Vysvětlení několika věcí o elektřině

"Nuláku" se správně říká "společný - nebo střední - vodič". V elektrárně je generátor co vyrábí střídavý proud ve třech fázích. Cívky generátoru jsou jedním koncem spojené právě do společného vodiče.

Doma bys měl mít v zásuvce napětí co je v elektrárně na jedné z cívek (mínus nějaké ztráty na vedení). Pokud máš střední vodič doma odpojený od toho z elektrárny, může se ti na něj dostat přes jiný spotřebič (třeba elektrický sporák, ten může být připojený třífázově) napětí z jiné fáze pak v zásuvce můžeš mít nějaké napětí co může být vyšší než těch 230V (ono je to složitější, je tam nějaká tolerance a vzhledem k tomu, že je střídavé a sinusové, okamžité napětí může být i vyšší než 250V, ale s tím si nelam hlavu) co tam má být a to se některým spotřebičům nemusí líbit.

Napětí na středním vodiči proti zemi není proto, že střední vodič je spojován se zemí (aspoň u nás, údajně v Rusku to mají jinak a proto se nedoporučuje zapojovat ruské spotřebiče do naší sítě bez nějakých kontrol a úprav), jsou na to zvláštní předpisy, kde a jak se to má zemnit.

Izolovaná od země byla i pradávná 120V siť v Praze - odhaduji, že tak do roku 1965. Mělo to výhodu, že člověka to nemohlo zabít. Stejně tak izolovaná soustava od země je někde v USA, možná i v tom Rusku.

Az do devadesatych let, byt to byly posledni baraky.
No nemohlo zabit... Jedna porucha na izolovany siti nezpusobi nic, co by cloveka mohlo ohrozit, clovek si muze beztrestne sahnout na libovolny vodic a (to je prave ta prvni porucha) nic se nedeje. Problem je, jak prijit na to, ze ta prvni porucha nastala(protoze se nic nedeje). To jeste lze vyresit hlidacem izolacniho stavu, ale pak nastane druhy punkt - tu poruchu najit. A to uz zadna sranda neni.
Proto se taky izolovany soustavy prilis nepouzivaji, bud datacentra, operacni saly a podobny mista, kde spolehlivost vede nad narocnosti obsluhy, nebo instalace o jedny zasuvce, kde se ta porucha hleda dobre. A sem tam trolejbusy, byt to nemam rad.

Dobrý den, dalo by se prosím rozdíl mezi nulou a zemí popsat tak, že jsou si sice opravdu hodně podobné (obě vlastně uzemnění), jen se liší kapacitně? Tj. zatímco do země se toho proudu a energie naráz v jeden moment dá nacpat strašně moc (a vyhodí to pojistky), tak nulák přijímá jen "tak akorát". Je tam třeba takový optimální odpor, že to způsobí hladký provoz spotřebičů. Tento optimální odpor je zabezpečen nejjednodušeji tím, že je nulák napojen opět po dlouhých drátech až zpátky k nejbližšímu transformátoru na ten magnet uprostřed (?), kudy běhá jen magnetismus, proud nikoli. A takto si to pomáhá, dělá to dlouhodobě dobrotu, je to vyvážené a vyzkoušené. Ale teoreticky, nulák by šlo vyrobit i na místě spotřeby z uzemnění, jen nějak nastavit ten ideální odpor, aby fungovalo 230V? To ale asi nebude snadné..

Nula se dá "vyrobit" a také se vyrábí na místě, vhodným zapojením transformátoru. Ale obecně z principu funkce nemusí být uzemněná, takže to další už neplatí. Většinou se ovšem z různých bezpečnostních a technických důvodů uzemňuje, výjimečně nikoliv (třeba u zdravotnické izolované soustavy). Takže nahradit nulu uzemněním v některých případech půjde, i když je to špatně a zřejmě to nebude dobře fungovat.

Předpokládám, že tou kapacitou myslíš spíš vodivost nebo jakousi nespecifikovanou "propustnost" než kapacitanci Tak ta bude vždycky horší než když tam přivedeš poctivý nulák.

Děkuji všem.. jdu totiž právě reklamovat nezapojený nulák v koupelně (což tvrdil elektrikář), a zaujalo mě, že vůbec nevím, o co jde. Upřímně, dál si myslím to, co jsem psala na začátku, a odborné termity nechám Vám odborníkům. Slibuji však čestně, že se dále do elektřiny nebudu míchat. :) Děkuji a zdravím