Vyvýšení podlahy - čím?
Zdravím všechny.
Mám na vás jeden dotaz. Chceme z dílny, která je napojená na náš barák udělat pokoj. Problem je, že bydlící plocha je o 70cm vyšší než dílna a to bych potřeboval zvednout o těch 70 čísel.
Počítal jsem různé varianty zda-li to vylít betonem, či to vyzdít z cihel ale všechny tyto varianta mi přijdou hrozně drahé na s prominutím blbé vyvýšení podlahy.
Máte někdo s tímto zkušenost, co by bylo nejlevnější? Také mě napadlo naházet do té úrovně větší kusy kamenů a zalít to betonem, ale nevím, nejsem v tomto odborník. 
Děkuji předem za užitečné odpovědi, s pozdravem Stanley.
Pokud není nutný bezbariérový vstup tak bych uvažoval u vstupu do místnosti vytvořit nějaké "stupně" schody.
Dalo by se využít i jako úložný prostor.
http://dizainall.com/wp-content/uploads/2017/1/d0-bf-d0-be-d0-b4-d0-b8-d1-83-d0-bc-15-610x401.jpg
Zdroj: odkaz
Nevím na kolik vyjde zdění a betonování, ale zkuste si spočítat Guttadrytek. S maximální velikostí 600 mm + beton + Vertex G120 místo kari. Je to takové elegantní rychlé řešení, hodně únosné a trvanlivé. Čistý beton v takové tloušťce je samozřejmě nevhodný, ale i vyplnění sutí a následné betonování je na houby. Suť může pracovat. Z betonováním na suti jsem vyléčený. Další a možná velmi levnou variantou je betonování na výplni z liaporu. Když se to koupí v bigbagu, tak není drahý - kubík +- 2000 Kč a je lehký. Pozor na vyplnění těžkým materiálem. Síla hmoty se přenáší do zdí a mohou popraskat, deska může klesnout,...
U baráčků z dvacátých let byly dělány vyvýšené podlahy tímto způsobem. Vyzděny základy z kamenů do výšky cca 60 cm nad terén. Na nich vodorovná izolace proti vodě a vyzděné zdi z cihel. Pak vnitřek místnosti vyplněn udusanou jílovitou zeminou do výše cca 50 cm, na tom pak 10-15 cm udusané škváry. Do škváry uloženy dřevěné "polštáře" asi 60-70 cm od sebe a na ně provedena prkenná podlaha z třicítek desek-fošen. Tam už nebyla vodorovná vodotěsná izolace žádná. A podlahy takto slouží po dnes, pouze jsem na ně položil a přišrouboval dřevotřísku a na ni koberce.
V roce 1997 byly u nás povodně a voda měla možnost nasát do podloží i pod podlahy. Tak se pak stalo, že jílovitá náplň pod podlahou částečně poklesla, nejvíc uprostřed, o cca 3 cm a podlaha se mírně prohnula. Ti, kteří už v dřívější době udělali to, že vyházeli takovéto původní podlahy a na škváru provedli betonové podlahy, izolace a pak finální povrch, těm podlahy popraskaly, propadly se a musela být provedena kompletní rekonstrukce (rozbití a odstranění starých betonů, doplnění podsypu a opět vodorovné izolace a opět provedení nových betonových podlah a povrchů).
U mne došlo pouze k mírnému prohnutí podlah (sešroubená dřevotříska s prkny byla jako sendvič). Počkal jsem cca 3 měsíce a pak demontoval dřevotřísku a ta "stará" prkna, doplnil škvárou pokleslý prostor a podpěchoval znova původní "polštáře", pak položil zpět původní prkna a na ně opět původní dřevotřísku. Vše pouze za cenu práce a pár vozíků odleželé škváry, zdarma od silničářů.
Podlaha stále dobrá a teplá. A nyní pouze "mladej", vzhledem k množství volně se pohybujících jejich domácích "mazlíčků", akorát místo koberců položil "plovoučku", která se lépe udržuje od chlupů zvířat.
Takže je možno zkusit aplikovat podobně: jílovitá zemina, udusaná (nehrozí abnormální tlak na vnější stěny), na ni udusat vrstvu odleželé škváry (snad se ještě někde dá sehnat, případně sypaný perlit) a na ni "polštáře", buďto samo-domo ořezané ze silnější kulatiny, nebo koupené hranoly. A na ně, dnes už asi ne ta prkna a dřevotříska, ale přímo OSB desky, nebo Cetris desky o větší síle. Na ně pak už finální povrch, podle potřeby.
Děkuji za odpověď
Ano, přikláním se k Vám, tento nápad vypadá suprově. Celkově mám raději starší stavby a hlavně to, že drží dodnes a to už po desítek let a nic jim není, když se o ně někdo stará tak jsou pořád stejně suprové! Co se dnes postaví za 1) není moc pěkné a za 2) dlouho to nevydrží, to je samej polystyren a pěny.
Ale to je můj názor.
Jenom mám na vás dotaz, když se tam dá ta zemina těch 50 čísel, něpůjde do zdí vlhkost? Aby to nepopraskalo či se netvořila plíseň.
Děkuji!
Nevím jak to tehdy dělali, ale určitě nesmí být ta zemina moc vlhká, pouze tak, aby se nesypala a aby ji bylo možno upěchovat. A měla by být asi opravdu jílovitá, bez humusu. A taky myslím, že jak přes ty zdi, tak i přes její zakrytí podlahou, zejména OSB deskami, by mohla bez problémů vyschnout. A zřejmě by nemělo ani hrozit popraskání zdí ani žádná plíseň. Já ji nikde, pod těmi podlahami neobjevil, ani po tom, co ta zemina částečně provlhla při té povodni a "slehla". A když jsem, po těch třech měsících, sejmul podlahu, byla už opět zemina suchá.
Po obvodu obezdít betonkama na 15 cm, nebo obehnat šalovkama a vylít betonem. Na to položit trapézový plech TR 60/235 jako ztracené bednění, do každé vlny na distanční sluníčko 12 mm prut armovací oceli, nad vlnu na distanční podložku KARI síť 5/150/150 a přebetonovat 60 mm nad vlnu. Kdyby měl být velký rozpon, vyzdít ještě žebro uprostřed. Prostor pod podlahou lze 1) odvětrat; 2) vyplnit např. polystyrenovou drtí; 3) vložit do něj bedničku archivního vína a pocínovanou tubu se vzkazem pro příští generace; 4) naložit s ním jak libo jest..
.....má pravdu,předsedo......
Neznám podrobnosti o Vaší stavbě. Stačí vzít kalkulačku a počítat materiály. O betonu se zde již psalo, pak můžete porovnávat cenu vysypáním různého matroše, třeba písek a podobně. Nebo taky položit EPS 70(100) Z v potřebné tloušce. Na to pak beton s kari sítí, nebo desky OSB.
Opět na začátek, vše je o počítání peněz.