150 volt místo 220 v
Ahoj, mam problem se zasuvkami v pokoji. Nadpis vystihuje strucne problem. Menil jsem jen zasuvku za novou, stara byla praskla.. A po zapojeni mam v pokoji, ktery ma zasuvky napojene na tuto, pouhych 150 v, predtim bylo vse v poradku. Zapojoval jsem to tak, jak to bylo na te predesle. Ale vzhledem k tomu co jsem pote nameril 150 v v pokoji si uz jisty nejsem... Zapojeni je stare, dvouvodicove. Mam tam dva novejsi medene (cerny a zelenozluty) a stare hlinikove (cerny a modry). Nejake napady? Dekuji
Nezbývá než jít zpět po vodičích a zjistit, kde se ztácí. Jestli to změřil multimetr, může to klidně být přerušený vodič. Nebo cokoliv jiného. Opravdu by bylo lepší pozvat si elektrikáře. Já jsem takto kdysi opravoval sporák, už jsem ho začal rozebírat, na vypínači krásných 3x380 zapnu plotýnku a kde ty voltíky jsou (ukázalo se, že byl vadný jistič a že jsem do sporáku vůbec lézt nemusel).
Myslím, že rady "zavolej elektrikáře" tazatele těžko uspokojí, když se ptá, jak má přijít na závadu on, ne elektrikář... a "odborný" kecy o Ohmově zákonu jsou už úplně mimo
. Rozhodně se totiž jedná o chybu v metodice měření... Koupí multimetru se ještě z nikoho nestal elektrikář.
Elektrikář se nestane,ani nevyučí. Elektrikářem se člověk musí už narodit.
Něco na tom asi je. Já, když jsem se narodil, měl jsem okolo krku omotanou pupeční šňůru, jak jsem si s ní hrál, už tehdy jsem ji považoval za elektrický kabel. Moje první slova nebyly, jak je zvykem máma a táta, ale
volt a ampér. Když mě krmili, neříkal jsem ham, ale ohm. Když máma říkala něco, že musí koupit kilo vaty, rozuměl jsem že kilowatty. Zavinovačku jsem chápal jako vinutí a u jablečného závinu mě zajímalo, kolik má závitů. Napětí v rodině, když se naši hádali, jsem ještě neuměl změřit. Ale při čurání už jsem uměl zhodnotit jaký mám proud. Mojí první hračkou byla plochá baterie, u které jsem slastně olizoval kontakty a radoval se, jak to na jazyku šimrá. Se stolní lampičkou jsem si hrál tak dlouho, než jsem se spálil o žárovku a ještě dostal pohlavek, že to není na hraní. Když už jsem byl trochu větší, dostal jsem pásový traktor na baterii. Hned jsem to prozkoumal, vymontoval a rozmontoval motorek, abych zjistil na co to je. Smontovat zpátky jsem to ještě neuměl a táta taky ne. Další takovou hračku už jsem nedostal. Pak to přišlo. Už jsem byl trochu větší a dostal jsem elektrickou stavebnici. Tam byly dráty, baterie, žárovičky a objímky, tlačítka a dokonce i motorek, který jsem už ale nerozmontoval. Sice jsem ještě moc nechápal, proč ta žárovička svítí, když se to správně zapojí, ale bylo to zajímavé. Ale po čase mě to přestávalo bavit, protože jsem přišel na to, že v zásuvkách je elektřina určitě silnější. Po zkušenostech s plochou baterií, jsem chtěl vyzkoušet stejným způsobem elektřinu v zásuvce. Už při pokusu připojit hřebík do zásuvky jsem byl přistižen a dostal na zadek. Ještě později jsem pochopil i proč.
Tak jsem postupně vyrůstal s elektřinou všude okolo. Přišel čas a já se přihlásil do učení elektrikáře.
No a pak už to byla nuda. Furt nějaké vzorečky, poučky, elektrické zákony, pak normy atd. No kdo si to má všechno pamatovat? A tak dodnes občas vzpomínám, jak byla elektřina zajímavá, když jsem olizoval kontakty ploché baterie.
:Tecou me slzy pri tehle vzpominkach??