm znamená proud do báze 0.000 01A tranzistor to zesílí třeba 200x q výsledný proud žárovkou je 0.002 A žárovka chce typické 0.2A a víc.

Klidne si tam zkus dát těm 1megaohm odpor. Nebo použij další tranzistor propoj to do Darlington zapojení tím se zesílení vynásobí a bude to svítit asi furt.

Miniaturní signální žárovky při 2mA už budou viditelně svítit (dobře, spíš žhnout)

No a ledka by už svítila