Jak přirozeně snížit vlhkost v domě

Jedině tam vlhkost nedodávat tj. nevařit, nesušit prádlo, žádné kytky atd.

staci mit paropropustne zdivo, polystyrenem vodni para bohuzel neprojde

Paropropustne zdivo? Co to je? Paropropustnost vsech beznejch zdicich materialu je naprosto zanedbatelna vuci mnozstvi vodni pary vyprodukovany beznym provozem domacnosti.

A k puvodni otazce - jedine vetrat a topit. S tim, ze vetrani muze bejt se zpetnym ziskavanim tepla. Ostatni metody bud nefungujou, nebo jsou neekonomicky.

tak ne,
myslíte že je vhodné pouštět vlhko do zdí? Aby tam kondenzovalo?

kondenzovat bude pouze par dni v roce a to pouze za specifickych podminek, jak vime, tak z duvodu rozdilu tlaku vzduchu uvnitr budovy a vne, bude vodni para protlacovana zdivem az na vnejsi plast, kde se odpari, pokud vnejsi plast hermeticky uzavreme, nebude se moci vodni para vtlacena do zdiva odparit a bude se hromadit ve styku zdiva s neparopropustnym izolantem, videl jsem jiz hodne budov, kde se opravoval tepelny plast a z pod polystydenu chcala voda, ale nikdy jsem nevidel zed, kde by nekde unitr bylo mokro

Každý máme jiné zkušenosti. Dejte na hrnek pokličku z polyše a na něj noviny, ohřejte vodu. Pak koukněte zdali budou nivy přes polyš mokré..

a bude to fungovat i tehdy, kdyz na tom polystyrenu bude lepidlo a silikonova omitka? zkuste to!

Rozdil v tlaku vzduchu uvnitr a vne budovy? Kolik to asi tak ma byt? U opravdu modernich staveb s rizenou ventilaci je uvnitr budovy PODTLAK, kolem 20Pa. V realnejch starsich budovach je rozdil ciselne jeste mensi(tesnost obalky se zdaleka tolik neresila), se stridajicimi se znamenky. Tlakovy rozdily kolem par pascalu absolutne nehrajou roli.
Ze byl pri odstranovani polystyrenu tento z jedny strany mokrej, tomu jsem ochoten verit. Ale absolutne nemate sajn o fyzikalnich procesech, ktery za to muzou.

rozdil teploty o 10stupnu udela rozdil tlaku cca o 0.1bar, pokud je venku -10 a uvnitr 20st kolik bude rozdil tlaku? fyziku neojebem
jinak samozdrjme chapu, ze je neprijemne, kdyz mi nekdo dokaze, ze se mylim

Takto těsnou obálku téměř nikdo nemá, důkazem by mohlo být měření tlaku, tak si ho proveďte.

Rozdil tlaku nebude zadnej, resp. skoro zadnej. Tlaky se vyrovnaj. I blower door testy se delaji s pretlakem 50Pa a to je dost.
Rozdil tlaku 0.1bar by vytriskal vsechna okna, to by museli bejt pancirovy malinky okna aby to vydrzeli. Na metr ctverecny by tak pusobilo 10000N, jako kdyby na nem lezela 1 tuna.

rozdil teploty o 10stupnu udela rozdil tlaku cca o 0.1bar

to neni fyzika ale tvoje fantazmagorie. To plati pri vyskovej budove s komplet otvorenym vnutrom (komin s uzavretym vrchom, a aj to len tlak uplne naspodku), a ne v bytovom dome. V obytnom dome je tlak vnutri stejny jak vonku.

Větrat. Pokud větrání nepomůže, odněkud se vlhkost musí brát. Sušení prádla, vzlínající vlhkost z neizolovaného zdiva, prasklá trubka ve zdi,...

a jak snížit vlhkost v období kdy větrání nepomáhá? Např. konec léta, venku slušné teplo takže se netopí ale obrovská vlhkost, deštivý týden - třeba i přes 80procent takže při otevření okna se tak maximálně vlhkosti vyrovnají.

otazka je, proc snizovat v takovym pripade vlhkost? Z hlediska pripadny kondenzace to neni problem, neni teplotni gradient, vsechno ma +- stejnou teplotu, voda se nikde nesrazi.
Nebo pestujete poustni kvetenu ci se venujete nejakemu podobne specifickemu konicku?

sukulenty nepestuju, ale plesnivy mi zdi hlavne v koupelne.

jenže v létě není důvod, aby se vlhko vysráželo. Není tedy riziko plísně. Muselo by to být opravdu hodně dlouho. Týden je málo.

Snížit vlhkost jedině nevyráběním vlhka.

Přirozeně: topit. Ve vesnických domcích se vařilo na kamnech (na sporáku) a tím se zároveň se tím i průběžně topilo a tím se vzduch ohřál i nebyl vlhký. V pohádkách nebo na chalupách jsou ještě vidět kamna s několika pláty na kterých se vařilo, zároveň se ohřívala i trouba, nad troubou se ohřívala voda na mytí nádobí a sušily skořápky od vajíček a dole v truhlíku se sušilo dřevo přinesené na topení. A navíc hřál i komín. Zatopilo se ráno při vaření snídaně, dopoledne při vaření oběda i večer při přípravě večeře. A bylo teplo a bylo sucho.

Kamna, aby mohla hořet musela hlavně ten vzduch z místnosti odebírat.A to je ten hlavní důvod,proč kdysi byla plíseň v místosti skoro neznámý pojem.

Nemáte tak úplně pravdu, Vámi popisované kamna v kuchyni máme (v ložnici pak ještě kachlové). Skořápky od vajec na nich taky sušíme, nicméně když se na plotně vaří jídlo ve čtyřech hrncích, tak je v místnosti opravdu hodně vlhkosti a větráme. Je ale pravda, že v kuchyni problém s plísní nemáme.

taky trochu.Bydlíme v rod domku který jsme kompl. zateplily.Jelikož se mladý rozvedli tak jedna bytovka je využívána jenom občas.Samozřejmě se tam jenom mírně temperuje v zimě.Ten byt který není plně využitý tak začal být také vlhký.Syn to řešil odvlhčovací jednotkou.My zase poznáme že je větší vlhkost v našem bytě že se zkrabatí koberec.Samozřejmě že dost intenzívně větráme ale když nás někdo navštíví tak si stěžuje že je u nás zima.Osobně to přičítám tomu zateplení.Člověk by musel pomalu v létě přitopit.Venku je téměř 30 nad nulou a v baráku sotva 20.Prtoto máme neustále okna otevřená aby i ta trocha tepla zvenčí se do baráku dostala.Proti vzdušné vlhkosti asi se dělat moc nedá.Jedině odvlhčovací jednotka.

ano zateplení polystyrenem má popisovaný efekt, v zime izoluje prostup tepla pres zdi, zevnitr ven

v léte zas prostup tepla zvenku dovnitr, no jo, je to prece izolace, od slunce teplé vyhráte zdi se nekonají, firmy co prodávají polystyren na reklamních letácich toto nepíšou

to človek musí dopredu premýšlet co je horší, kolik dní jsou mrazy a jaké a kolik dní hreje slunce

...

Debac,
Osobně to přičítám tomu zateplení.

To je ale jen z neznalosti....ny vysvětlení je třeba 30-50 minut debaty a příklady..

Tak snížení solárních zisků nelze vysvětlit, to je fakt.

vlhko vzniká také dýcháním člověka. A je to několik litrů za den, pokud v ložnici se zavřenými dveřmi a okny spí 2 lidi.
Květiny, praní, vaření a mytí v TUV je nejčastější další zdroj vlkosti ve vzduchu.

Odstranit vlhkost lze větráním nebo vysoušeči(ale v otázce je tato možnost zavrhnuta).
Větrání lze ovšem zeefektivnit tak, že se využije odchozívší teplo a ohřeje se jim příchozivší vzduch. Rekuperace tepla se tomu říká. Rekuperace je aktivní, nebo pasivní. Aktivní je cosi jako tepelné čerpadlo princip. Pasivní jen ohřívá teplem výfuku vzduch přicházející přes výměník.
Aktivní je strašně drahá a neoplatí se.
Pasivní je levnější, ale i když se chlubí 90% účinnosti, je to polopravda. Teplo příchozivší je bez vlhka a po příchodu do místnosti začne tu vlhkost nabírat a tím se ochlazuje. Reálně tedy získáš 10°C(i po započtení toho vyrovnání vlhka). Takže v zimě kdy je 0°C venku ti vyfukuje vzduch co má 10°C.

Problém s větráním tě přestane trápit ve chvíli, kdy si pořídíš levný zdroj tepla. Tedy tepelné čerpadlo. V paneláku stačí do 0°C třeba klimatizace. Nebo do -5°C nějakou levnou jednotku do 50k kč.
Zajímavá kombinace je ta aktivní rekuperace. Ale jsou mnohem dražší než levné TČ(české HotJet, čínské nordline). Jenže jestli si v bytě, dodavatel tepla ti možná nedovolí se odstříhnout od dálkového tepla.