Z firmy mi volali niekokoľkrát. Podotýkam jednali veľmi slušne, na rozdiel od pripadu z minulých rokov, kde mi v telefóne nadávali a vyhrážali sa súdmi (šlo o 2 firmy, ktoré boli v spore), empaticky az s nádychom veď pomožte, vidíte, že nám ubližujú. Že či by sme nezmazali vlákno, lebo ich silne poškodzuje. No možno by sme aj zmazali, keby sa neudiali nasledovné veci. Šlo hlavne o provokáciu usera BlankaH, ktorý ma vo vlákne viacero príspevkov a podprahovo sa pokúša ovplyňovať nespokojných zákazníkov. Čoho je moc to je moc....a tak vznikol tento článok.
Přejít na článek
Staval som (pomahal stavat) par plotov a nikdy sme strk nedavali.
Zalezi od zeme, strk moze ciastocne spevnit lozko (najme v pripadne plotu), ale hlavne sluzi na lepsie odvodnovanie, co je pri normalnom zlozeni pody asi zbytocne.
Ja osobne som strk pod budu, co staviam daval, respektive pod zaklady, aj pod dlazbu, ale pri plote mi to pride ako zbytocne mrhanie peniazmi.
Štěrk kvůli není vzlínání vody není. Používá se pokud je mizerné podloží, tedy v případě mizerného podloží i pod základ plotu.
asde, není to nutné, někdy i kontraproduktivní. Většinou se tam dává z neznalosti. určitě tam není kvůli vzlínání vody.
Spodek základů musí být pevný, aby stavba neklesala. Není nic pevnějšího jako rostlý podklad. Zemina tam leží stovky, tisíce let. Pokud dobře vykopete (nenačechráte spodek) můžete do jámy ukládat beton. Když tam dáte kameny, (není důvod) musíte je hutnit.
Teorie, že pod kamenem proudí voda je nesmysl, páč by to podemlelo..
Třeba v návodu pro betonování patek pro pergolu se uvádí: hloubka 80 cm, šířka 30 cm, nejspodnější vrstva - 10 cm hutněná vrstva štěrku, na ní betonový základ a v něm patka...
Postup kotvení sloupku z tvrdého dřeva: Na dno nasypeme 20 cm štěrku a nasypeme beton...
Nebo základ pod pecí: Velikost základové desky jsem zvolil podle plánované velikosti pece, tedy 1300x1600 mm, tloušťka desky je 140 mm. Vykopal jsem jámu hlubokou asi 500 mm a do výšky 300 mm ji vysypal štěrkem...
Vidíte? Skoro všude se píše o štěrku pod vrstvou betonu, jinde se zase nedává, tak proto mě to mate
Proč ho tam tedy v těchto případech dávají?
V prvních dvou příkladech se dodavatel konstrukce jistí protože prodává z regálu bez znalosti místních podmínek. Ve třetím příkladě popisuje stavebník svůj postup. Je možné že štěrk musel použít ale to už nepraví. Stejně tak to mohl být nějaký brouk Pytlík který činil nevěda co, jsa přesvědčen že správně.
Resumé je takové že kamení pod základem je nutné pouze v nepříznivých zakládacích podmínkách. Tzn. ne vždy. Nicméně pokud je použito, rozhodně se nic nepokazí.
Správné vysvětlení.
přeji hezký víkend
Díky za vysvětlení. Ještě bych přece jen uvedl jeden příklad a to ohniště (na videu od 1:10). Podle vašich rad bych jen vykopal třeba těch 30 cm a rovnou vylil betonem (tu kari síť bych tam asi dal, aby nepopraskal beton).
Na videu odkopou 30 cm hlíny, vysypou hrubým a jemným štěrkem, dají folii a až pak vysypou betonem. Pokud tam ten štěrk a folii nedává kvůli vzlínání vody tak proč?
Na konci videa je e-mailová adresa. Věřím že rádi vysvětlí proč ta fólie. Mně napadá jediný důvod. Aby beton, potažmo cementové mléko z něj nezatékal do kameniva. Kari síť tady proč ne. Budem-li se držet základů v rozumných základových podmínkách, je to nesmysl.
EDIT: Ještě dodatečně.. mně by naopak zajímalo proč ty pražce obalili pískovanou lepenkou. Aby jim dříve schnily?