Jak ručně naklepat kosu.

Klepat kosu je věda. Mě to naučil děda, také jsem byl coby dítko školou povinné. Dodnes umím naklepat kosu, leč nerad to dělám, dá to docela dřinu, dvě hodiny minimálně.

Vzpomínám na mládí v chatě... To jsme se s kamarády trošku zapomněli v místním pohostinství, neb bylo velmi pohostinné. A jak to bývá, rádi bychom si ráno poněkud přispali. Jenže soused začal mlátit kosu někdy v půl sedmé ráno. A třískal do ní jak hluchej do vrat hodinu. S každým úderem do čuby se nám rozezvonil mozek v hlavě a snažil se vyskočit nosem ven. Další hodina byla k nepřežití. Každá prda dlouze doznívala v obou hlavách, kdy ta vnitřní hlava byla větší a pulzovala v rytmu toho mizerného kladiva. Po třetí hodině příšerného zvonění kosy jsme se vypotáceli ven a v očích měli vraždu. Když ty mátohy viděl soused a výraz našich xichtů, zahodil kosu a kladivo a zmizel. Sesunuli jsme se do lehátek a zvedli ve čtyři odpoledne...

Zdravím, svatá pravda, je to žrout času. Co nesnáším je, když to nějaký umělec vyřeší tak, že si řekne, vždyť to chce jen naostřit a vezme to na brusku. To kosáč nikdy neudělá, protože bruska to sice naostří, ale neseče to. Nejlepší je mít klasickou 65 cm kosu a na nějaké potřadnější práce nějakou 50 cm, jak já říkám vysloužilou SLIMKU, protože už je pekně uzká. Ta je ideální i na lucerku a vojtěšku. Pokud se v sekaném protoru nachází nějaké lebedy a hrubší stonky, je lepší je samo obejít a pak useknout něčím jiným. Pokud se mi nechce a je toho málo, tak to lze brát kosou, ale patkou. Některé starší kosy jsou poznamenány množstvím mosazi na patce, která svědčí, že už ji někdo urazil.

pěkné video: watch
a toto nemám rád:watch

a takto budete vypadat po létech praxe: watch

watch
watch