hadicová vodováha
Budete mě mít za úplnou trubku, ale složitý mechanismus hadicové vodováhy mi nedá pokoje... Jak s mí měřit je mi jasné, jak funguje taky. Ovšem nastala zrada.
Pokud mám hadic spuštěnou dolů z okna, potřebuju přemeřit výšku trámu na protilehlých stranách domu. Hodí m ito rozdíl mezi hladinama cca 7cm (skleníky vedle sebe). Bublina, řekl by jeden. Proklepu hadic - nic. Vylil jsem obsah, naplnil novou vodou s fridexem - a rozdíl je naprosto stejný, 7cm. Bublina, řekl by jeden. I vytáhnu hadic nahoru - a asi v půlce tahání se hladina srovnala - tak dobrý, bublina asi utekla. Spustím hadici dolů - a mm zase 7cm rozdílu. Kus ledu nebo nějaký bordel, řekl by jeden. Propláchnu hadici v teple, znovu naplním - a co byste řekli? Jsou tam. 7cm. Povytáhnu hadici - a je to srovnaný, spustím hadici dolů a jsem o 7cm vedle. A znovu a znovu.
- plním vždycky jedním koncem, aby stačil utíkat vzduch, voda si v klidu dojede do druhého skleníku a ustálí se o 7cm jinde
- hadice je průchozí, nezamotaná
- konce mám povolené, průchozí
Chtěl bych srovnanou hladinu, ale jak, když aktivně vzdoruje? 
A podľa čoho vieš že je rozdiel 7 cm? Máš tie konce vedľa seba?
Zrejme ak spojí vodováhu vedľa seba sklami, tá sviňa sa just vyrovná hladinami aj ak má hadica dĺžku 100bm, ale beda v prípade akonáhle ich oddiali, následne zmerá hladiny laserom zistí na základe coriolisových síl natiahnutej hadice smerom po obratníkoch rozdiel na druhom hornom konci presne 7cm. Druhý koniec hadice je ten, kde býva Fero, však vieš ktorý Fero, je to ten starej Višváderky syn z horného konca.
Skla mám stále vedle sebe. Když hadici volně prověsím z okna, je mimo. Když ji vytáhnu dovnitř a mám ji smotlou na podlaze, srovná se.
Myslím si, že niekde robíte chybu ,a to takú že sám onej neviete a tak nám problém podávate nie s presným alebo hodnoverným vysvetlením.Samozrejme nie úmyselne.
Keby som vás videl pri práci ako to robíte,určite by sme na to prišli.
Ale takto je dosť ťažko radiť.
Ak na to prídete ,napíšte bez ostychu kde bola chyba.Všetci sa učíme.
Vzhledem že toto "zařízení" funguje na velice lehkém principu tak je jen jedna chyba. A to je zručnost uživatele.
Tazateli doporučuji jen zajít za někým technicky zdatnějším aby mu pomohl.
Doporučuji vyzkoušet tuto váhu na place v asistenci jiné osoby.
Jestliže vodováha tvoří tvar U a jsou hladiny v jedné výšce povolí se otvory šlauchů srovnají se hladiny a zase zašroubují. Tak vodováha funguje.
Přiložím jeden konec šlauchváhy na jeden trám. Druhý konec na druhý trám. Rozdíl hladin je rozdíl výšky trámů. Jednoduché.
Děkuji, to pochopitelně vím, s hadicovkou jsem pracoval nesčetněkrát. Jen mi nějak uniká princip momentálně se objevující chyby - průchodnost hadice jsem ověřil, hladiny reagují naprosto okamžitě - ale zkrátka se nesrovnají. Nabízí se pochopitelně bubliny, neprůchozí odfukovací otvory ve sklech, překroucená hadice - všechno jsem zkusil, tlakovým vzduchem hadici profouknul, vodu skrz ní prolil. Problém je stále stejně divný - cca 7cm rozdílu mezi hladinkami.
Vyhoď ji. Asi je vadná. Nechápu jak by mohl tenhle problém existovat pokud je hadice průběžná a je tam dostatečné množství vody na srovnání hladiny při otevřených uzávěrech na vzduch
Zkus dát nádobky vedle sebe. Otevři oba průduchy. Dolij do toho kde je hladina níže. Co se stane ? .
no co, zapracuje již popsaný mechanismus, jedna je o sedm čísel jinde než druhá. Srovají se prakticky okamžitě...
Pišeš, že miešaš vodu s fridexom. Ako miešaš? Pokiaľ len naleješ do hadice najprv trochu vody a potom trochu fridexu (alebo naopak), tak vysledok môže byť taký, ako píšeš. roztok musí byť homogénny, zamiešaný pred naliatim do hadice.
nedokonale promísený roztok...to asi nemůžu 100% vyloučit - nicméně to by se potom postupně srovnalo. Nechal jsem ji viset, tak zítra uvidíme - tohle mě prostě zajímá
Dobrý den,píšete,že jste namíchal nemrznoucí směs do šlaufky.To múže být celý zádrhel,máte špatně promíseno a médium má nestejnou hustotu a těžší směs vytlačuje tu lehčí nestejnoměrně.Dle mého názoru,když už nemrznoučku,tak kupte tu do ostřikovačů,po měření ji slejete a spotřebujete v autě.
Pokud při měření dodržujete pravidlo,obě zátky povolené,ale né jen povolené,ale také průchozí otvůrek pro vzduch,vím,že se nám na stavbě párkráte přicpávala a dělal to nepatrná šponka plastu na závitu zátky,která se přemisťovala a naváděla nás k hloupostem,ale na kratších vzdálenostech normální řemeslník hned zjistí,že něco není OK.
Některé věci není ani třeba měřit,vím,že mám okna ve váze,tak podle nich zkouknu další a musí to sedět.Takové sloupky na plot,podle domu v dáli,který je správně postaven,sedí na zkouknutí jako prd..l na hrnec.
Pokud máte ty zátky OK,tak je to opravdu rozdílnou vahou špatně rozmíchané kapaliny na kterou působí z obou stran atmosferický tlak a ta těžší vytlačuje tu lehčí.
Jinak,co zde píše pár neználků o této metodě,že je špatná a nepřesná,tak jsou hodně vedle.
Na základě podobného principu byly v dávnověku stavěny gigantické stavby s obrovskou přesností,jen párkráte se vloudila chybička na základě rychlého nestejného odpařování vody v teplých krajinách.Stavba byla odměřována od vodní hladiny příkopu,který byl jako prvotní před stavbou vytvořen,hlavně se jednalo o pyramidy.
Takže šlaufku nepovažujte jako nějaký přihlouplý vynález,kterému se nedá věřit.
Vše je ve vašich rukách a hlavě.
Všechno tomu nasvědčuje, asi opravdu blbě rozmíchaná směs - a v tenké hadici se nerozmíchá, ale oblast s jinou hustotou se pohybuje jako celek a tvoří v podstatě píst. Dnes je rozdíl jen 3cm (hadicovka visí pověšená na trámu). Brownův pohyb pracuje pro mě, zdá se
Díky všem, mě to prostě vrtalo hlavou. Třeba tohle vlákno někomu pomůže, až bude s hadicovkou zápolit - vím, že někteří ji vůbec nechápou.
na toto si spomínam
niekedy v minulom tisícročí
keď môj otec staval dom
ktorý som zdedil
sme to používali (mal som 8 rokov)
výsledok pri prerábaní (možno poterári boli šikmý)
cca 5 cm rozdiely
nie na miestnosti 5x5 metrov po diagonále
ale na dvoch metroch
proste katastrofa
ak by som niekedy niekde niekoho videl že to ešte používa
tak ho nakopem, vykopem, a ešte vyhodím zo stavby
a pod krkom by mal uviazaný na pevno kravatový uzol
veď viete z čoho
v dnešnej technickej dobe toto asi patrí do múzea
prosím neukameňujte ma za názor
vy ste neprerábali dve poschodia v rodnom dome
na tie nerovnosti sa nedalo použiť ani linoleum
a to nevravím ani o nábytku
z fyziky ZŠ si pamätám že voda nemusí byť v rovine
hovorí sa tomu geoanomália
taktiež si pamätám že svetlo ide len rovno
proste žiadne zakrivenie
Vy raději nikomu nic neraďte a s vašimi rodinnými "úspěchy" práce se šlaufkou bych se na vašem místě vůbec nechlubil. Zvládnout s hadicovou vodováhou rozdíl 5cm na 2 metrech, na to je třeba opravdu "talent" od přírody. Při dodržení pár základních pravidel práce se šlaufkou se dosahuje přesnosti 1-2mm na téměř libovolnou vzdálenost. Oproti kutilsky dostupným křížovým laserům a vodováhám, které mají přesnost od 0,5mm/m výše. Tzn. na 10m může být odchylka 5mm i více, přibývající s rostoucí vzdáleností. Nemluvě o sčítaných odchylkách při nastavování. Křížový laser samozřejmě používám k naprosté spokojenosti, ale na větší vzdálenosti a hlavně měření členitých konstrukcí většinou beru šlaufku.
Nevím jakou školu jste navštěvoval a jestli vaším fyzikářem nebyl nějaký esoterik, ale myslím že pokud už dochází k ohýbání roviny vodní hladiny, tak za tím nestojí žádné "geoanomálie", ale tvar planety s gravitačním centrem, případně slapové jevy. Ale tam se jedná o vzdálenosti stovek a tisíců km, což asi pro účel měření hadicovou vodováhou můžeme v klidu vynechat. Jsem toho názoru, že kdo má obě ruce levé a hlavu blbou, tomu nepomůže ani nivelák za 100 tisíc.
V místě, kde jsem kdysi míval ony Poirotovy šedé buňky mi sedí vzpomínka na tvrzení, že při stavbě pyramid došlo k nepatrné nevodováze vlivem větru, který tlačil hladinu v příkopu s vodou před sebou.
Ale jo, ono třeba i takové zemětřesení, nebo plácání lopatou o hladinu s rovinou pěkně zahýbá.
Tak ani toto tvrzení není pravda.
Ne ?
Ne ?
Ne. Napriklad cocka, hranol, fata morgana... Rovne pouze homogenim prostredim.
Světlo jako samo takové jde furt rovně. Akorát v závislosti na prostředí se ohýbá. Nemám pravdu ?
Áno, ide rovno a cestou sa ohýba. Podobne ako voda v tejto hadici.
Dyť se furt ti záhadologové dušujou, jak jsou pyramidy stavěné přesně. Orientace na světové strany má prý chybu několik úhlových minut (měřeno proti tomu, jak byly kdysi, k těm současným je to hodně šejdrem i když oni 3 stupně (nebo tak nějak) taky nejsou žádná velká míra). Co mě spíš dostalo, že jedna zeměpisná souřadnice nějaké pyramidy odpovídá rychlosti světla na dost desetinných míst tedy něco jako 29,979245°. No kdyby předtím nevykládali, jak základní jednotkou bylo něco jako faraonova stopa odvozená od obvodu země (podobně jako náš metr jenom to byl jiný díl ne desetitisící část kvadrantu) a jak tím způsobem zakódovali do stavby pí, e, vzdálenosti planet a já nevim co všechno a dnešní jednotkou je metr (rychlost světla tak jak ji známe je v metrech za sekundu). Takže by se musely pokrátit vztahy mezi dalšími jednotkami té doby a našimi (úhlové míry (pokud vím, přirozenou jednotkou je radián (ještě přirozenější by bylo udávat část kruhu desetinným číslem s tím, že plný kruh je 1, jak se to používá třeba v počítačovém zobrazení), stupně vychází z volby rozdělit kruh na 360 dílků a jiná civilizace si může zvolit jiné číslo) a časové jednotky (které opět u nás vychází z volby rozdělit den na hodiny, minuty a sekundy, tedy 12 hodin, 1440 minut nebo 86400 sekund za den)) a to by ještě nestačilo, protože zeměpisné souřadnice jsou vztažené k nějakému referenčnímu bodu, a těch souřadnicových systémů jsou troufnu si říct stovky, volba referenčního bodu také nemá žádné rozumné opodstatnění, kromě toho, že by to měl být střed Země.
Popravde, nejsou to ani tisice, ani stovky ba ani desitky kilometru. Na kilometru to dela asi 7.6cm jenom odhnutim zeme. Vim, neni to moc, ale zase to neni tak malo aby se to vzdycky dalo zanedbat.
Naprostý souhlas. Prostě,kdo umí,ten umí.Kdo neumí,tak čumí. A mele kraviny.
Jste mimo, šlaufkou to nemohlo být, jen jejím neodborným použitím. Ve strojařině se tenhle princip používá pro vyrovnání loží dlouhých strojů (třeba 8 metrů dlouhého soustruhu) a tam se pracuje s přesností na setinu milimetru. Je fakt, že při téhle citlivosti se už musí hlídat teplota (aby voda v jedné části neměla vyšší hustotu), nesmí být průvan (aby nevznikl gradient tlaku vzduchu), voda musí být destilovaná a odplyněná, nesmí na ni svítit slunce ani silné umělé světlo, ale ani kdyby se tohle všechno zanedbalo, nebude chyba v řádu centimetrů.