Jak nabíjet li ion akumulátory na 4.0 V?
Dle typu článku je max. přípustný napětí typicky 4.2 V (li ion) nebo 4.35 (li pol). Pak se bavíme o cca 500 cyklech nabití-vybití (ale konkrétní článek může mít i odlišný hodnoty). Jedná se o klasický články 18650 bez elektroniky.
Zajímám se o bezpečný a spolehlivý nabití článku jen na max 4.0 V; důvodem je předpokládaný zvýšení životnosti výrazně nad cca 500 cyklů (musí se pohlídat i mez vybití).
Dají se pořídit přípravky na nabíjení li ion, mají integrovaný čipy co řídí nabíjení, ovšem nabijí článek na 4.2 V.
Zatím mě napadlo s využitím profi nabíjecího obvodu:
1. na jeho výstup zapojit nízkoúbytkový diody
2. na jeho vstup zapojit regulovaný zdroj s napětím 4.2 V
Jenže nevidím do detailů, jak ten proces nabíjení funguje a co vyžaduje elektronika nabíjecího obvodu.
Ano, vím, že si uměle snížím využitelnou kapacitu, odhadem tak o 20 %, díky za upozornění 
Nevím co myslíš těmi "přípravky na nabíjení", něco takového?
Pak taky existují "nastavitelné přípravky", u kterých si sám nastavíš jak max. výstupní napětí, tak max. nabíjecí proud. Kontrolky signalizují režim CC,CV a dokončené nabíjení...
Měl jsem na mysli to, kam ukazuje první odkaz a moc moc díky i za ten druhej, kde se dají nastavit hodnoty!
Lithiovy baterky se bezpecne nabji CCCV - tedy constant current, constant voltage. Tedy nejdriv konstantnim proudem a po dosazeni pozadovaneho napeti timto napetim do poklesu proudu "na nulu". Sou i mirne rychlejsi mody nabijeni, ale to bez datasheetu konkretniho clanku konkretniho vyrobce nedoporucuju ani zkouset. Takze schanis zdroj, co to umi.
https://www.aliexpress.com/item/1005002919228626.html?spm=a2g0s.9042311.0.0.71694c4dVyQyR1 - ten by to treba umel...
Jinak 4.0 je zbytecne malo, 4.1 je uplne v pohode a ta ztrata kapacity je zanedbatelna, 2-3%. Dulezity je spis hlidat podbiti, za me bych nesel pod 3.3V. Ono to za to ani nestoji, pod timhle napetim je stejne jen malo kapacity a zaroven ty baterce roste vnitrni odpor, takze pomerne vyrazne mekne napeti.
Díky moc za shrnutí a za odkaz!
No, uvažoval jsem radši o 4.0; jednak kvůli nepřesnosti/nejistotě měření napětí na tom nabíjecím zařízení a rád bych ty aku taky šetřil. Ta dolní mez je fakt 3.3 V pro "klid v duši"? Výrobce často říká až do 2.8 V; ale chápu tvoje argumenty, díky.
li ion aku mají po nabití 4.15 +- V. Nabijím je nabiječkou Xtar VC4. Mám jich 15 kusu 18650.
Dnes je vec ošetrená inteligentkou elektronikou riadenou procesorom.
Nešpekuluj, kúp kvalitnú lion nabíjačku.
Pri pomalom, dlhodobom nabíjaní by nemalo nabíjacie napätie prekročiť 3.95V na článok. Tzv. pripojenie na furt.
Mám za to, že klasický nabíječky nabíjí až na 4.2/4.3 V; proto jsem položil tento dotaz. Nechci takto nabíjet článek na dřeň, chci ho šetřit.
Docela bych se divil, kdyby existovala komerční nabíječka s konečným napětím 3.95 V; můžeš dát odkaz či název?
Nabíjením se nic neničí. Je to šetrné nabíjení, a Li-ion to snašejí dobře. Nuda zase placá hovadiny.
3.6V je vlastně vybito a plně nabitý li-ion má 4,15+-V.
zase raz mudrc. Každá nabíjačka pracuje pulzným nabíjaním, teda po full "nažvejknutí" si udržuje "cukavo" svoje rozhranie v tolerancii od spodnéhoho zopnutia, cca 3.9V po max. 4.00V. Deje sa tak v udržovacom režime nonstop pripojenia baterky k inteligentnej nabíjačke.
Lion sú velice háklivé na prekročenie nabíjacieho napätia. Už pri prekročení nad DC 4V degraduje chémia.
(Ak teoreticky /ba čiste prakticky/ skonštatujem, je možné článok lion-lipol nabíjať trebárs prúdom 800A pri stabilnom DC 3.95V nekonečne dlho, článok, ba prťavá pecka tento nápor vydrží, ani sa neovlaží, nezohreje).
Lenže kto by mal k dispozícii AC trafo 230V / 4V vinuté na výkon 800A/4V, usmernené v sekundári mostíkom či diódou na DC, tj. 2V okresanej, pulznej vrchnej sínusoidy merané na výstupe bez pripojenia k baterke). Ani zvárači, ani ja.
Hustýýý.
Nebudu tě komentovat, kolik těch 18650 si nabil? A kolikrát, já těch 15 18650 tek nabil cca už 50x a mají jak jsem psal 4,15 V! Aspon to měří Unit ut 70A jestli máš něco proti.
Schválně ti změřím aku blok ke kameře kolik má voltu.
Tak aku blok má napsáno 7.2V 21.6Wh (Sony np-f750) a měřím 8.2V. A hadej kolik to je /2 .... že by 4.1V...
A to jsem ho nabíjel tak před měsícem, takže jsem ho dal nabít, a schválně kolik bude mět napětí.
Je to prebitím.
Hádaj.
Aj kyslé, Pb 12V baterky si držia po nabití napríklad napätie 13,1V po 48 hodinovom odstavení od nabíjačky, pričom voltáž sa môže postupnou degradáciou článkov ešte časom zvýšiť.
Štartovací prúd (Ah) pri každej baterke starnutím klesá, degraduje hoci vykazuje plné nabitie, ba i viac.
Bože uchovaj ľudstvo pred zločineckou, ekoterorsitickou, baterkovou lobby v prípade "približovadieľ".
To už je na svete známy a účinný HHO vyvíjač, prípadne VF ultrazvukový, frekvenčný menič s rozkladom molekúl H2O na zápalnú zmes vodíka + kyslíka. Nedá sa síce takáto zmes skladovať, ale je na svete nielen k pohonu spaľovacích motorov, ale aj celkovému ohrevu v splynovacích agregátoch, kotloch na LPG či zemný plyn.
Možno sa tvoje vnúčatá dočkajú konečne spásy, ako ekologicky spaľovať vodu s nízkymi nákladmi na el. energiu. Súčasne rýchle procesory sú schopné neustále meniť frekvenciu rozkladu výbušnej molekuly H2O, oddelením vodíka a kyslíka, so zanedbateľným príkonom energie.
Nechci ti do toho kecat, ale aku do auta má max 12,72V a to co je navíc stejně klesne. Bavím se o dnešních ca/ca aku. No dnešních, cca tak 12 let do zadu.
Tak nabítý aku blok, a má 8.28V, to je /2 4.14V na článek.
Pokud chápu, jedná se o nabíjení jednotlivých článků, ne baterií.
V tom případě bych použil nějaký zdroj, s dobrou regulací napětí na 4V. Pouze nějak omezit maximální proud, kolik článek snese. Článek prostě nechat nabíjet, až se na něm vyrovná napětí se zdrojem a tak proud poklesne na nulu.
Dokončení nabíjení bude trochu pomalejší vlivem malého napěťového přesahu, ale články mají jen malý vnitřní odpor, tak to nebude až tak vadit, navíc se dá zase nabíjení zrychlit velikostí počátečního nab. proudu.
V podstatě se jedná o nabíjení konst. napětím a žádná elektronika není potřeba,
Je jedno, jestli má článek vnitřní ochranu, nebo ne. Napětí nedosáhne meze vnitřní ochrany a elektronika nijak nezasáhne.
--- V praxi jsem to nezkoušel, je to jen výplod nějakého koutu v mozku.
Nabíjení Li on či Li pol se řeší i u mobilů, nápadů je plno. Některý se dotáhly až do funkčního řešení, viz Chargie.
Další nesmyslnej bazmek. Ne, baterie v mobilu fakt neztrácí 20% ročně, protože jsou nabíjeny do plna. Možná ztrácí ročně 20% SOH, ale co by člověk nechtěl, ta baterie má prostě nějakou životnost v cyklech a ty prostě ubývají.
Ano, kdybych chtěl baterie skladovat měsíce, má cenu je vybít na 50-60% a jednou za 2 měsíce je zkontrolovat, že jsou v tomhle rozsahu. Ale nenabíjet je do plna je IMHO horší, protože to vede jen k hlubšímu vybíjení v provozu a to ten článek poškozuje mnohem více. Radši měsíc nabito naplno, než jedna exkurze pod 3V.
Přebíjení a s tím i vyšší teplota degraduje lithiový články; ztrátu kapacity za rok posoudit nedokážu. Trendem dnes je co nejvýkonnější nabíjení, tj. velkým proudem a to těm aku nesvědčí.
Tím, že nabijeme aku na míň než 100 procent jednak nedojde k přebití a druhak věřím tomu, že jde o šetrnější přístup než nabít doplna. Elektronika sice hlídá mezní hodnoty, ale právě proto že jsou mezní, je dobrý se jim vyhnout a nenechat nabíjení dojít až k nim.
---
Lidi co mají vlastní fotovoltaický elektrárny a ukládají energii do vlastních akumulátorů (měnič, BMS, ...) si taky hlídají Umax a Umix na svých aku; aby si je šetřili.
No a když se podíváš na tabulku závislosti počtu cyklů na procentu nabití -> pak zjistíš, že při nabíjení ne na 100 %, ale jen do 80 % máš těch cyklů cca dvojnásobek. Proč asi? Že by to bylo tím, že ten článek prostě šetříš?
Já se divím, že řešíš takovou hovadinu. Kup si kvalitní nabíječku a hotovo. Třeba tu Xtar vc 4 a máš vystaráno.