Přidat otázku mezi oblíbenéZasílat nové odpovědi e-mailem Selektivita isticov

mala rozvodnica, svetlo, zasuvka. Potrebujem odtial napajat jedno svetlo 220V, avsak kabel ide v dlzke asi 20 cm nechraneny vonkajskom. Ako zabezpecit, aby pri pripadnom preseknuti / skrate nevyhodilo zasuvkovy resp aj hlavny istic? Ten je tusim 20A, zasuvka 16, svetlo 10. vymenit zasuvkovy za C, a na externe svetlo napajane zo zasuvky predradit este istic B 1A resp 2A ? Alebo ine riesenie? Bohuzial svetlo sa neda vymenit za 12v, ani vlozit ten kusok kabla do ocelovej trubky . . . .

Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
Nie, ale jedna sa o osvetlenie "chraneneho" priestoru, malo by zopnut pri zapnuti alarmu, a ak by na…
truhlik 09.11.2021 11:13
truhlik
Jestli nelze těch 20cm ochránit např. spirálou nebo rozříznutou kopexkou, zkusil bych to trikem s ve…
Prim 09.11.2021 12:38
Prim
Dik, mozem vyskusat idem pozret ci najdem istic 0,5 A :-)
truhlik 09.11.2021 14:56
truhlik
Proč složitě, když to jde jednoduše. Místo jističe tam někde dej pojistkový sokl na trubičkovou skle…
Zerozero 10.11.2021 00:28
Zerozero
To vazne? Az taka rychla? Som myslel ze pri skrate istic vyhodi "okamzite" . . . Nejake Fkove som ma…
truhlik 10.11.2021 09:34
truhlik
Dokonce i obyčejná jednorázová porcelánka je rychlejší než jistič.
jatobyl 10.11.2021 13:03
jatobyl
Nejen rychlejší, ale i spolehlivější (jistič může selhat, je to dost složitý elektromechanický příst… poslední
ml1 11.11.2021 12:23
ml1

Nie, ale jedna sa o osvetlenie "chraneneho" priestoru, malo by zopnut pri zapnuti alarmu, a ak by nahodou niekto to chcel odstavit . . . je jasne, ze je to jednoduchsie ked to nebude svietit, teda mimo vyvolaneho alrmu ked to nebude pod napatim, ale taky pripad asi sotva nastane . . . Bohuzial s vonkajsou instalaciou nieje jednoduche hybat (napr zasekat kabel, vymena osvetlenia 220 -> 12V a pod)

Jestli nelze těch 20cm ochránit např. spirálou nebo rozříznutou kopexkou, zkusil bych to trikem s velkou žárovkou v sérii.

---20Ahlavní_jistič----------0,5Asvětelný_jistič---200Wžárovka-----------nechráněné_vedení------18Wsvětlo_LED
~~~~~~~~~~~~|
~~~~~~~~~~~~|
~~~~~~~~~~~~ -------16Ajistič_zásuvky----(·:)
Tildy vlevo jsou kvůli formátu, nejde mi to s tabulátorem.

Při normálním provozu se velká žárovka neuplatní, studené vlákno má nízký odpor. Pokud je nechráněné vedení zkratované na okamžik, třeba přeseknutím, tak se žárovka bude snažit rozsvítit a světelný jistič nestačí zareagovat, pak zkrat zmizí. Pokud by bylo vedení zkratované trvale, žárovka se rozsvítí, ale jistič vybaví za cca 4s kvůli přetížení. Ostatních obvodů se nic co se děje na nechráněném vedení nedotkne.

To vazne? Az taka rychla? Som myslel ze pri skrate istic vyhodi "okamzite" . . .
Nejake Fkove som mal aj doma, dokonca malo to vlakno na jednej strane 3 zavity ako keby pruzinku . . . Vedel som ze su rozdelene aj podla rychlosti, ale nikdy som neskumal ako rychlo reaguju . . . D.

Nejen rychlejší, ale i spolehlivější (jistič může selhat, je to dost složitý elektromechanický přístroj u pojistky se to nepředpokládá). Dokonce i když se zkrat přežene a to porcelánové tělísko se rozsype na kousky (teda asi by se musel přehnat ještě víc, aby to pojistka nevypla, ale to už zabere ochrana na dalším stupni). Kdysi jsme to ve škole měřili, a asi mě tato diskuze vyprovokuje k tomu, abych se po výsledcích podíval. Co si pamatuju, ale opravdu jen mlhavě, porcelánová pojistka vypínala do 3 ms, jistič do 5 ms. Pamatuju si, že jsme rozebírali jednotlivé fáze toho děje, kdy se přetavil drátek (začal hořet oblouk), kdy začal proud omezovat a tak dále. Měřili jsme jak staré bakeliťáky tak dnešní jističe (bylo znát, že mají hodně za sebou a katedra by měla pár stovek do vybavení investovat) a pojistky samozřejmě nové, ale taky "opravované" s pískem i bez písku (právě jeden drátek, bez písku a maximální zkrat dokázal porcelánové těleso pojistky zlikvidovat). Bylo to jedno z nejzajímavějších měření. Na to jak předmět, který se po tři semestry zabýval převážně oblouky ve všech možných prostředích, byl nudný, tak zrovna toto měření (a i teorie okolo) bylo velmi zajímavé.

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru