Nejen rychlejší, ale i spolehlivější (jistič může selhat, je to dost složitý elektromechanický přístroj u pojistky se to nepředpokládá). Dokonce i když se zkrat přežene a to porcelánové tělísko se rozsype na kousky (teda asi by se musel přehnat ještě víc, aby to pojistka nevypla, ale to už zabere ochrana na dalším stupni). Kdysi jsme to ve škole měřili, a asi mě tato diskuze vyprovokuje k tomu, abych se po výsledcích podíval. Co si pamatuju, ale opravdu jen mlhavě, porcelánová pojistka vypínala do 3 ms, jistič do 5 ms. Pamatuju si, že jsme rozebírali jednotlivé fáze toho děje, kdy se přetavil drátek (začal hořet oblouk), kdy začal proud omezovat a tak dále. Měřili jsme jak staré bakeliťáky tak dnešní jističe (bylo znát, že mají hodně za sebou a katedra by měla pár stovek do vybavení investovat) a pojistky samozřejmě nové, ale taky "opravované" s pískem i bez písku (právě jeden drátek, bez písku a maximální zkrat dokázal porcelánové těleso pojistky zlikvidovat). Bylo to jedno z nejzajímavějších měření. Na to jak předmět, který se po tři semestry zabýval převážně oblouky ve všech možných prostředích, byl nudný, tak zrovna toto měření (a i teorie okolo) bylo velmi zajímavé.