Zimní náplň do ostřikovačů.

Ahoj, kupuji klasiku, do -30, tuto http://www.bmshop.eu/zimni-smes-do-ostrikovacu-1l- 30-c/. Sleduji předpověď, takže podle toho ředím či neředím. Letos to ředím na -20, zatím tak tak v pohodě (nižší teplota u nás nebyla, zatím). Já osobně se snažím nemíchat kapaliny. Sice smrdí velmi podobně, ale kdoví. Kdyby byla nouze, tak hold naředím i s jinou.

Pokud kupuji nějakou neznámou kapalinu, vezmu třeba menší množství a dám ji do mrazáku (mrazí nám na -18 °C, což je asi běžné). Pokud to nezmrzne, jsem spokojen. Bohužel některé kapaliny do -20 °C mi zmrzly v mrazáku.

Takže nejlepší je osobní zkušenost, ředit s rozumem (ať Ti to zbytečně nezamrzne kvůli pár ušetřeným korunám).

Zdravím, docela poučné, zvláště ta tabulka co tam je.
http://www.octaviaclub.cz/clanky/zimni-kapaliny-do -ostrikovacu-proc-namrzaji-na-skle-646.html

Ta tabulka je ale fyzikalne uplny nezmysel. Teplota na skle pri -20 bude -20, a je uplne fuk jak rychlo ides. Ked ides moc rychlo tak bude teplejsie lebo trenim vznika teplo a sklo sa zahrieva aj zvnutra. Ten clanok pisal fyzikalny analfabet.
Chladnejsie jak -20 tam nikdy nebude, to by v tom clanku vymysleli perpetum mobile chladnicku a za taky patent by dostali miliardy eur.

P.S. resp. analogicky pri -5 bude teplota na sklle -5 a nikdy nie nizsia. Ked to na skle namrza pri -5 tak preto lebo kvapalina je srot, a trebars sa z nej vyparila ta nemrznuca zlozka alebo co, a pre nic ine. Nizsia teplota sa tam nikde nevyskytuje.

Ale klidne bude nizsi. Proudenim vzduchu dochazi k nasycovani obtekajiciho vzduchu parou ty kapaliny - viz tlak sytych par. No a tim odparovanim mizi skupenske teplo, cimz se kapalinou pokryta vec ochlazuje pod teplotu okoli.
Nicmene - spolupusobici pricinou muze byt, ze se nemrznouci slozka odparuje jako prvni, cimz tam ma navic co namrzat.

Tak hej odparovanim sa moze odoberat energia (ten clanok ale pise o inej veci - pocitova teplota a to je v tomto vyzname nezmysel). Ale zmenit teplotu tej vody na to treba ine mnozstva energie na kazdy °C, neviem zhlavy o kolko ° by sa to takto znizilo, tipujem max o par °. Su na to nejake vypocty na webe?

Tezko. Odebrana energie se da spocitat z mnozstvi odpareny kapaliny(jejiz slozeni by se dalo nejak rozumne odhadnout), s casem to da chladici vykon, ale teplotu z toho dopocitat - to by zaviselo na tepelny vodivosti skla a teplote druhy strany, no asi by to clovek dal nejak dokupy, ale uplne jednoduchy to nebude a lecos bude muset clovek odhadnout.
Podle me, hlavne u lihovejch kapalin bude dulezity, ze nejdriv tim vyparovanim pujde pryc ten lih(byt i voda, furt je to azeotrop), cimz si voda v klidu zmrzne. Kapaliny na bazi vicesytnych alkoholu(asi ethylenglykol, i kdyz propylenglykol by byl taky OK a je podstatne mene toxicky) na tom budou lip.

Ten článek je dost hodně nepřesný. To, co je tam nazýváno efektivní teplota, se udává častěji jako pocitová teplota.
Jedná se o to, že pokud je při dané teplotě vítr, tak za jedno snadněji vzduch proniká oblečením a tím ochlazuje tělo snadněji než za bezvětří. Na nechráněných částech těla větrem dochází k odvodu tělem ohřátého vzduchu a náhradě studeným, zatímco za bezvětří se vrstvička ohřátého vzduchu drží částečně u těla. Ofukování větrem, tedy vzniká dojem, že je větší zima.
Pro neživé materiály platí, že pokud jsou teplejší, než vzduch, ochlazují se a platí pro ně stejný princip jako pro nechráněné části těla, je za větru teplo lépe odváděno. Pokud by hmota byla zaizolována částečně prodyšnou izolací, platí stejné jako pro tělo v oblečení.
Ale neživá hmota nemá pocity, proto pro ni neplatí "pocitová teplota".
Hmota se ve vzduchu, pokud se neuplatní další fyzikální vlivy (viz níže), nemůže o vzduch ochladit na nižší teplotu, než má vzduch. Proudění vzduchu může pouze ovlivnit rychlost, jakou se těleso ochladí na teplotu vzduchu. Nikoliv na teplotu nižší.
Proč tedy voda na skle zmrzne? A to třeba v případě, že je venku minus pět stupňů a směs v ostřikovači máme na minus deset?

To se právě uplatní ty další fyzikální vlivy. Mrazuvzdornost směsi je zajištěna převážně obsahem lihu. Jak známe, líh se odpařuje mnohem rychleji než voda. Odpařováním kapaliny je spotřebováváno skupenské teplo, proudění vzduchu odpařování urychluje. Tím kapalina na skle snižuje teplotu pod úroveň teploty vzduchu. (princip tepelného čerpadla). Tím, že se ale líh ze směsi odpařuje, zůstává ve směsi více vody a směs strácí mrazuvzdornost.
Tedy zjednodušeně, směs zrátou lihu ztrácí mrazuvzdornost a odpařením lihu se navíc sníží teplota (skupenské teplo). -- Okno zamrzne.
To je skutečný důvod proč okno zamrzne. Pokud by například ve směsi byl místo lihu použit glykol, k zamrznutí by nedošlo, ani za velkého proudění vzduchu.
Dokonce by při velkém proudění mohlo dojít k odpařování vody ze směsi a mrazuvzdornost by se zvyšovala.
Glykol však použít nelze pro jeho jedovatost (v malém množství se přidává, právě kvůli výše popsanému efektu, snižuje odpar lihu), navíc na skle se chová jako mastnota.
To je tak asi všecho, co vím o zamrzání nemrznoucí směsi na okně.

Kupis hocjaku do -20 nejakej normalnejsej znacky, nalejes to tam a neriesis. Ak byvas na horach tak v januari-februari radsej -30. Miesat sa to moze ale neni to odporucane.
V D maju aj koncentraty do -60 tie sa musia riedit aspon 1:1, neviem preco ale je to na tom napisane ze pouzivajte len riedene.

Ty koncentráty do -60 mají na začátku zimy i v Lidlu, taky to kupuji a ředím na -20 cca. Předpokládám, že ředění se doporučuje z toho důvodu, že alkohol a další pomocné látky jsou příliš agresivní a mohly by poškodit soustavu nebo třeba lak vozidla (když to stříká na střechu). Nicméně viděl bych tyto problémy spíše z dlouhodobého hlediska.