Z firmy mi volali niekokoľkrát. Podotýkam jednali veľmi slušne, na rozdiel od pripadu z minulých rokov, kde mi v telefóne nadávali a vyhrážali sa súdmi (šlo o 2 firmy, ktoré boli v spore), empaticky az s nádychom veď pomožte, vidíte, že nám ubližujú. Že či by sme nezmazali vlákno, lebo ich silne poškodzuje. No možno by sme aj zmazali, keby sa neudiali nasledovné veci. Šlo hlavne o provokáciu usera BlankaH, ktorý ma vo vlákne viacero príspevkov a podprahovo sa pokúša ovplyňovať nespokojných zákazníkov. Čoho je moc to je moc....a tak vznikol tento článok.
Přejít na článek
Nejsem chemik, ale nazáleží, krom jiného, také na použitém katalyzátoru hoření? Takže ta otázka je tak nekonkrétně položená, že se na ni nedá jednoduše odpovědět (ale na zapálení směsi rzi a hliníkových pilin (tzv. termit) stačí teplota z prskavky…).
Katalyzátorem by byl zřejmě hořlavý plyn, asi propan-butan. Jde mi o to, že v práci používám na uvolnění extrémně zarezlých spojů, u nichž nepomůže ani normální ohřev, jejich zahřátí až do červenožluta, kdy po následném vychladnutí jde spoj bez potíží uvolnit a místo červenavé rzi se ze spoje sypou takové černé, špinící saze. Jde mi o to, jestli by tento postup šel provést i v domácích podmínkách pomocí propan-butanu se vzduchem, který má podstatně nižší teplotu plamene než acetylen s kyslíkem.
Rez je kysličník železitý, tedy "popel" z železa. Nemůže tedy hořet. Ale mimo rez, také existují kysličníky železa, které nejsou ještě zcela zoxidovány, něco jako rez na půl cestě.
Je to kysličník železnatý, nebo železnatoželezitý, jinak okuje.
Rez je červenohnědá, okuje šedočerné.
Když například máme zarezlý šroub s matkou a zahřejeme na vysokou teplotu, dojde k tomu, že železo (ocel), ještě nezoxidované
"chce" za vysoké teploty hořet. Ale uvnitř mezi šroubem a matkou k tomu nemá přístup kyslíku. Proto si vezme část kyslíku z rezu a ten kyslík okysličí železo. Železo zoxiduje na okuje a původní rez, ztrátou části kyslíku zredukuje též na okuje.
Proto se z takto uvolněného spoje sype černošedý prach.
Propanbutanový hořák ale asi nevyvolá dostatečnou teplotu.
Podobně funguje termit používaný na sváření kolejí.
Termit tvoří okuje se rzí, smíchané s práškovým hliníkem.
Jsou jako svarový kov použity též kousky oceli.
Princip je v tom, že hliník je mnohem reaktivnější než železo.
Při zahřátí termitu na zápalnou teplotu, dojde k tomu, že hliník za této teploty má velkou snahu hořet. Tím že je velmi reaktivní, vezme ke svému hoření kyslík z okují. Hořením hliníku vznikne vysoká teplota. Tím, že hliník při hoření odejme kyslík okujím a rezu, tyto zredukují ztrátou kyslíku zpět na železo a částečně se využijí jako svarový kov.
Chemici snad prominou, pokud jsem se dopustil nějaké
nepřesnosti, vylovil jsem to z už dost opotřebované paměti
Díky za ucelenou a srozumitelnou odpověď.
v otázce tazatel demonstruje základní nepochopení, nevedomost z chemie
" rez " je kysličník železa, k oxydaci již došlo, tudiž nemúže dojít k " horení " slučováni s kyslíkem
pokud byl spomenut hliník a jeho reakce s kysličníkem železa, smes známa pod názvem " termit " jde o zcela jinou reakci, nejde o " horení "
...
Vzhledem k tomu, že hoření je definováno jako oxidační exotermický děj, tak i reakce termitu je hořením. Jen té oxidace je kombinována s redukcí kysličníků železa (olova či jiného kovu). Ale to bychom si hráli se slovíčky.
Dobrý den, vím že je toto vlákno již starší, ale taky mě zajímá teplota "rozkladu" rzi. V dokumentu "Všechno a nic", který nemůžu nikde sehnat, bylo že se rez působením vysoké teploty rozkládá na kyslík a původní železo. Už jsem zapomněl jaká to byla teplota. Neví někdo z vás při které teplotě k tomuto dochází? A Prosím odpusťte si chytré odpovědi typu co je v otázce špatně, pokud nevíte odpověď. Myslím že každý průměrně inteligentní člověk pochopí na co se ptám. Děkuji za odpověď.
Rez,tj.oxidy železa,se dají na železo přeměnit přímou a nepřímou redukcí,např.ve vysoké peci.Teploty 400-1000°C,ve druhé fázi okolo 2000°C.Kyslík přitom nevzniká,jen oxid uhelnatý a uhličitý.
Nejsem chemik tak se můžu mýlit. Ale myslím si, že pouhým zahřátím rozložit rez na kyslík a železo nelze. Železo se okysličuje na rez i za nízké teploty. Ale zahřátím na vysokou teplotu a přístupu kyslíku začne železo hořet a vzniká kysličník. Ale obráceně, zahřátím rzi na vysokou teplotu a uvolnění kyslíku se mi zdá nepravděpodobné.
Redukce rzi na železo možná samozřejmě je. Ale děje se to jiným způsobem, i když také za vysoké teploty. Příkladem je, například to, co jsem už zde psal. Termit. Využívá se různé reaktivity látky s kyslíkem. Hliník je za vysoké teploty s kyslíkem velmi silně reaktivní. Proto svojí reaktivitou "vytáhne" kyslík ze rzi a spotřebuje na vlasní oxidaci. Tím zbyde železo.
K podobné reakci dochází ve vysoké peci. I tam může zredukovat rez na železo, odejmutím kyslíku hořením uhlíku. Uhlík zreaguje s kyslíkem z rezi a uvolní se železo.
Teoreticky proces by bylo možno nasimulovat například tak, že rez by se ohřála autogenem na vysokou teplotu a bez přístupu okolního kyslíku se na autogenu uzavřel kyslík a na rozžhavenou rez by proudil acetylén. Reaktivita uhlíku a vodíku v acetylénu by vzala kyslík ze rzi a došlo by k redukci železa.
Ale to už jen teoretizuju, nikdy jsem to nezkoušel.