Jak vypočítat výkon starého litinového radiátoru

Myslím, že jde o plochu povrchu. Tu lze snadno zjistit v tabulkách.

Našel jsem tuto tabulku: https://www.tzb-info.cz/tabulky-a-vypocty/59-tepelny-vykon-ocelovych-a-litinovych-clankovych-teles

Takže když budu předpokládat, že v mém případě, kdy hloubku jsem naměřil cca 16 cm, půjde o ten patnácticentimetrový, tak bych měl mít výkon jednoho článku nějakých 108W při teplotě vody 80°C. Snad jsem zvolil správný typ a nejsou mezi těmi litinovými radiátory nějaké razantní rozdíly.

Když půjdu do nějakého e-shopu, třeba sem: https://www.hornbach.cz/shop/Radiator-Korado-RADIK-KLASIK-22-500x1200-mm/5135282/artikl.html, tak je udávám parametr výkonu při teplotě vody v soustavě 50 nebo 75°C.

Jak tedy spočítám z výkonu při 80-ti stupních výkon při při 75-ti stupních?

Nechoď do eShopu, ale prostě zavolej do nějaké firmy, která dělá vodu a topení. Oni budou přesně vědět, jakým to nahradit, když jim řekneš rozměry a počet žeber. Případně to samé ti řeknou v jakékoliv prodejně s radiátory.

A nebo zavolej přímo Radikům:
https://www.korado.cz/produkty/radik/vymente-stare-za-nove/rychla-vymena-stareho-radiatoru-za-novy.html

Na té jejich stránce jsem byl, dokonce jsem našel i PDF-ko s jednoduchou tabulkou na přepočet, ta se ale týká radiátorů s roztečí 50 cm. On v těch pěti centimetrech asi moc razantní rozdíl nebude, nerad bych se ale dostal do konfliktu s družstvem.

Ak sú tvoje radiátory skutočne liatinové, nie oceľové, potom si ich ponechaj.

Táto klasika s tepelnou zotrvačnosťou, vysokým obsahom zohriateho média nenahradí nové, úsporné pliešky v podobe hliníkových dosiek určených pre interný ohrev plynovým agregátom alebo elektrokotlom.

Iba svoje radiátory povrchovo reparuj, tlakom opieskuj po surový metal a nalakuj povrch liatiny dvojzložkovou bielou epoxidovou farbou (Na glazúru vnútra vaní, potravinárskych strojov, prešov-mlynčekov a víno)
https://www.efarby.sk/epoxidova-farba-na-vane-tuzidlo-p770

Kde ti radiátory konkrétne tečú? V rebrách, spoje článkov alebo iba vo fitingoch?

Takže myslíš, že by se po výměně radiátorů za nové náklady na vytápění zvýšily? (Jde o byt v paneláku a na topení jsou umístěny měřáky)

Jaká je při renovaci odhadem cenovka? Mám čtyři radiátory, co mají dohromady 62 žeber.

Kde přesně tečou, to nevím, jen si pamatuji, že prarodiče, po kterých ten byt mám, měli pode dvěma radiátory vždy v topné sezóně misku. Tečou asi někde vespod ze článku, jsou tam rezivé flíčky. A až když je zehřáté médium.

Otázka je, v jakém stavu by po opravě byly za nějaký ten pátek, jestli bych nemusel brzy řešit ten samý problém zas a znova.

Liatina ja zložená z batériových fragmentov spolu stiahnutých na jednotlivých tesneniach medzičlánkov spojovacím kľúčom.

Ideálne bude: Zavolaj si na obhliadku renomovanú spoločnosť, ktorá ti radiátory v ich dielni po odmontovaní zo sústavy ošetrí, opieskuje, obrúsi, utesní, elegantne nalíčí náterom (vhodným lakom/aj vypáleným v peci), aký si podľa odtieňa zvolíš a hotové nainštaluje nazad do sústavy. Ukecaj ich na keš platbu, bez faktúry a DPH, budeš spokojnejší človek. V lete ucpú šikovní remeselníci fitingy kúrenárskej sústavy pod tlakom, za behu, teda nemusíš sa nikomu zodpovedať, ohlasovať opravu či výmenu s odstavovaním a vypustením vody v radiátorovej sústave.

Dohodni sa s cenou za renováciu liatiny, aby nepresiahla kúpu s montážou nových "plecháčov".

Ono jde spíše o to, že pravé "litiňáky" jsou věčné, stačí jejich údržba. A Nuda správně píše, že jejich akumulační schopnost je vyšší, než u moderních plecháčů (které se taky nedožijí závratných věků).

edit: co se opravy týká, dobře provedená oprava = je zase na pár (desítek) let pokoj. My jsme měli pouhé plechové (i když ten plech byl 2x tlustší, než na moderních panelech) a vydržely 35 let bez jakékoli údržby. Vše je jen o kvalitě práce, na sešroubování jednotlivých dílů radiátoru je třeba dobrá izolace (dříve se používala koudel) a fachman, který to umí a udělá to pořádně.

Že mají litinové delší výhřevnost, to chápu, a právě proto mě i zajímá, na jakém principu pracují ty měřáky. Jestli by se případná výměna litinového radiátoru za radiátor deskový, byť se stejným tepelným výkonem, nepodepsala negativně na naměřené spotřebě (v případě termostatických hlavic a zřejmě déle trvajícího otevření ventilu). Snad jsem to popsal srozumitelně a chápete, co tím myslím.

Na jednom portále jsem našel, že by podle hloubky 16 cm a rozteče 43 cm mělo jít o radiátory od firmy NHKG - Nová huť Klementa Gottwalda o výkonu jednoho článku 120W při střední teplotě 80°C a pro teplotu v místnosti 20°C. Kdyby tak šlo v nějakém archivu vyhrabat starý technický list a ověřit, jestli v mém případě jde opravdu o tento typ.

A pořád mi vrtá hlavou, jak ten výkon přepočítat na přívodní teplotu 75°, který udává výrobce RADIKů.

Tepelný výkon těchto článků se opravdu pohybuje kolem těch 100W. Počítal jse to již sice hodně dávno, ale bylo to tak. Pokud ty články nalezené v podkladech (NHKG) souhlasí rozměrově s Tvými, je i výkon těch Tvých stejný. Ten je dán plochou.
Přepočet, v případě že tedy vezmeš tu katalogovou hodnotu 120W při 80 st.C, na těch 75 st.C bych provedl jednoduše a poměrově. Snížení o 5 st.C, pokud tedy vezmu že 80 st.C je 100% tak jenom z hlavy jde o 4 %. Takže i výkon by byl o tato procenta nižší-takže opět z hlavy cca 115 W. Pro tvé posouzení by to mělo stačit. Takže když budeš vycházet z tohoto, moc se nespleteš.
Co se týče těch litinových článků, souhlas s Nudou. Jsou věčné. Za plechy bych je neměnil. To, že tečou mezi články, bývá způsobené buďto špatným těsněním (klingeritové kroužky) a dotažením mezi články, ale někdy rovněž prorezavěním litinových spojek článků. Ty jsou poměrně dost zeslabeny závity a po delší době provozu mohou občas přece jenom prorezavět. Renovace celého litinového radiátoru je sice reálná, ale aby byla opět na dlouhou dobu, bylo by vhodné rozšroubení článků a případná výměna hodně zeslabených spojek. Nebo alespoň kontrola a oprava v těch spojích, které tečou. Což je ale spíše práce pro instalatéra. Je na to potřeba (pokud se nerozšroubovávají postupně jednotlivé články) dlouhý "klíč" s ozuby na spojky radiátorových článků, kterým se je nutno dostat do kritického spoje. Bohužel, v současné době to ale zřejmě žádný nebude chtít dělat. Ti nejraději pouze namontují vše nové a hotové. "Málo práce a více peněz".
Já před cca 30-ti lety sehnal "zadara" cca 100 asi 40-50 let starých litinových radiátorů ze školy, z článků 25/70 cm, všechny pomocí rázového "povolováku" rozšroubil, vyčistil a natřel, koupil odlitky a "natočil" na soustruhu nové spojky 6/4" (nyní se používají pouze 5/4"), dal nová těsnění, šešroubil radiátory podle potřeby a instaloval si je do našeho RD.
V pohodě a bez problémů slouží dodnes a určitě mě přežijí a možná i mé děti.

Asi bude nejjednodušší to neřešit, opsat těch 120 W a myslet si u toho "vozová hradba". Totiž, výkon toho tělesa v reálu závisí na rozdílu _čtvrtých mocnin_ teplot topné vody a okolního prostředí, takže i těch 120 W při topné vodě o teplotě 80 st.C platí při nějaké vnější teplotě (patrně 20 st.C), čili tabulkové hodnoty výkonů těch těles jsou "smluvní" a případná kalkulace s přesností +/- 20% je pak naprosto postačující.

Já jsem si to taky tak nějak myslel, ale tam jde o to, že to bude při předělávání měřáků (do té doby je mám nechat na starých odložených radiátorech) kontrolovat energetik, tak jsem chtěl bejt "tabulkově správně". Jinak za mě by tam šly ty výkony úplně, ale úplně jiný, než ty, který byly dimenzovaný na panelák před zateplením pětadvacítkou polyšem a instaloval bych nějaký plochý kocourky. Ale samozřejmě chápu, že bych jim tím zřejmě narušil nějakej ten jejich "koloběh" v celým baráku.

Jinak teď jsem se přel s otcem o naměřených rozměrech (on si zapsal jiný hodnoty) a nakonec jsme zjistili, že zbylý radiátory jsou úplně jiný, než ten kuchyňskej, co jsem si změřil já (u zbytku jsem si jen spočítal články). Designově jsou úplně stejný, takže mě ten nepatrnej rozdíl v rozměrech netrknul. Jen ty ostatní mají větší hloubku i rozteč (50 cm), na což je tedy úplně normálně použitelná řada RADIK "R", která je přímo určená k rekonstrukci "kus za kus".