Ještě se k tomu vrátím. Jsem sám živnostník, pracující jak v soukromém, tak firemním prostoru. Tak nějaký, i když snad neúplný přehled mám.
V podstatě jsem to už napsal, ale ještě něco doplním, něco upřesnil už Prasak. Například to, že zákazník nemusí a ani nemůže znát bezp. předpisy pro danou činnost, tedy za cizího pracovníka nemůže mít odpovědnost. Tento pracovník musí být sám proškolen, sám si musí zajistit pracoviště.
Úrazy vznikají ze dvou důvodů. Vlastní neopatrností a nedodržením předpisů. Obojí je věcí pracovníka. Nešťastná náhoda se uznává jen velmi vyjímečně. Například. Já, jako elektrikář pracuji u zákazníka. Svojí neopatrností se dotknu vodiče a utrpím úraz. Je to moje vina, jsem odborník, mám příslušná školení. Naopak já nechám nezajištěný, otevřený rozvaděč pod napětím a odejdu pro nářadí. Někdo se dotkne vodiče uvnitř. Plně nesu odpovědnost za jeho úraz, neboť jsem porušil předpisy a pracoviště nezajistil proti vstupu osob nebo neučinil taková opatření aby k tomu nemohlo dojít.
Přesto může nastat situace, kdy zákazník může odpovídat za můj úraz. Například: Pracuji na elektrickém zařízení. Zajistím pracoviště, pro práci si zařízení vypnu, třeba jističem v rozvaděči. Podle předpisů jistič označím tabulkou "nezapínat, na zařízení se pracuje", třeba ještě pro zvýšení bezpečnosti přelepím zapínací páčku lepicí páskou. Zákazník zjistí, že mu něco nefunguje a i přes bezpečnostní opatření jistič zapne. V tom případě odpovídá on za případný úraz.
Při práci ve firmě zákazníka zodpovídám za svůj úraz sám, pokud vznikne mojí činností. Ale pokud ve firmě existují specifické předpisy ohledně bezpečnosti, měl bych s nimi být seznámen zákazníkem. Pokud bych seznámen nebyl, úraz způsobený nedodržením těchto předpisů by byl přisouzen firmě, protože jsem nebyl seznámen. Pokud bych byl, odpovídám sám. Například před zahájením práce v dolech, jsem dostal složku předpisů, musel prostudovat a seznámení podepsat. Zákazník by mohl odpovídat i za jiný úraz, který jsem si nezpůsobil sám. Například, na pochůzné cestě došlo k rozlití oleje vinou jejich pracovníka. Místo do doby úklidu nebude nijak zajištěno a označeno. Já uklouznu a zranim se. Odpovídá firma.
Ale to jsou věci, kdy zákazníkem je firma. Mnohé věci ale analogicky platí i když je zákazníkem fyzická osoba a práce je v domácnosti, nebo na obytném domě. Ale s určitým omezením. Například zákazník nepředkládá specifické předpisy a podobně. Takže pracovník, kterému vznikne pracovní úraz ve vztahu k jeho činnosti, například pokrývač spadne ze střechy, plně odpovídá za svůj úraz. On je ten kdo má znát předpisy vztahující se k jeho činnosti. Ani například havarijní stav střechy není důvodem k zodpovědnosti zákazníka. Ostatně stav střechy je například předmětem zakázky. Pracovník si sám musí pracoviště zajistit, on je ten, kdo má znát jak to zajistit. Například: Já jako elektrikář jsem zavolán k opravě venkovního vedení kdy je spadlý drát stále ještě pod napětím. Já drát uchopím rukou... Moje vina, nikoliv zákazníka. Já jsem měl nejdříve vedení vypnout, nebo použít příslušné prostředky, já mám příslušné znalosti.
Přesto ale může vzniknout úraz například při práci na rodinném domě, za který by odpovídal zákazník. Úraz by nevzniknul zaviněním a nedodržením předpisů pracovníkem. Například vymyslím si: Pracovník musí k objektu přejít zahradu a tam je vykopaná díra v zemi, překrytá jen nedostačně pevnou deskou a navíc na podzim zapadaná listím. Pracovník o tom neví a propadne se. Zákazník i na svém pozemku měl místo zajistit, nebo alespoň pracovníka seznámit. Nebo již zmíněné, zákazník zapne zajištěný vypnutý jistič. Zjednodušeně řečeno, úraz způsobený jiným způsobem, na který může mít vliv zákazník a nevznikl v přímé souvislosti s objednanou prací a činností pracovníka. Ještě například, na pracovníka pohybujícího se u domu spadne z horního okna květináč a podobně.
Jinak úraz způsobený v souvislosti s prací na zakázce a činnosti zhotovitele spadá k jeho odpovědnosti. Takže v případě například objednávky nátěru střechy a pádu natěrače, zákazník neodpovídá. Například, objednávka demolice komínu a na pracovníka spadne jeho část. Zákazník neodpovídá. Objednávka výměny okapů a jeden z "veverkolidí" spadne, jeho problém. Ale-- pracovník pracuje ze žebříku a zákazník okolo projíždí autem a neopatrně dělníkovi žebřík podtrhne. V tom případě má problém zákazník.
Ještě: Zakázku lze sjednat i ústně, bez písemné smlouvy o dílo, takže výše uvedené platí i v tomto případě.
Platí to do jisté míry i v případě práce meloucháře, ale tam se jedná spíše o porušení jiných předpisů, např. živn. zákona.
V případě práce kamaráda, příbuzného, nebo blízkého souseda, se jedná o tzv. sousedskou výpomoc, zpravidla bezúplatně, nebo za protislužbu.
V tom případě by měl odpovídat každý sám za sebe a součinností zajistit maximální bezpečnost v rámci možností a znalostí. Myslím že takový úraz při takové práci, by měl charakter stejný, jako například zlomení nohy při fotbalu na zahradě při návštěvě kamaráda, pádu ze stromu při trhání jablek a podobně. To proto, že taková práce nemá charakter pracovněprávního vztahu, nejedná se o zakázku jako takovou.
Jen v případě, že by se zraněný kamarád chtěl na zůčastněném tzv. hojit, mohlo by dojít i k řešení pomocí odborníků, případně soudu, o míře zavinění úrazu. -- Opatrnosti není nikdy dost.
Znovu připomínám, můj názor pramení jen z všeobecného přehledu, opravdový a zákonný pohled může sdělit jen znalec těchto věcí.
Částečně můj názor pramení i z toho, že jsem před lety byl ve firmě členem komise řešící pracovní úrazy a míru odškodnění.
Za ty roky se mohlo leccos změnit, takže brát bez záruky.