ad 2 Diak by měl být pro běžný měřák jako rozpojený obvod. Spínací napětí diaků se pohybovalo někde v okolí 30V (řekněme 25-50), měřáky mají na diodovém rozsahu když to velmi přeženu nějakých 5V (většinou něco přes 2V pro rozsah 1.999V, na odporovém rozsahu potom ještě 10x míň). Mám jen jediný, který má 30V, takže se s ním daji měřit i zenerky. Testoval bych ho asi po zapojení do střídavého obvodu s odporem, koukal bych se na napětí a proud, ale pokud ho malý multimetr vidí jako kus drátu, je na sto procent vadný (alespoň podle mě a toho co vím o diacích).

ad 3 U kompaktních zářivek je to standardní chování. Kdysi jsme se o tom bavili se světlaři, kteří mi popisovali i důvod (zvyšuje se nějaké napětí nad mez, na kterou je předřadník navržený, ale stává se tak většinou v době, kdy už je trubice za svou ekonomickou životností). Tipoval bych tranzistory T1 a T2 nebo jejich diody, protože nic jiného snad normálně odejít nemůže. Ale tam je ten předřadník na jedno použití. U oddělených předřadníků bych čekal, že toto mají nějak pojištěné třeba lepším dimenzováním součástek.

Je div, že když odešla pojistka, že vůbec něco přežilo, pojistka v podobných obvodech slouží jako úplně poslední záchrana před požárem (nechrání polovodiče, na to nemá). Já bych dal to nejmenší, co vydrží, aby měla vůbec smysl. Za tím účelem bych si změřil jak vypadá proud za chodu a taky po zapnutí v různých okamžicích sinusovky (když jsme si s tímto hráli, vycházel u podobných obvodů, ale i u žárovky nejhůř okamžik těsně před 90° tedy před maximem napětí). Pokud bych neměl tu možnost, vycházel bych při odhadu šoku z kondenzátoru C1 (a D1 až D4) do kterého po zapnutí vlítne plný proud.