Zapojeni el. motoru z 400V na 220V

Takhle
https://www.mylms.cz/wp-content/uploads/2013/10/motor-8.png

Jak radí Robišek. Nedej se klamat štítkem, na 220 V tenhle jinak nejde. Ale výkon se sníží, tak je otázka, zda bude stačit.

Motor zapojit na svorkovnici do trojúhelníku - všechny tři propojky musí být rovnoběžně vedle sebe, přívod zapojit na libovolné dvě přívodní svorky, mezi jednu propojku kde je připojen přívod a zbývající (volnou) propojku zapojit kondenzátor.

Kapacita kondenzátoru se vypočítá podle vzorce C = (P / U2 * 2 * π * f) * 106

P = výkon motoru W, U = napětí sítě 230V, f = kmitočet sítě 50 Hz, C = kapacita kondenzátoru - vyjde v μF

Napětí kondenzátoru min 630 V, lépe 1000 V _nesmí být elektrolyt!

Změna směru otáčení se provede přepojením vývodu kondenzátoru z jedné propojky kde je připojen jeden vodič přívodu na druhou svorku kde je druhý vodič přívodu.

Jednofázově motor půjde zapojit ale výkon bude jen třetinový. Chceteli jmenovitý výkon musíte ho zapojit třífazově.

https://m.banggood.com/Wholesale-Warehouse-Minleaf-AT1-2200X-2_2KW-220V-PWM-Control-Inverter-1Phase-Input-3Phase-Out-Inverter-Variable-Frequency-Inverter-wp-Usa-1282676.html?rmmds=search&act_poa=SKU886951&cur_warehouse=USA

Tohle je jediný čistý řešení a i s regulací otáček. Akorát to není úplně levný.

Ještě doplňuji. Ten celkový výkon po připojení s kondíkem by byl cca těch 40W a ještě by byl i problém s točivým momentem (rozběhem). Ale vzhledem k tomu, že to bude dost zpřevodovaný do pomala, možná by to i stačilo. Zkus vyzkoušet.
Jinak měnič by tě přišel podstatně dráž než nějaký konkrétní nový motorek jednofázový na 230V.
Mohl by se velmi dobře hodit třeba motor ze starší pračky. Pouze je nutno si zase, ke konkrétnímu motorku, sehnat jeho zapojení (ta jsou různá, podle typu).
Jinak pochopitelně možné použít motorky z běžných vrtaček nebo jiných zařízení, případně použít na pohon i přímo vrtačku (kterou určitě máš) pro kterou vyrobíš pouze vhodný adaptér k uchycení. A má to i plynulou regulaci otáček. Variant a možností je "hafol", a dnes lidi vyhazují mnoho ještě funkčních zařízení (zkus sběrný dvůr, případně otevřený elektrokontyš).

Pohon vrtačkou je ta nejhorší možnost protože otácky se zatížením budou hodně kolísat, maso na rožni nikdy nevyvážíte a při ořezávání se mění těžiště, při záběru otáčky hodně poklesnou a při odlehčení zrychlí, neboli jedna strana bude do černa a druhá syrová.
Navíc vrtačky nejsou stavěny na dlouhodobý chod.
To co má tazatel je použitelný pohon, ale při jednofázovém zapojení bude asi často vyvažovat.

Pochopitelně jsem nemyslel pohon rožně vrtačku přímo, ale s vhodným zpřevodováním do pomala. A nejvýhodnější by byla převodovka se šnekovým převodem. Pak problém s kolísáním je podstatně eliminovat. Kdysi jsem měl toto rovněž takto provedeno rovněž u rožně, kdy jsem používal větší motorek od stěrače nákladního auta, na 24 V DC. Ten měl vestavěnou šnekovou převodovku.
Ale ještě s dalším zpřevodováním řetězovým převodem.

George, motorky ze stěračů mají paralelní zapojení vynutí a jinou charakteristiku než motory se sériovým zapojením vynutí jaké jsou ve vrtačkách.
Zpřevodováním motoru jeho charakteristiku- otáčky vs kroutící moment nezněníš .
Pohonů e stěračovými motorky jsem pár viděl a fungovaly dobře, ale potřeba byla často vyvažovat, ale tyto motorky mají komutátor a tedy omezenou životnost.
U nás máme pohon se servoventilu, má cca 30W ale musíme vyvažovat a také jsme museli měnit kolečka v převodovce.
Mejbitelnější pohon co jsem vyděl byl z motoru ze staré pračky, první převod řemenem, převodovka z automobilu na které byla veká řemenice, z převodovky kardan na klacek a na něm metrákové prase a nemuselo se vyvažovat.

Na tom se mohl točit snad i hroch.

Mám zahradní gril na prase a podobný chuťovky. Bylo na něm bez vyvažování sele asi 40kg, možná víc.
Asynchronní motorek s převodovkou asi z ovládání nějakého ventilu. Motorek má asi 30W. Točí to asi tři nebo čtyři
otáčky za minutu. Sílu to má s velkou rezervou. Motorek s kondenzátorem.
Nedávno brácha sháněl nějaký pohon na menší gril, něco asi na dvě kuřata, ale on na tom dělá, nevím jak se tomu říká, takový válec z několika prokládaných druhů mas. Postupně se to odkrajuje. Dělá toho asi tak dva a půl kila.
Hrabal jsem v zásobách a přišel mi do ruky motorek s převodovkou, původně z pohonu talíře mikrovlnky.
Nejdřív mě napadlo, že je to blbost, ale pak jsem ze zvědavosti vyzkoušel tah na asi 20cm páce. Docela mě to překvapilo.
Gril s tím maká perfektně a snese i dost velkou nevyváženost. Otáčky akorát. Motorek je tak malý, že když to někdo poprvé vidí, tak se diví, jak se to točí, když to nemá (zdánlivě) motor. Když dojde k přetížení, zatím se to nestalo jinak, než pokusně, tak se rozběhne na druhou stranu.
Tedy uvedený motorek v dotazu, po zpřevodování gril určitě utáhne.

Jak píše Zerozero, vzhledem k tomu, že bude nutné zpřevodování v poměru cca 330:1 (motorek točí 1650 ot./min. rožeň cca 5ot./min.), což je opravdu velký převod, čímž se velmi zvyšuje točivý moment a síla na výstupu, bude pravděpodobně i ten snížený výkon uvažovaného motorku stačit.
Ovšem bude spíše problém, jak a čím zajistit toto hodně "strmé" zpřevodování.
Základem musí být určitě nějaká šneková převodovka (kterou třeba mají pohony pro ovládání ventilů a šoupat - viz Zerozero) a která je schopna zajistit tuto "strmost". A pak se ještě používá většinou další převod, s menším poměrem, kdy je z této převodovky přenášen vlastní pohyb na rožeň. Takže jak zapojit ten motorek už víš, teď ještě, jakou převodovku a z čeho použít. Což bude asi větší problém (jestli ji už nemáš), pokud budeš chtít použít zamýšlený motorek.

Tady nejde o problém 220 versus 380 (tedy dneska spíš 230 a 400) ale 1 fáze versus 3 fáze. Podle štítku je možné zapojení do Y (stávající proklemování) na 400V (3x230/400) nebo do trojúhelníka (nutno přepojit klemy) na 3x127/230 (taková síť v ČR snad už neni, i když kdo ví), ale všechno je to na 3 fáze. Na 1 fázi se dá motor za cenu určité ztráty výkonu (měla by zbýt nejvýš 1/3 výkonu a tím i momentu) zapojit také, ale je potřeba nějak deformovat magnetické pole, nebo motor ručně roztočit. Jednofázový proud totiž vytváří dvě točivá pole, které při nulových otáčkách mají stejnou velikost. Jedno tlačí doleva a druhé doprava, takže motor stojí. Tuto symetrii je nutné něčím narušit, obvykle se používá kondenzátor (není to jediná možnost), a pokud by hrozilo zastavení motoru tak se připojuje trvale, jinak stačí jen na rozběh (právě na rozbití té rovnosti momentů, která platí při nulových otáčkách) za běhu potřeba neni. Při jiných otáčkách pak jedno pole tlačí tam a druhé zpět, ale díky momentové charakteristice je při pracovních otáčkách to protiběžné podstatně menší (řekněme 10%) než to sousledné.