Jsem vyučený v oboru + strojařská průmyslovka. Cca dvacet let jsem pracoval ve strojírenském podniku jako údržbář, dalších patnáct let jako konstruktér tamtéž - tolik k mé kvalifikaci pro toto tvrzení.
Ohřátím zmíněného ložiska se pochopitelně toto zvětší (nepatrně, ovšem čím větší průměr, tím více). Při tom zvětší i průměr otvoru, ve kterém je nalisováno. Pokud tento otvor je v oceli, která má určitou pružnost, až tak moc se neděje - ocel se vrátí téměř na původní přesah nutný pro spolehlivé upevnění nového ložiska. Pokud je ale otvor v hliníku, deformace průměru otvoru je nevratná, protože hliník nepruží a nové ložisko bude volné ( s minusovým přesahem). Fyzika se nedá ojebat. Dokonce jsme měli v rukách hliníkové součásti, kde ke zmíněnému zdeformování otvoru pro uložení ložiska došlo jen proto, že ložisko bez maziva se přidřelo a následně zahřálo.