Jsou zobrazeny jen nové odpovědi. Zobrazit všechny
Předmět Autor Datum
Ještě doplňuji. Ten celkový výkon po připojení s kondíkem by byl cca těch 40W a ještě by byl i probl…
George63 27.10.2020 10:23
George63
Pohon vrtačkou je ta nejhorší možnost protože otácky se zatížením budou hodně kolísat, maso na rožni…
Ra20z 27.10.2020 11:35
Ra20z
Pochopitelně jsem nemyslel pohon rožně vrtačku přímo, ale s vhodným zpřevodováním do pomala. A nejvý…
George63 koordinaci 27.10.2020 15:43
George63 koordinaci
George, motorky ze stěračů mají paralelní zapojení vynutí a jinou charakteristiku než motory se séri… nový
Ra20z 29.10.2020 08:00
Ra20z
Na tom se mohl točit snad i hroch. nový
Rce 29.10.2020 23:55
Rce
Tady nejde o problém 220 versus 380 (tedy dneska spíš 230 a 400) ale 1 fáze versus 3 fáze. Podle ští… poslední
ml1 30.10.2020 11:23
ml1

Ještě doplňuji. Ten celkový výkon po připojení s kondíkem by byl cca těch 40W a ještě by byl i problém s točivým momentem (rozběhem). Ale vzhledem k tomu, že to bude dost zpřevodovaný do pomala, možná by to i stačilo. Zkus vyzkoušet.;-)
Jinak měnič by tě přišel podstatně dráž než nějaký konkrétní nový motorek jednofázový na 230V.
Mohl by se velmi dobře hodit třeba motor ze starší pračky. Pouze je nutno si zase, ke konkrétnímu motorku, sehnat jeho zapojení (ta jsou různá, podle typu).
Jinak pochopitelně možné použít motorky z běžných vrtaček nebo jiných zařízení, případně použít na pohon i přímo vrtačku (kterou určitě máš) pro kterou vyrobíš pouze vhodný adaptér k uchycení. A má to i plynulou regulaci otáček. Variant a možností je "hafol", a dnes lidi vyhazují mnoho ještě funkčních zařízení (zkus sběrný dvůr, případně otevřený elektrokontyš). ;-):-D:puff:

Pohon vrtačkou je ta nejhorší možnost protože otácky se zatížením budou hodně kolísat, maso na rožni nikdy nevyvážíte a při ořezávání se mění těžiště, při záběru otáčky hodně poklesnou a při odlehčení zrychlí, neboli jedna strana bude do černa a druhá syrová.
Navíc vrtačky nejsou stavěny na dlouhodobý chod.
To co má tazatel je použitelný pohon, ale při jednofázovém zapojení bude asi často vyvažovat.

Pochopitelně jsem nemyslel pohon rožně vrtačku přímo, ale s vhodným zpřevodováním do pomala. A nejvýhodnější by byla převodovka se šnekovým převodem. Pak problém s kolísáním je podstatně eliminovat. Kdysi jsem měl toto rovněž takto provedeno rovněž u rožně, kdy jsem používal větší motorek od stěrače nákladního auta, na 24 V DC. Ten měl vestavěnou šnekovou převodovku.
Ale ještě s dalším zpřevodováním řetězovým převodem.

George, motorky ze stěračů mají paralelní zapojení vynutí a jinou charakteristiku než motory se sériovým zapojením vynutí jaké jsou ve vrtačkách.
Zpřevodováním motoru jeho charakteristiku- otáčky vs kroutící moment nezněníš .
Pohonů e stěračovými motorky jsem pár viděl a fungovaly dobře, ale potřeba byla často vyvažovat, ale tyto motorky mají komutátor a tedy omezenou životnost.
U nás máme pohon se servoventilu, má cca 30W ale musíme vyvažovat a také jsme museli měnit kolečka v převodovce.
Mejbitelnější pohon co jsem vyděl byl z motoru ze staré pračky, první převod řemenem, převodovka z automobilu na které byla veká řemenice, z převodovky kardan na klacek a na něm metrákové prase a nemuselo se vyvažovat.

Tady nejde o problém 220 versus 380 (tedy dneska spíš 230 a 400) ale 1 fáze versus 3 fáze. Podle štítku je možné zapojení do Y (stávající proklemování) na 400V (3x230/400) nebo do trojúhelníka (nutno přepojit klemy) na 3x127/230 (taková síť v ČR snad už neni, i když kdo ví), ale všechno je to na 3 fáze. Na 1 fázi se dá motor za cenu určité ztráty výkonu (měla by zbýt nejvýš 1/3 výkonu a tím i momentu) zapojit také, ale je potřeba nějak deformovat magnetické pole, nebo motor ručně roztočit. Jednofázový proud totiž vytváří dvě točivá pole, které při nulových otáčkách mají stejnou velikost. Jedno tlačí doleva a druhé doprava, takže motor stojí. Tuto symetrii je nutné něčím narušit, obvykle se používá kondenzátor (není to jediná možnost), a pokud by hrozilo zastavení motoru tak se připojuje trvale, jinak stačí jen na rozběh (právě na rozbití té rovnosti momentů, která platí při nulových otáčkách) za běhu potřeba neni. Při jiných otáčkách pak jedno pole tlačí tam a druhé zpět, ale díky momentové charakteristice je při pracovních otáčkách to protiběžné podstatně menší (řekněme 10%) než to sousledné.

Zpět do poradny Odpovědět na původní otázku Nahoru