Prodyšnost dřeva.

Jaké "desky"? Klasická podlaha jsou prkna a mezi nimi je chtě nechtě mezera. Tou vlhkost odchází. Nikoliv skrze prkna a ani skrz palubky. Ty to uzavřou. Palubky lze dát na "uzavřenou" podlahu, ať už betonem, nebo izolační vanou. Pokud je pod škvárou hlína, jakoby tam škvára nebyla.

Já jsem dal místo asi 70 let starých, trochu zespodu ztrouchnivělých prken, palubky, a za rok jsem je musel vytrhat, protože se na nich objevila houba a zespodu na nich doslova visely krůpěje vody, a to byly po stranách u stěn větrací otvory.

Pokud jste z Moravy, používáte slovo deska místo prkna?
Palubky jsou těžko prostupné, páč jsou hoblováním o broušením "utažené". Navíc palubky asi nalakujete. I dřevěná podlaha uzavře vlhkost dole, pokud nebude procházet spárami.

Dotaz, co to bylo za koberec, měl nějakou spodní vrstvu ?

Já už přesně nevím, co to bylo za koberec, už je dávno na zběrném dvoře. Nevím jak to udělat, abych to úplně neuzavřel. Kopat nebo podřezávat zdi nehodlám.

Odstraň škváru a nalej tam beton s přísadou proti pronikání vody, tzv. "bílá vana". Nech to dost dlouho uzrát a pak si na to dej co chceš.

A nepoletí to mokro do bočních zdí?

Když dáte drahý voděodpudivý beton, tak kam jina by šla vlhkost?
Proti vlhké stavbě pomůže jedině dodatečná hydroizolace.

Čas od času otlučeš trouchnivou omítku do výše 30cm a znovu nahodíš. Já to dělal po 30 letech.

soused to dělá ob dva roky, do výšky 100cm.

Ptal jsem se na ten koberec, protože pokud by měl například gumový nebo jiný neprodyšný podklad, a přesto by původní podlaha nebyla prohnilá, tak by se z toho dalo trochu vycházet. Jinak pokud beton, tak skutečně podřezání zdiva, případně chemická asanace.

Nalakované palubky by podlahu určitě uzavřely a asi by ze spodu plesnivěly.
Ovšem má vlastní zkušenost je taková, že na shodné složení podlahy (hlína-jílovice/škvárový zásyp 10-15 cm/dřevěné "polštáře" a na nich coulová prkna) jsem před cca 43-ti lety našrouboval (tehdy) dřevotřísku a na ni dal syntetické prodyšné koberce.
Po cca 20 -ti letech, při povodních na jaře v roce 1997, kdy byla u nás voda v úrovni terénu a došlo k poklesu hliněného podkladu, se podlahy v místnostech propadly o cca 3 cm, nejvíce uprostřed. Vzhledem k tomu, že dřevotříska s prkny tvořila poměrně nosný "sendvič", dalo se v tom bydlet.
Počkal jsem do příštího roku, kdy hlína proschla. Pak jsem dřevotřísky odšrouboval, prkna uvolnil z polštářů (vše bylo OK, žádná vlhkost a hniloba) podložil stávající polštáře a dosypal škváru a zase dal vše zpět.
Od té doby uběhlo dalších 23 let. Před asi 7-mi lety na tu dřevotřísku položil zeťák dřevěnou plovoučku. A zatím stále vše OK.
Ovšem v úrovni podlah je, i když velmi stará (nyní cca 100 let) a tedy nic moc, izolace pod cihlovými zdmi (1 x asfaltová lepenka). A ani žádné pronikání vlhkosti do vnější, ani vnitřní omítky.
Sousedé, kteří kdysi vybetonovali v místnostech stejných objektů podlahy betonem, na tu hlínu, i s izolací pod betonem a izolace pod obvodovými zdmi měli stejné jako u nás (špatnější), všem se natlačila vlhkost do obvodových zdí a omítek. A nepomohly ani žádné injektáže (o což se někteří pokoušeli a poškodili tak ještě i ty, aspoň jsoucí, izolace).
A při povodni jim ty podlahy popraskaly a propadly se a museli je všechny rozbíjet a vybrat a pak dělali nové.
Tedy za mě, v těchto objektech, pokud nejsou dobře udělané izolace obvodových zdí, absolutně nedoporučuji udělat vodovzdorně nepropustnou podlahu.
Lakované palubky asi rovněž ne, ale nelakované OSB desky a na ně nejspíš nějaký prodyšnější syntetický koberec.