Krbová kamna
Prosím o zodpovězení pár záhad, čím více čtu o kamnech tím více se zamotávám co vlastně je a není dobré. V rodinném domku chceme pořídit kamna, teď topíme plechovými radiátory...v přízemí 4ks(3 průchozí místnosti a chodba), v patře 5 radiátorů(koupelna, chodbička, 3pokojíky). Naše původní vize byla: Jotul, kratki koza nebo Haas and Sohn....aby to mělo terciální spalování a vlezli jsme se nejlépe do 25tis.max 30tis.
1. Šamotová vložka? Litinová.....zdá se že litinová nepotřebuje údržbu,ale nabídky na trhu jsou oproti šamotu omezené...je opravdu šamot tak vyžadující časté opravy/výměny?
2. Když budeme topit v přízemí kamny, vypne se čidlo na spuštění radiátoru pro vytápění plynem v patře, kde máme ložnice...co s tím, abychom v zimě nahoře neměli chladno?
3. Výměník....ano/ne? ...vyřešil by se tím bod2, ale kromě vyšších finančních nároků - se někde píše o pojistném oběhu, při případném výpadku elektřiny(současně topíme kondenzačním plynovým kotlem Baxi)...což nikde nemůžu dohledat jak nákladné a složité by toto bylo(pojistný okruh myslím)
4. Ještě jsem viděla možnost vytápění patra pomocí "průduchů" v podlaze....informace mám také zmatené...opravdu jde "jen" o dvě díry na teplý a studený vzduch? ...tak je to snadné? V tom asi bude nějaký háček, že?
Snad jsem to srozumitelně napsala.
Děkuji za Vaše zkušenosti a rady, kterými mi pomůžete.
Šamotové vložky v kamnech se používají pro akumulaci a z bezpečnostního hlediska. Litinová kamna se u nás moc neprodávají, jelikož vnější teplota je vysoká a při dotyku hrozí popálení. V Polsku se na to tak nehledí. Pokud v okolí čidla nebude zvýšená teplota tak nebude ovlivněno. Nechal bych kotel kotlem a pokud chcete kamna tak jako zálohu nebo přitopení na začátku či konci topné sezóny. Kamna nemůžete zaústit do stejného komína jako máte kondenzační kotel. Co se týká průduchů v podlaze pro vytápění, měly to všechny domky od Bati ve Zlíně. Má to ovšem několik problémů z nichž nejhlavnější je cirkulace prachu a prostup tepla jen úzkým prostorem.
Zdravím
Podstatné bylo již řečeno, jen bych trochu rozvedl doplnil. Šamot se do kamen dával a dává zejména proto aby ochránil plášť kamen před žárem a následným propálením což platí zejména pro plech a zejména pro užití stáložárných paliv (uhelné brikety, uhlí, koks) Další funkcí šamotu je napomáhat v kamnech udržovat vyšší teplotu "žár" který je dobrý pro kvalitní spalování k čemuž přispívá svou částečnou vyšší akumulací. Co se týká samotného šamotu pak není šamot jako šamot jsou i vysoce odolné které se ale užívají zejména v průmyslu (pece apod.) v kamnech pro domácnosti většinou tak kvalitní šamot nebývá běžně dochází k vlasovým trhlinám které nejsou na závadu provozu topidla, nutné je dbát pouze na to, aby nedošlo k "vydrolení" většího kusu který by umožnil dotyk vnějšího zejména plechového pláště se žhavými uhlíky uvnitř, pak by mohlo dojít k poškození kamen, to se však dle mých letitých zkušeností prakticky nestává či jen vyjímečně. Šamotová vyzdívka je snadno vyměnitelná, většinou se ale spravuje pomocí kamnářského tmele který je běžně dostupný např. v kartuších anebo pomocí kamnářské malty (různá balení, většinou plast. kyblíky) Mimo výraznějších trhlin a poškození jež vyžadují opravu se pak běžně před další sezonou kamna "vyšamotovávají" vymažou, lze užít přímo šamot rozdělaný s vod. sklem, nebo i zředěné kamn. tmely, či dokonce i přírodní hlíny mají-li požadované vlastnosti, neboť vyšamotování je dobré opakovat (např. jednou za rok, jednou za dva roky apod., dle potřeby) Mimo šamotů se dnes do kamen dávají i jiné vyzdívky např. vermikulity které např. lépe drží uvnitř kamen žár a tak přispívají k lepšímu spalování to už je "typ od typu". Nevýhodou vyzdívky v kamnech je její křehkost čili pokud se do kamen přikládá je třeba dbát na to aby se zbytečně poleny či uhelnými briketami jež jsou "těžké" "nemlátilo" do ostění, nicméně opravitelné to je viz. výše. U kamen na dřevo může být vnitřní topeniště bez vyzdívky v případě že jde o patřičně dimenzovaný plech a většinou je to spojeno i s jiným konstrukčním řešením tzn. teplo a žár je z kamen intenzivněji odváděno např. "trubková kamna" vhodná k rychlému vytopení nebo vytopení větších prostor sálů, hospod apod. Anebo jsou kamna bez vyzdívky litinová případně jsou vevnitř ještě přídavné litinové pláty které chrání vnější litinový plášť před zbytečným namáháním, ty jsou pak vyměnitelné.
Jak psal již předřečník máte-li v domě "centrál" pořídil bych pouze kamna teplovzdušná, s vodními výměníky to není tak snadné, kamna je třeba udržovat při vyšších teplotách tzn. topit intenzivněji neboť médium voda odebírá topeništi neustále teplotu, je tedy nutné udržovat systém na patřičné teplotě aby nedocházelo ke zbytečnému zanášení výměníku který je ale stejně třeba čas od času čistit.Čili udělat to tak aby bylo patro možno regulovat i bez vlivu čidla dle potřeby, dole vypnete nahoře necháte běžet apod.Samozřejmě jak již také zmíněno kamna musí mít samostatný komín nebo případně kouřovod ve funkci komína "americký komín" má-li topidlo horní vývod je z něj možné snadno vybírat saze a jsou-li splněny další s tím související podmínky.
Dobrý den.
Odpovím asi takto . Terciální spalování je jen marketingové pojmenování sekundárního spalování . To mají i obyčejné jotule f 602n https://www.youtube.com/watch?v=OFVLAmtPbbs
Kdy primár jde do žhavého , plameny se vracejí před dvířka a před deflektor je nasáván sekundár a dochází k druhotnému hoření dřevoplynu . U jotulek je to intuitivním ovládáním otočného kola . Kamna jsou jednoduchá , žádný rošt , žádný šamot . Plameny se koncentrují do uzkého hrdla kde je nad dvířky nejvyšší teplota. Vcelku hodně dlouhá doba mezi přikládkou na to jak jsou to malá kamna (odhořívají od předu do zadu ) . Třeba u jotulí f 3td , nic takového nefunguje , tam je deflektor rovný a když stáhnete vzduch , tak to špatně spaluje.
https://krbova-kamna.heureka.cz/jotul-f-602-n-gd-cerna/recenze/?s=6#reviews
Podobná kamna jako jotule https://www.mountfield.cz/kamna-trenk-2kam1118
Muj laický názor je že pokud spálíte tři , čtyry metry dřeva za zimu , tak bohatě stačí . Pokud spálíte víc jak 6 metru dřeva vyplatí se už něco lepšího . Pak se podívejte na kanadské plecháče , morsa 2110 nebo jotule s cb spalováním. Ty mají totiž test EPA . Američané totiž používají kamna jako hlavní vytápění a také je tak testují . Nacpou topeniště plné a pak je testují na emise na ruzné rychlosti hoření . Uččinnost je pak na uživatelovy , kolik pustí tepla do komína. Topeniště má pak dlouhou dobu mezi přikládkou a i uspory v palivu jsou značné .
Co se týče firmy haas a sohn , tak jeden pán měl problém s briketami kdy měl krátkou dobu hoření . Doporučil jsem mu vyzkoušet bankovka test - přivřete proužek papíru do dvířek a po obvodu by neměl jít vytáhnout. Tak zjistíte vzduchotěsnost a tím i regulovatelnost topeniště . U něj , ani v obchodě netěsnily dvířka , i když tam byla těnící šnura. Psal mailem do firmy , a tam mu odpověděly , že to není potřebné , jsou vyrobeny podle norem . Z mého pohledu je to vcelku nebezpečné , kdy tam mužete na noc naložit , třeba brikety a mužete kamna i značně přetížit , i když máte přivřený vzduch . Takže za mě palec dolu.
Pokud si vyberete kamna se šamotem , dívejte se zda mají normalizované tvarovky . Třeba u těch amerických plecháču , když praskne na boku , tak není problém vydělat ze dna a vzájemně je zaměnit . Také se vyhněte speciálním radiusovám sklum do dvířek . Běžné rovné sklo vám uříznou ve sklenářství , ale nějaké speciální bude nejen drahé , ale vyrobce ho nemusí mít hned na skladě. Často se u šamotu mluví o akumulaci , ale v topeništi je ho pár kilo . O akumulaci se dá mluvit , pokud máte zděná kamna o váze aspon přes tunu a více . Tam už uložíte energii na 6 až 8 hodin.
Pokud chcete topit do vody (vyměník) , zamyslete se kolik to bude stát celkem https://www.modrastrecha.cz/forum/topeni-vetrani-klimatizace/krbova-vlozka-s-vymenikem-napojeni/
Majitelé jsou pak v situaci , kdy přijdou domu a musí topit , aby se jim ta investice takzvaně vyplatila . Přijdou dom a natápí akunádrž , aby systém co nejvíce využily ., a stává se z toho kotelna na plný uvazek .
Jinak pruduchy v podlaze to muže fungovat , ale musí to být jako u teplovodního vytápění - dvě větve kde u jedné stoupá a druhé klesá vzduch (medium co přenáší energii) . Kamarád třeba vytápí dřevodomek spíše tak , že má otevřenou dole dispozici se schody nahoru a tam má do ložnic zavřeno (na spaní chce chladněji) . Opravdu jen když mrzne , tak otevře nahoře dveře . Ale to je vcelku dobře zateplený dum .
Pokud máte teplovodní soustavu dimenzovanou na nízkoteplotní zdroj - kondenzační kotel, tak zvažte tepelné čerpadlo. Ale vytápět patrový dům jedněmi kamny v obýváku, to je návrat do středověku.
Další věc je energetická náročnost budovy, jestli chcete dohánět úniky tepla dřevem, nebo izolací budovy.