PH octu
dobrý den
Může prosím někdo experimentálně změřit pH octu kvasného lihového 8%? Mám lakmusové papírky 1-14 a řekl bych, že ph octu je 4. Pak mám zahradní pH metr do květináče. Ten, jak se píchnou 2 elektrody do hlíny a podle pH se vychýlí ručička na "budíku". Ten mi ale ukazuje pH 3. Navíc s tím neumím asi dobře zacházet, neboť mi to ukazuje, že čím hlouběji elektrody zanořím, tím nižší pH ocet má(ostatně takto to ukazuje i když měřím zeminu).
Zkoušel jsem najít pH octu na síti. Údaje se ovšem rozcházejí. Proto, jestli máte někdo digitální pH-metr, nebo ten akvaristický kapalný, a byli byste ochotni to pH změřit, abych si mohl udělat představu o přesnosti těch papírků a toho pH-metru, tak budu velmi vděčný.
Ten zahradní pH metr do truhlíku měří i vlhkost půdy. Nemá baterie, ani solární článek. Na konci elektrod jsou hroty, které jsou od zbytku tyčí odizolovány plastovým mezikusem. Nevíte někdo, jak to pracuje? Ono to doopravdy měří(nevím jak přesně). Když to píchnu do suššího substrátu, ukazuje vlhkost třeba 60%, když do mokrého, tak to vyletí hned na 100%. Když do vody, tak 100%.
Nabral jsem venku půdu do kýble, promíchal a měřil pH. Nahoře má zemina 6.5, a čím hlouběji to zanořuji, tím to pH klesá až k 5.5. Promíchal jsem hlínu ještě jednou a měření bylo stejné. Tak jsem začal měřit ten ocet. A opět, čím více jsou elektrody zanořeny, tím nižší pH přístroj ukazuje. Napustil jsem do kýble vodu, zanořil jsem elektrody co to jde- pH7. Přikapal jsem trochu octu, aniž bych s měřákem pohl. PH se hned začalo snižovat. Když jsem elektrody povytáhl, měřené pH se zase zvýšilo. To by mne fakt zajímalo, na jakém principu to pracuje?
Kup si hotový substrát na konkrétne priesady alebo planty.
Na čučoriedky musíš do vykopanej jamy "rostlej" pôdy nasypať kyslú rašelinu.
Takmer všetky ostatné rastliny, plodová zelenina, vyžadujú neutrálnu pôdnu reakciu.
Detto stromky určené pre plody k intenzívnemu pestovaniu. Akurát kôstkoviny sú mierne náročnejšie na príjem vápnika k tvorbe peciek. V prípade jabloní, jadrovín, je nutné dodať vápnik postrekom na plody a listy v chelátovej forme (kalkosan-chlorid vápenatý), lebo dusík v pôde zamedzuje príjem vápnika koreňovou sústavou. Bez dusíka v pôde zase nedosiahneš konzumnú veľkosť plodov.
Octom zmierniš zásaditosť pôdy, ale na neutralizáciu komplet záhrady, ak máš silne vápennú pôdu, by si sa nedoplatil za 8% kuchynský ocot. To už pokropiť povrch záhrady na jeseň zriedenou kyselinou chlorovodíkovou.
Ocet jsem měřil, abych zjistil, jestli papírky a pH-metr fungují. A na síti je taky spousta různých údajů. Vím, že si tvůrci stránek kradou články navzájem a tak jsou i chyby kopírovány. A temu jsem chtěl poprosit zdejší, aby ten ocet, jestli mohou, a byli by ochotní, změřili.
Borůvky mám druhým rokem a zatím rostou. Měřit chci pH jiným rostlinám(cibule, česnek, papriky)
Plodiny, ktoré menuješ, vyžadujú výhradne Ph neutrál. S povápnemím nepreháňaj, lebo trt dopestuješ.
Jedine Ph neutrál zabezpečí rovnomerný príjem živín z pôdy koreňovou sústavou do habitusu. Korene čerpajú živiny vytvorené rozkladom húb, ušľachtilých plesní, čo platí hlavne pre rajčiny. Pre tieto plodiny, ktoré menuješ je ideálna vzdušná, priepustná, "teplá" pôda plná rozkladajúceho sa humusu prípadne vyzretého kompostu, či tri roky na hromade fermentovaného maštaľného hnoja rozvezeného na povrch pôdy - mulčovaním.
Bežná pôda (pokiaľ nie si na vápennom alebo rašelinovom ložisku) má Ph neutrál. Pôda má tendenciu časom sa mierne meniť na kyslejšiu ak si bližšie k priemyselnej zóne. Kyslé zrážky.
Ak chceš dopestovať fest úrodu kvalitných rajčín, stačí na jeseň do ryhy v pôde naukladať lisované balíky pšeničnej slamy, preliať ich vodou a mierne prekryť (okopcovať) zeminou. Vytvoríš dlhú hrobľu cca 20cm nad okolím pôdy. (Slama prehnije do jesene). Priesady po 20-tom máji nasaď hlboko do diery v slame, až tesne po vrchné listy rajčiny. Rajčina si zo stvole (bez svetla) pustí nové korene čím posilní koreňovú sústavu dvadsaťnásobne oproti koreňom v kelímku. Pšeničná slama má antibakteriálne, antiseptické účinky, pritom jej rozkladom sa uvoľní na jar teplo, dostatok prirodzených živín vzniknutých v podhubí slamy v ideálnom pomere pre podporu rastu rajčiny. Hnojivo aplikuj mierne (iba fosfor) na jeseň priamo do zakopanej pšeničnej slamy. Fosfor slúži kvôli nasadeniu kvetov a sladkej, aromaticky vyváženej chuti plodov rajčín. Budeš oberať zdravé, mohutné rajčiny z štaflí v prípade ich opory. Semeno rajčín na priesady kupuj výhradne značkové, holandské odrody, ak chceš kolíkové. (Nesaď nikdy svoje semeno získané z minuloročných rajčín!).
Osobne pestujem rajčiny bez opory (aj tie kolíkové), ťahajú sa po mulčovanej pôde stvole v širokom kruhu, ako hadi, aj päť metrov od priesady. Stvole rajčín na jeseň vyrastajúce zo zeme dosahujú hrúbky zápästia. Zdravé, zrelé rajčiny pozberám z mulču, 3x za sezónu do kýblov (robím zahustené šťavy alebo kečup), ostatné sa priebežne konzumujú na surovo. Na jeseň bordel stvolí vytrhám, pôdu plnú pošliapaných, hnilých, zelených rajčín iba pohrabem, nahodím nahrabané kopy širokou lopatou do táčiek - smer kompost.