Lampový zesilovač

Lampový zesilovač jsem v životě neviděl, viděl jsem pouze elektronkový, nevím co se to vžilo za dementní označení elektronek ...
Mám knihu Lampárna, ale docela dost lidí si na ni stěžuje, ale mě to blbé nepřijde ...
Ještě mě napadá kniha Věrný zvuk, to taky bylo o elektronkách ...
Obě knihy mám v druhém PC v PDF, až dojdu domu, tak pošlu ...

No tak oficiálně elektronka, po muzikantsku lampa ;) Ale hlavně že víme o co jde ;) Určitě bych byl rád, kdyby jsi poslal, kdyžtak můj mail je velkygol@seznam.cz , nebo jak to budeš chtít poslat, v každým případě děkuju ;)

Tady: amaro najdeš staré ročníky Amatérského radia a v nich vše možné i nemožné o lampách, jak se u nás původně elektronkám říkalo - zřejmě naši předkové byli demeneti.

Lampa vypadá takto :

Elektronka vypadá takto :

Vidíš v tom ten rozdíl ?
Pokud ano, určitě pochopíš odlišnost těchto dvou slov - věcí.
Pokud ne, měl by jsi se nad sebou zamyslet.
To samé platí pro všechny, kteří chtějí elektronky pochopit nebo s nimi pracovat.

lamparna-jaroslav-vlach

Komupak tady něco říkají názvy Sonoreta, Duodyn, Dipenton nebo E354?

Musím se přihlásit ! RV12P2000 byly pro mě mesehnatelné,ale Triodyn mě celou vojnu provázel.V té době se hodně bastlili magneťáky,ale málokdo to dotáh do konce.K nf zesilovači,tenkrát šok,jak se může 5W zesilovač vlézt na tak malou destičku- MBA 810.Obvod tenkrát stál 365 Kčs.Dnes je vše,ale nikdo nic nedělá.

Elektronkový /lampový zesilovač, predpokládam že má jít o nf výkonový zesilovač, je neco zcela jiného než dnes bežné výkonové zesilovače rešené v jediném, nekolika integrovaných obvodech ke kterým se pripojí pár součástek.

- první a zcela zásadní rozdíl je potreba pevného mechanického chassis, typicky, bytelný zámečnícky výrobek z pozinkovaného nebo hliníkoveho plechu

- nutnost navinout výstupní transformátor, ne zcela jednoduchý transformátor, je zásadne jiný než bežné transformátorky určené pro účely napájecích zdrojú, reší se sycení a magnetizační krivka jádra, parazitní kapacita vinutí, navinutí, seskládaní, impregnace, sušení, je práce pro skutečne tvrdé povahy nebo 100 % profesionály

nejlepší co múžeš udelat, pokud skutečne chceš neco s lampovým nf zesilovačem, je sehnat si zesilovač již postavený, postavený pred 40-50 léty, dodnes se vyskytují poničené, zrezivelé, zaprášené ve skladech obecních úradú, škol, bývalých rekreačních zarížení, dávno odepsané, nemel by být problém velice lacino nejakej sehnat, na každé obci se vyskytovaly minimálne 2-3-4 kusy, na národním výboru, ve škole, v kulturním dome,

Pokud nechceš, nebo nemúžeš investovat do svého zájmu čas, peníze, nemáš možnost mechanických prací, na myšlenku o lampovém zesilovači zapomeň

Bylo by dobré, kdyby tazatel napsal něco o sobě - kolik mu je, jaké má znalosti, jaké vybavení a co už si postavil. IMHO je nutné tu připomenout, že se bude používat napětí co může být nebezpečné - já jsem si připomněl, jak jsem se šťoural ve starém rádiu a vytvořil jsem solidní elektrický oblouk mezi drátem co koukal ze síťového trafa a svým prstem

No tak kolik mi je, no popravdě 16 let, znalosti zatím nic moc, ale tohle téma mě hrozně zajímá a když tak pročítám všecko co mi tu radíte, tak zjišťuju, že na stavbu takovéhle mašiny asi nemám, ale alespoň se něco dozvím, vyzkouším a třeba budu mít i radost z toho, že to jede ;) Ale to až v poslední řadě ;) Jinak samozřejmě vím, že napětí co tam je, může být nebezpečné, ale dodržuju určité bezpečnostní zásady, ne ty co do vás hustí každý ,,odborník" ale jednoduše svoje zásady a ty jsou třeba: Nehrabat tam, kam nemám, pokud nevím, že tam hrábnout můžu ;) No a doufám, že já takový oblouk neutvořím ;) I když to člověk přežije, tak přece jenom ten proud není nic příjemného :D

A co třeba pro začátek tohle:
http://velkoobchod.conrad.cz/stavebnice-radia-conr ad.k192231

No taky by to nebylo asi od věci ;)

Jak jsem tu psal, nechci zvuk ze starého gramecu zbytečně kazit tranzistory a nedej bože integráči ;) Jinak šasi bych neřešil, mám kamaráda, co studuje obor, cosi s kovem a s plechama už nějakou dobu dělá, takže tohle bych nechal asi na něm, jinak ty výstupní transformátory jsem se díval a nějaké se sehnad dají, ale to až teprve budu mít jasné nějaké parametry a nebo si nechám někde navinout, stejnak se prohnu tak i tak, takže to neřeším. No jinak s tím starším zesilovačem to není až tak špatný nápad, trochu se v tom prohrabat a zjistit jak to vlastně funguje a popřípadně opravit, ale víte co ;) Rozhodně ale děkuju ;)

Jestli to je vůbec první pokus, můžeš zbastlit něco bez výstupních transformátorů, stránek lampových nadšenců je dost. Snad nastuduj aspoň úplné základy, třeba tady:
hlava.webpark.cz

Hledej: otl amplifier

Určitě se podívám, OTLka už mi tu někdo navrhoval. Akorát se teď zeptám, sice blbě, ale prostě s tím začínám, takže o tom opravdu nic moc nevím, jaký je rozdíl mezi normálním elektronkovým zesilovačem a OTL? V OTL ušetřim jeden transformátor a dál co? ;) Díky za vysvětlení ;)

Například musíš řešit DC offset. Studuj.

U elektronkového zesilovače je jedna záludnost, na kterou je dobré myslet už při návrhu šasi. Základním problémem těhle zesilovačů je boj s brumem, tedy rušivým signálem o kmitočtu 50Hz nebo 100Hz. Zatímco 100Hz je jednoduše identifikovatelné a odstranitelné, neb se jedná vždy o nedokonalou filtraci anodového napětí, tak brum 50Hz může mít několik příčin. Především nevhodné rozložení součástek a vodičů. Je potřeba si uvědomit, že vstupní impedance elektronky je velmi vysoká, daná odporem mřížkového svodu a ten se volí obvykle 1Mohm. Zdrojem rušení pak bývají dost často přívody ke žhavení. Proto je dobré je dělat zkroucenými vodiči a vést je co nejdál od mřížkových obvodů. Někdy se taky používá uzemění elektrického středu žhavení, buď z odporového děliče nebo přímo vyvedením odbočky ze žhavícího vinutí. Krajní možností je použít pro žhavení stejnosměrný, dobře filtrovaný zdroj. A poslední je přímá indukce do výstupního trafa. Je důležitá vzájemná poloha síťového a výstupního trafa. Pokud se nepoužijí poměrně drahé toroidní transformátory, tak běžná EI trafa, která mají značné rozptylové pole, se musí dát co nejdál od sebe a natočit kolmo k sobě.

No drahe toroidni transformatory - o co dneska bude drazsi toroid proti EIcku? Co si je kluci nechavali motat, stalo to od 500 do 1200Kc, uz je to par let teda, ale stejne. O tolik vic to nebude. A blbe dostupny jsou vsechny.
Jinak ja nevim - elektronky u me nemaj zadnej vyznam. Respektive beru 1kW+ koncovej stupen na desitkach a stovkach MHz, beru magnetrony a fotonasobice jako znacne specificky elektronky, ale delat z toho audiozesilovac me prijde k nicemu. Vernosti ani presnosti to nedosahuje, a pokud chci zamerne blbej zvuk, tak si pomuzu slusnym signalovym obvodem, AD a DA prevodniky s rychlosti ve stovkach kHz stoji pakatel.

Já bych to tazateli nerozmlouval. V jeho věku jsem taky bastlil. Tedy skoro nic z toho nebylo. Ale vzbudilo to můj zájem a elektriku jsem si zvolil jako povolání. Akorát tehdy stačilo natáhnout drát, připojit sluchátko, diodu a fungovalo to. Tady je pozůstatek z doby her a malin nezralých, zapínat to pro jistotu nebudu:

Dnes se přechází na digitální rádio a to bude mimo možnosti začínajících bastlířů. Tak proč by si nemohl postavit elektronkový zesilovač, to by mohlo být v jeho možnostech.

Nádhera. Koukám, že nejsem jedinej, komu je líto "rannou tvorbu" vyhodit do popelnice...
Ale to síťové trafo by se tazateli hodilo

No su rád, že mi to tady nikdo nerozmlouvá, akorát se do toho pustím až to budu mít teda trochu nastudované ;)

Až na to, že na fotografii není zesilovač, ale zřejmě pěkný amatérský osciloskop s obrazovkou 7QR20 i v dobrém originálním stínicím krytu. Takhle rostou Edisoni, výborná práce s využitím dostupných materiálů, nastudováním problematiky, vlastní konstrukce, pochvala. Autor Yarda má za sebou jistě bohatou praxi, když tak rovnýma nohama začal. Podle knoflíku šipka to vypadá na začátek 60. let, knoflíky Tesla Brno zase na osmdesátá léta, krabicové kondenzátory a trafo ZVS Dubnica na šedesátá, sedmdesátá léta. A dokonce vzájemné prozemnění osiček obou potenciometrů vpravo znamená jistou zkušenost. Prkénko jako základní deska a Merkur znamenají ryzího amatéra, který i na kuchyňském stole dovede udělat funkční prototyp. Radost se podívat na šikovné ruce i nápaditou hlavu.

Pro informaci:
Bylo to podle návodu v časopisu "Věda a technika mládeži" někdy mezi roky 1960 - 1970, kdy jsem ten časopis odebíral. Podle schematu jsem si myslel, že je to jednoduché a mohl bych na to stačit, parametry nic moc, spíš to byl indikátor "nějaký signál je - žádný signál není".
Z konstrukce je zřejmé, že jsem nebyl nijak zvlášť zručný a doma jsem neměl ani pořádný vercajk, tak jsem to řešil systémem "co dům dal".
Jednou jsem s tím odhalil závadu v televizoru a taky si to ode mne půjčil spolužák z VŠ, snad mu to pomohlo rozchodit doma dělaný gramofon s elektronicky řízenými otáčkami.

Naopak! Softwarove definovane radio je tezce v moznostech, nedavno jsem si pro radost postavil kratkovlnej TRX, a s prvni fungujici verzi(pouze 80m, pouze 100mW - i 100mW staci na 1000 mil) jsem byl cenove pod litr. Soucastky klasicky, plosnak jednostranej. Pritom vysledny parametry vubec nejsou spatny, dynamickej rozsah 96dB, potlaceni nezadoucich produktu >50dB atd atd. A konstrukce je to pochopitelna a naladitelna cejchovanym sroubovakem, s o trochu vic nervama bych to dal i bez osciku.
Navic, dneska s modulama a jednocipama za pul zdarma spis nastava zlatej cas bastleni, nez by se to chylilo ke konci.

elektronky mají neco do sebe, ten zvuk je skutečne jiný než co produkují polovodiče, je libový,

prej je to vlastnost lidského sluchu, harmonické skreslení sudými násobky se uším líbi i když se jedná o skreslení, u polovodičú prevažuje skreslení lichími násobky, to se zase uším nelíbi

co nadeláš, když se neco líbi, nemúžeš si pomoci, líbi se, je síla ohromná, jak se líbi ženská, pak je z toho, prípadne, hotové neštestí, na celý život, nebo taky naopak, jak u koho

....

Na jiné poradně byl odkaz na tohle:
http://aukro.cz/tesla-t052-zdroj-pro-elektronkova- zarizeni-i5225672561.html
Za tu cenu bych to bral i s rizikem že ho pak jako porouchaný a neopravitelný vyhodím.

Zdravím,náhodně jsem přečetl diskuzi a jelikož stavím opět elektronkové zesilovače,zajímalo by mne,jak to dopadlo,co jste postavil.V diskuzi jsem se totiž téměř nesetkal s konkrétní radou,návrhem ukázkou.Jen samý odkaz a adresa.Když jsem začínal poznávat co je elektrika,bylo mi 6 let.To jako že bych stavěl zesilovače to ne,ale byl to strejda,který mi ukazoval jak svítí žárovička,v dětství jsem pak o prázdninách jezdil s dědou,byl vesnický opravář televizí,na vojně jsem se seznámil s profesionálním opravářem elektroniky(kamarádíme dodnes je mi 65),to byla škola.Nedovedu si představit,jak se bez zkušeností pustit do složité stavby,elektronkového zesilovače.Stavba vyžaduje nejen měřící přístroje,ale i spustu pomůcek a nářadí,technologií.Jak zesilovač postavit,na plošný spoj(nesnáším),do lišt,volně.S tímto jsem se v diskuzi nesetkal,proto jsem zvědavý jak to dopalo.Nemusíte odpovídat.
S pozdravem Pospa60.

Pospa60, 30.09.2015 23:54 Zdravím,náhodně jsem přečetl diskuzi a jelikož stavím opět elektronkové zesilovače,zajímalo by mne,jak to dopadlo,co jste postavil...

Pokud je to na mne po tom roce, chlubit se se svými výtvory moc nemohu. Po škole jsem nastoupil do elektrokonstrukce v jedné Tesle a nějak se mi přestalo chtít ještě něco bastlit doma. Kromě vývoje za který jsem byl placený (něco z toho se dostalo i do sériové výroby) jsem se mohl chlubit, že jsem jako zlepšovák naučil tenhle displej sm_7202.php česky. Pak jsem naučil česky i nějaké tiskárny a zmermomocnil jsem CP/M a jeden z textových editorů, aby se ta čeština dala využít. A v podniku se to dost rozšířilo, bylo to krátce před nástupem IBM PC co už češtinu uměly bez potřeb nějakého dobastlování.