Malování vápnem?
Dobrý večer,
prosím o radu. Ráda bych něčím vymalovala několik vlhkých, užitkových místností na chalupě. Jsou v části domu, která se na jaře bude obkopávat a má teď nové okapy, čili lze očekávat určité snížení vlhkosti, ale nikdy to tam nebude vytápěné, a tudíž asi ani nikdy stoprocentně suché. Připadá vám jako vhodný materiál vápno (Čerťák)? A pokud ano, jak ty zdi připravit pod vápenný nátěr? stačí oškrábat staré nátěry, nebo máme štukovat? Jak vidno, v jedné místnosti je jakýsi prastarý bílý nátěr (možná Primalex), zatímco ve druhé celkem nové barvy.
Děkuji za názory.
Oprašuji starý dotaz.
Nedávno jsem ve sklepě zlikvidoval dřevěnou polici sežranou od červotočů a chci něčím natřít zeď u které ta police pár desítek let stála, aby to tam nějak vypadalo. Zeď je omítnuta hrubou omítkou a asi předtím byla nabílena vápnem. Vápnem už jsem kdysi ve sklepě bílil, asi jsem tehdy použil vápno co zbylo od nějakých zednických prací, ale kde je mu konec.
Tak se chci zeptat, co se prodává v nějakých menších množstvích, asi nepotřebuji půlmetrákový pytel.
Prodává se v kýblu jako vápno na bílení už vyhašené.
Ď
preco sa nemoze bielit vapennym hydratom?
Zdroj
Bílení vápnem je malířská záležitost, už ne tak stavební, jak je psáno níže.
Postup mokrého hašení se liší podle vlastností vápna (důležitá je teplota výpalu). Měkce
pálené vápno se smíchá s nadbytkem vody za intenzivního míchání. Pozornost je nutné
věnovat tzv. dodatečnému hašení vápna, kdy nerozhašené součásti reagují s vodou při delším
uležením ve vlhku. K tvrdě páleným vápnům se přidává menší množství vody, aby se
jen nasáklo. Až po nastartování reakce (vzrůst teploty, praskavé zvuky, vývin páry) se za
důkladného míchání přidává další voda, aby se udržoval mírný var.
Vývin tepla je velmi důležitý pro kvalitu vápenné kaše. Při odležení suspenze získává
máslovitý charakter a vzniká gel hydroxidu vápenatého s vynikajícími rheologickými vlastnostmi,
které se uplatňují v maltě.
Při skladování kaše nesmí zmrznout, koagulace jemně dispergovaných částic zhorší tokové
vlastnosti.
Suché hašení se využívá k průmyslové výrobě vápenného hydrátu (práškové hašené vápno).
Provádí se v hydratačních vanách, kde se odměřené množství teplé vody smíchává
s nadrceným vápnem, vzniklá polosuchá směs se promíchává za tvorby takřka suchého
hydroxidu vápenatého. Přebytečná voda se odpařuje při odtoku směsi z hydratační vany,
kdy má teplotu 98 až 99 ˚C. Hydrát připravený suchou cestou má horší rheologické vlastnosti,
ale stavebním účelům vyhovuje.