Frekvenční měnič

k plynulé změně otáček asynchronního motoru.

Děkuji.

Takže je u stejného druhu motoru dát jak 400 Hz tak 1600Hz. Pokud to dané otáčky dovolí, že ano?

U motoru co není konstruovaný pro použití s frekvenčním měničem mohou být i jiné problémy. Třeba pokud se při nižších otáčkách elektromotor co má vestavěný větrák stačí uchladit.

Přesně tak, záleží na otáčkách. Motory, které se pohybují v pásmu nízkých otáček bývají vybaveny přídavným ventilátorem. Pracuji v nápojovém průmyslu a měnič má každé druhé čerpadlo, kompresor atd.

Je to tak. Ale to uvedené rozpětí 400 až 1600Hz jsou parametry speciálního měniče a velmi, velmi speciálního motoru. Normálně měnič umí maximum kolem 600 Hz a to také zvládne jen málokterý motor. V praktických zapojeních to bývá ještě mnohem méně.

Děkuji vám.

Jsou-li dva motory stejné i stejná rychlosti otáček.

Avšak jeden má 0-1600 Hz a druhý 0-400 Hz. Oba dva jsou bez přidaného ventilátoru.

U asynchronních motorů otáčky trochu záleží i na zatížení, tzv.skluz.
https://www.sew-eurodrive.cz/vyrobky/motory/trifazove_motory/drehstrommotoren_1.html

Tento relativní pohyb mezi otáčkami točivého pole a mechanickými otáčkami , který je nutný pro fungování, je definován jako skluz s a udává se jako procentuální hodnota otáček točivého pole. U motorů malého výkonu může skluz činit 10 až 15 procent, třífázové motory většího výkonu mají skluz cca 2 až 5 procent.

Môže byť, ak je jeden napr. dvojpólový a druhý osempólový. Ventilátor je len jeden zo spôsobov chladenia a v podstate "len" zvyšuje údaj na štítku motora, ktorý informuje o trvalom menovitom výkone pri menovitých (nominálnych) otáčkach. Pri nižších otáčkach má motor nižší výkon a aj nižšie straty, preto sa význam ventilátora znižuje. Spústa motorov funguje bez ventilátora, napr. motory upevnené na masívnej kovovej konštrukcii ktorá odvádza teplo, alebo motory na krátkodobé pracovné cykly, kde sa ani nestačia poriadne zohriať, alebo motory trvale pracujúce na nižšom ako nominálnom výkone a stačia sa ochladiť aj bez ventilátora. Návrh pohonu z hľadiska chladenia by malo vidieť oko odborníka, tebe stačí prikladať na kostru motora ruku. Ak ju tam udržíš pritlačenú aspoň pár sekúnd, motor je v tepelnej pohode.
Mimochodom, frekvenčný menič sa síce môže použiť aj na napájanie klasického indukčného motora, ale je to hlúpe riešenie. Podstatne lepšie je použiť krokový (synchrónny) motor - ten je priam predurčený na napájanie takýmto meničom.

Říkejme spíš synchronní než krokový motor, ono se to z praktického hlediska trochu liší. Ale těm 1600 Hz by to odpovídalo.

Jinak externí ventilátor je u asynchroňáku naopak právě pro nízké otáčky nutný, pod nějakých 20 či 15 Hz už se vrtulka na hřídeli motoru točí moc pomalu a nestačí ten motor uchladit, zvlášť když tam ten měnič ve vektorovém módu pere co se dá aby udržel krouťák.

"Říkejme spíš synchronní než krokový motor..." To je problematické tvrdenie. Konštrukčne sú to rovnaké motory. Synchrónny motor však štandardne pracuje pri sieťovej frekvencii ktorá sa nemení a je to pojem platný už vyše 100 rokov. Krokový motor pracuje zásadne s premenlivou frekvenciou (aj keď sa to niekedy uplatňuje len pri rozbehu). Krokový motor býva často vybavený snímačom okamžitej polohy rotora (nie je to podmienka, ale dodá to zaujímavé vlastnosti pre reguláciu). Samozrejme, z tejto debaty vylučujeme krokové motory určené napr. na pohon hodinových ručičiek a pod.
Nehovorili sme o asynchrónnom motore, ako som už spomenul, bolo by to hlúpe riešenie obhájiteľné len pri improvizácii. Ten má totiž celkom zbytočné straty v rotore a ťažšie sa reguluje ako krokový. Na to aby sa pri nízkych otáčkach udržal krútiaci moment však nemusí dodávať vyšší prúd ako je menovitý, menič tam nemusí ládovať čo to dá. Teda len ak je pripojený na frekvenčný menič. Namiesto toho menič zníži frekvenciu tak, aby motor pracoval pri nominálnom sklze. Tým sa udrží aj prúd na nominálnej hodnote.
Chladenie sa samozrejme rieši individuálne. Dá sa len tam, kde sa dať musí. To však už nie je predmetom tejto debaty.