zateplení domu

mmajuska,

obrys polystyrenu nezpůsobuje nepřítomnost perlinky, ale obávám se, že se jedná o staré zateplení a dělal ho někdo to to neuměl. Páč se občas vyskytuje vylepšení lepení, že se k sobe lepí lepidlem i strany desek.
Osobně bych požádal o sondu v izolantu o rozměru 15x15cm někde vlevo ode dveří, ve spoji desek. Aby se vyvrátila moje domněnka.
Pod visícím kabelem anteny vidím flek, jako od talířovky a zamazané lepidlem. Stejný odstín jako ve spojích.

Je to zateplení z roku 1996.Dá se to nějak řešit aby to znovu neprostupilo? např,penetrace ,lepidlo,perlinka a finální silikatová stěrka nebo by musel případně polystyren dolů a vše nanovo.

např,penetrace ,lepidlo,perlinka a finální silikatová stěrka
ani jedno nepomůže.
jedině další vrstva EPS.
Ale upozorňuji, že usuzuji jen z jedné fotky, chce to udělat sondu.
V tomto roce se dávalo tak 5cm EPS, takže nedokonale zatepleno..

Já na tom baráku vidím akorát to, že ho někdo nenatřel, takže lepidlo natáhlo vlhkost a vy vidíte obrysy díky rozdílné tloušťce lepidla.

Pane Hejdo, prosím, jak může být rozdíl v tloušce lepidla. Ve kterém místě přesně? Jako že na ploše desky je více lepidla, nežli na spoji?
Omlouvám se, ale já nevidím to co vy.

Vidíte, nevidíte, ale tohle udělá každá nenatřená omítka. A přítomnost perlinky na tom nic nemění. Ono totiž dokud omítka "dýchá", tahá i vodu. Tohle vyřeší až třeba akrylová barva. Polystyren beztak nedýchá, tak není potřeba, aby dýchalo lepidlo na něm.

A tady názor odborníků: http://www.cemix.cz/reseni-problemu/zatepleni-fasa dy/1190

Že hlavní příčina je tepelný most, to tam čtu jasně.

Ujištuji Vás, pane hejdo, že se velice mýlíte. Páč já mám dům jen v lepidle několik let a nic podobného se tam nezobrazuje. Navíc Vaše spekulace, že barák je v lepidle, bez omítky nebo bez barvy je mylná. Přeci si nenechá zateplení od roku 1995 bez omítky.
Respektuji Váš názor, Vás prosím, respektujte můj názor, že se mýlíte.

Ať už je tam problém s tepelnými mosty či nikoliv, tak jedno je jisté. Za ten viditelný rastr může voda (taky co jiného). Takže jsme zase na začátku - silikonová omítka, nebo akryl. Také z levého boku domu je jasně patrné, že použitý polystyren má tloušťku okolo deseti cm.

Pane Hejdo, jakou vodu myslíte? Takže již nikoliv nestejná vrstva lepidla?
Za rastr může kondenzace tepelného mostu, třeba jako na obrázku talířových hmoždinek.

Takže jsme zase na začátku - silikonová omítka, nebo akryl.
co tímto chcete říci?

Ale nic.. to je jedno, tazatel si udělá názor a rozhodne se.
Přeji Vám hezký večer.

Přesně tak udělám sondu a uvidí se.Je to jen na západní stěně domu.

Hoďte na omítku kýbl vody a uvidíte, jak se ten rastr pěkně ukáže. Neexistuje žádný "tepelný most", který je z teplého domu schopen vést do venkovní omítky zimu (za tuhle větu by mě jistě fyzikář přizabil :D ). To by Váš dům byl spíše tepelným čerpadlem a takový by byl prodejný jistě za nemalou cenu

mmajuska, sdělte nám, prosím, je na polystyrenu lepidlo a omítka, nebo jen lepidlo?
Děkuji

Co je na tom celém nejasné? Natáhnu-li lepidlo na polystyren, mám ho vždy (tedy pokud nevypěním spáry) v mezerách mezi polystyreny více, takže pokud se tam vysráží vzdušná vlhkost, tak tam ta voda i zůstane déle, než ta na ploše. O tom, že srážení vzdušné vlhkosti v místě spojů způsobuje tepelný most také dost pochybuji, protože to tak trochu odporuje všemu, co jsem se ve fyzice učil. Aby to tak bylo, musel by ten spoj být chladnější, než okolí a to jistě není, neboť díky tepelnému mostu by zvenku domu byl naopak teplejší a voda by se nesrážela. Voda se díky tepelnému mostu bude srážet uvnitř domu. A teď k problému: Pokud tu omítku vodě uzavřu, tak sice nezlikviduji mosty, ale omítka už nebude moci vodu absorbovat, tudíž nebude měnit barvu a tedy neuvidím rastr. A co se té hmoždinky s kovem na obrázku týče, tak to sice je problém tepelné vodivosti, nikoliv však tepelného mostu.

Pokud dáte desky na sraz, tak ve spárách víc lepidla není.
Na chladném povrchu se drží vlhkost déle a proto tam bují život. Pokud prostupuje z budovy teplo po lepidlu, nebo je střechou chráněná část fasády před deštěm, mají tam rostliny horší podmínky a nerostou. Viz. obrázek tazatele. Podobně problémy vznikají u zastíněných rohů, za stromy.
A kvalitní silikonový nátěr funguje spíš obsahem fungicidních přísad, než hydrofobním účinkem. Zateplená budova se totiž chová jako auto v zimě - na tom vám také zkondenzuje vlhkost a namrzne.
Existují prostředky pro boj s plísněmi, mechy a řasami na profi bázi - např. http://www.revita-g.cz/zajimavosti/proti-plisni-na -fasade

Pane Hejdo, omlouvám se, ale poslední reakce..
A co se té hmoždinky s kovem na obrázku týče, tak to sice je problém tepelné vodivosti, nikoliv však tepelného mostu.
Zde je přesně ukázka tomu, že si (ne)rozumíme. problém tepelné vodivosti v izolantu je tepelný most.
Dále, když dáme desky eps k sobě nemůže tam vzniknou mezera, aby se tam dostalo lepidlo. Pokud ano, je to nekvalitní práce a lepidlo je v hranách polysterenu, což je špatně, ale to jsem psal nahoře jako první problém. právě to lepidlo vede lépe teplo, neizoluje tak jako polysteren, proto vykresluje obdélníky.

Mne je jasné, že vykreslování způsobuje tepelná most, Vy tvrdíte že nepřítomnost fasády..

Přeji hezký víkend.

Zateplení z roku 1996... Odhaduju 2 - 3 cm nestabilizovaného polystyrenu. 5 cm je maximum. Už jen z toho důvodu že je pod okapem stále zachovaná římsa. Okna ve špaletách taky nejsou moc utopené. Okna se vždy dávaly a dávají 15 cm od venkovního líce zdiva. Takže když změříte kolik je od líce zateplení na rám okna, odečtete oněch 15 cm + 2 - 3 cm omítky, tedy celkem 17 až 18 cm, máme předpokládanou tloušťku zateplení.
Teď čistá spekulace kolem nestabilizovaného polystyrenu. Na fasády se používá stabilizovaný. To znamená že se vypěněné bloky po vyjmutí z formy nechávají (nechci kecat jestli několik týdnů nebo měsíců) "uzrát" - stabilizovat. Čerstvý expandovaný polystyren se totiž celkem slušně smršťuje. Na desky se řeže teprve až po tomto dozrání, když už je tedy objemově stálý. V roce 96 se zateplování teprve rozbíhalo na dodržení technologie se příliš nehledělo pokud se o ni vůbec vědělo a polystyren se používal kdejaký, hlavně když byl za málo peněz. Takže a tady je ta spekulace byl zakoupen obyčejný, nejlacinější polystyren, který ani nebyl příliš přesně formátovaný a ještě se maličko smrskl. Tím mohly vzniknout nepatrné spáry které ale bohatě stačí aby způsobily tohle vykreslení. Hodně by napověděl snímek termokamery při -10°C.

EDIT: Teď jsem si ještě všiml že jsou spáry světlejší a desky tmavší. Kdyby tam kondenzovala voda očekával bych to spíše naopak. A ještě jsem si po zvětšení všiml jednoho drobného detailu. Co znamená maličký ozub zcela vlevo nahoře pod okapem?

Pane kolego,sHypy00n,
klobouk dolů. Nevšiml jsem si toho ozubu vlevo nahoře..
že by to vypovídalo o síle EPS pod okapem, co ho tam nedávali?
Jinak se sílou zateplení a odhadem rozměrů máte naprosto pravdu. V roce 1996 kdo dával 8 cm, ten se zbláznil!!!

Jinak dneska se nestabilizuje EPS, jak jste popspal, to bylo dříve. Nechával se 6 týdnů zrát. Pak se teprve řezal. Ale to znamenalo velké skladovací plochy. Chemie šla dopředu, dneska vypění a hned řežou. Proto je v normě dovolená velká odchylek.
Osobně jsem viděl několk domů, z dřívější doby, kde se desky lepili i k sobě lepidlem...
Na školeních nám jich ukazovali mnoho. Ale je to minulé století..
Přeji hezký víkend..