U zásuvky ovládané DO je vypínaný nulák - proč?

Tak odzadu :
- fáze se přestěhovala kamkoliv (doporučení o jednotné montáži v objektu), a už je zase nazpátek
- Za posledních 20 let jsme pohltili Evropské normy a naše "umravnili", takže "pracovními vodiči" jsou všechny ty činné pro výkon elektrické práce, ochranný je nevypínatelný a samostatný v síti TNS, jako dřív.
- zařízení je pod proudem pouze, pokud je v pracovní činnosti, tedy pokud jsou celistvé všechny pracovní vodiče. Pokud tedy dojde k vypnutí pracovního vodiče (lhostejno kterého), pracovní obvod se přeruší a zařízení přestane být pod proudem. Je pouze pod napětím, ale pouze pracovní vodiče Ochranný obvod - vodič je nepřerušený a funkční.

Závěr? Předpokládám, že zásuvka je řešena, jako TNS, je do ní používán spotřebič dle ČSN/EN, tedy "třívodič", nebo dvojvodič s "dvojitou izolací". Vypínání kteréhokoliv pracovního vodiče tedy nemá vliv na funkci, ani bezpečnost zařízení.

No, já osobně bych souhlasil s tou funkcí, ale k té bezpečnosti bych měl výhrady - v ČSN 33 2000-4-46 se v čl. 465.1.2 praví, že "jednopólový spínací přístroj nesmí být zařazen ve středním vodiči" a když to vztáhnu na tento případ, tak to nevyhovuje ( ta výše zmíněná norma platí pro elektrické instalace a někdo může namítat, že pro přístroje to neplatí ). Mě to ale prostě nesedí, abych do vypnutého zařízení měl poslanou fázi a přerušenou pracovní nulu. Dám jednoduchý příklad: Mám obyčejnou stolní lampu ( ve tř. II ), ve které mi přestane svítit žárovka. Vypnu si ji uvedenou zásuvkou a při výměně žárovky a nepozornosti " nakoupím " od závitu, který je pod napětím - toto by se mi nepřihodilo, kdyby byla vypínána fáze ( já vím, měl jsem si ji vytáhnout z té zásuvky, jenže ta je někde pod stolem a kdo se bude ohýbat, že.... ). Bohužel podobných zařízení je v dnešní době spousta, např. záložní zdroje, které otáčí fázi ( tj. připojíte ho do zásuvky, která má fázi vlevo a na výstupu ji máte vpravo ) - opět nic proti ničemu, ale při troše nepozornosti může být problém. Jirka.

na celom svete (a nejaky cas aj v CR a SR) plati ze faza moze byt kdekolvek.
U pevnych instalacii (luster) vypinas fazu ptz ten kto vypinac montuje do steny vie ktory drat je faza a vie ze to robi preto preto aby to nikoho neslahlo od objimky ked je vypinac vypnuty.
Zariadenie strcene do zasuvky ale nevie kde je faza a ani sa na to nikdy nemoze spoliehat, a teda taky elektrovypinac neni vypinac. A cokolvek za nim je zapnute aj ked sa zariadenie tvari ze to vyplo. Preto ak ma byt zariadenie fakt vypinac musi vypinat obe. Ak ne tak je to patricne v navode urcite napisane, ze je zaraidenie pod napatim aj vo vypnutom stave.

Takze ano je zasadny rozdiel medzi "elektricka instalace" a zariadenie strcene do zasuvky, su dve uplne odlisne veci.

Důvod je jednoduchý.
Kromě ČR a SR je v zásuvkách s kolíkem vždy fáze vpravo. I u schuko zásuvek je častěji v pravé zdířce. Takže výrobce toho krámu, když to odpojuje jen jednu zdířku, se rozhodl pro odpojování kontaktu vpravo.
Ale z funkčního i bezpečnostního hlediska je to opravdu jedno.

Urcite len v CR/SR? Ja si skor myslim ze to je tak 50:50 t.j. vyrobca si moze hodit mincu.
Slusne predlzovaky ale vypinaju oba kontakty, tusim som to davnejsie meral, a to bol predlzovak len nejaky za 3eura (ale asi ne cisnky alebo co)

Myslím si, že zařazení radiové zásuvky a vztažení příslušné normy je trochu problematické.
Instalace to není, připojuje se to do zásuvky. Spotřebič je to jen částečně, snad by to šlo zařadit nějak jako prodlužovák, má to vidlici a zásuvku.
Ale také to nelze zařadit jako vypínač. Vypínač musí zajistit spolehlivé vypnutí a nesmí u něho být konstrukční vlastnost, která by umožňovala náhodné zapnutí.
V tom je právě ten problém. U radiové zásuvky nelze zcela vyloučit náhodné sepnutí, vlivem rušení, nebo náhodnou souhrou kódů a podobě. Obdobně například nelze považovat zařízení vypnuté třeba triakem, za bezpečně vypnuté. Takové zařízení se považuje za zapnuté, i když spínací prvek odstavil funkci.
V případě dálkového vypnutí zásuvky se jedná o tento stav a nelze připustit dotek živých částí. Je to obdobné jako když třeba televizi vypneme ovladačem. Uvnitř TV, je zdroj stále pod napětím.
V návodu tedy bývá uvedeno, že je nutné přístroj vytáhnout ze zásuvky. Teprv potom je spotřebič spolehlivě vypnut.
Výrobce zásuvky si je toho vědom, proto to udělá tak, jak mu to konstrukčně vychází a aby to bylo levné.
Tedy: Dálkově ovládaná zásuvka, se i ve vypnutém stavu, považuje za zařízení pod napětím.

Díky všem, zajímavé počtení...