Hammerite jde sloupnout nehtem.

Neudělal jsi špatně pravděpodobně nic, Hammerite už se tak prostě chová. Tahle barva nikdy nevytvrdne. Je na natření něčeho, čeho už se nikdy nikdo nedotkne. Navždy "gumová", u nedostupných konstrukcích vydrží díky tomu neuvěřitelně dlouho (třeba okap), ale taková ocelová futra, branku nebo tak něco, by jsi ošoupal velice rychle.

Hamerite je reaktivní barva. Chemicky reaguje se rzí a jak píšeš nový typ i s čistým kovem. Chybu jsi udělal v tom, že jsi do toho nehtem rýpal. Po nanesení barvy nejprve vyprchají rozpouštědla, barva se tak stane odolná dalšímu nátěru a prachu, případně opatrné manipulaci. Ale není chemicky zreagovaná s podkladem. To trvá podstatně déle. Teprve po dokonalém vyprchání všech rozpouštědel, se spustí chemická reakce. Probíhá minimálně několik dnů a pozvolna dozrává. Až po dost dlouhé době teprve reakce skončí a nátěr je zralý. Pokud si to zkoušel hned druhý den, z barvy ještě nevyprchaly ani rozpouštědla.

Diky za odpoved!

Toto jsou velice uzitecne informace. Myslel jsem, ze je neco spatne, protoze jsem touto barvou take natiral silne zkorodovany povrch a tam se barva chytla bez problemu a druhy den byla vytvrzena - zde jiz doslo predpokladam k chemicke reakci barvy se zrezlym povrchem.

Z Vasi odpovedi tedy usuziji, ze mam trubky proste natrit a tak tyden nechat barvu vyzrat a pak muzu s trubkama dale pracovat.

Usuzuji spravne?

Jde mi o to, ze potrebuju, aby ta barva po zaschnuti byla tvrda a ne "gumova", protoze s trubkama budu dal manipulovat a pokud by se pri "drobnych nehodach" barva odrypavala, bylo by to spatne.

Pravdou je, že s Hammeritem mám zkušenosti jen při použití na zkorodovaný povrch. S novým, údajně vhodným i na čistý kov zkušenosti nemám.
Funkce této barvy spočívá v chemické vazbě na podklad jak jsem psal, ale také v tom, že vytvoří souvislý pružný povrch, který zamezí přístupu vlhkosti a vzduchu a tím zastaví korozi.
Z tohoto důvodu je i zcela zaschlá barva relativně měkká, aby si zachovala pružnost a nepraskala. To proto, že pokud se poruší celistvost povrchu, pod barvu se dostane vlhkost a koroze pokračuje.
Tím, že je barva relativně měkká, má i menší odolnost před mechanickým poškozením.
Jak si psal, vypadá to, že trubky byly orezlé jen lehce, a podařilo se Ti rez dobře odtranit. V tom případě bych asi Hammerite nepoužil a udělal klasiku, tedy základovka a vrchní syntetický email.
Nedoporučuji použít Hammerite jako základ a na něj vrchní nátěr. Hammerite má povrch připomínající igelit a vrchní nátěr na tom nedrží.

Hammerite je drahý a mizerný produkt, hodí se tak akorát na střechu a ještě nesmí pršet velké kroupy. Na trubky doporučuji Alkyton, ten se mi nikdy nesloupal ani neopadal.

Taky těm německejm xindlům moc nevěřím. Pro mne je jistotou pouze suřík, minium, neboli oxid olovičitý. Je fakt, že je to olovo, ale pokud podvozek auta, plot, nebo parapet nebude nikdo olizovat, je to užitečná barva. Všechno, co funguje, už ekologové zakázali , a tak žijeme v době nekončícího natírání vodou ředitelnými barvami, u kterých se výrobci snaží, seč mohou, ale s hubeným výsledkem.

Zrovna před týdnem jsem zkoušel natřít venku něco nějakým Eternalem nebo jak se to vodou ředitelné svinstvo jmenuje. Drahé jak mrcha a loupe se jen se na to člověk křivě podívá. Zbytek opršel. Suřík, to bylo něco, škoda, že už se blbě shání - kdo má zásoby nechce dát. Ekoteroristi by nejraději chtěli abychom natírali blátem z potoka.

Nedávno jsem objevil dvousložkové epoxidové barvy (epoxidový email) a musím říct, že jsou fakt supr. S některými se natírají i betonové podlahy v průmyslu a to už je co říct. Jde to navíc snad na vše - dřevo, kov, beton... A některé mají i atest na styk s potravinou. Navíc se nechaj i stříkat. Za mne zatím říkám, že jsem si našel něco, co mi vyhovuje.

Ale na (byť neznatelně) zkorodovaný kov, který je navíc rezavý , není epoxid nic moc. Koroze v mikropórech dál hlodá a dříve, či později zvítězí nad barvou. Oxid olovičitý, suřík, mínium a kolik ještě to má názvů, reaguje s oxidem železa (snad na nějaké soli - nejsem chemik) a kov dál neoxiduje. To je podstatou ochrany tímto nátěrem. Suříková barva je rozmíchaný prášek suříku ve fermeži, nebo olejovém laku, proto nemusí být povrch absolutně odmaštěný - postačí štětcem řádně roztírat barvu, aby došlo k jejímu kontaktu s kovem. Takový základní nátěr ale není dlouhodobě odolný povětrnosti, proto se kryje vrchní olejovou barvou. Z toho je patrné, že vyrobit doma suříkovou barvu není až takový problém technický, jako ekoteroristický a zdravotně-bezpečnostní.

Vím jak to funguje i chemicky . Ekologům se nelíbí, že dlouhodobě dochází k uvolňování sloučenin olova. Jinak je to ale asi jediný, opravdu funkční nátěr, který ocel chemicky chrání. Ono už při výrobě samotné dochází k uvolňování oxidů olova, jinak řečeno není problém vyrobit suříkový nátěr, ale suřík ano. O uvolňování a hromadění raději ani nemluvit...

Za mne, pokud vydrží nátěr 10let nemám co řešit, když se objeví koroze, jde to vybrousit a přetřít. Stejně ti i holá ocel vydrží venku desítky let , 40let jsme neměli na chatě natřené sloupky plotu, já je natřel asi před 10 lety nějakým emailem, bez nějakého většího odstraňování rzi. Jsou stále pěkné Takže nátěr oceli mne až tak moc nervy nedrásá

Na aukru je k mání.

Na nátěr zrezivělých kovových věcí jako sloupky plotu, pletivo a podobně, mám vyzkoušenou zajímavou věc. Odrbu ocelákem jen nahrubo odpadávající rez. Potom natřu Luxolem. Počkám až úplně uschne a nátěr opakuju. Vydrží to nečekaně dlouho. Déle než na dřevu, ačkoliv je Luxol určený na dřevo a ne na kov. Doporučuju vyzkoušet. Je také možné, použít Luxol jako základ na rez a po dokonalém uschnutí natřít emailem.

Znám lidi, kteří Luxolem natírali i plechové střechy a jsou spokojeni

Souhlasim, Luxol na silne zkorodovane povrchy mam taky vyzkouseny. Nicneme pro moji aplikaci se to bohuzel neda pouzit, protoze se ten Luxol nema do ceho napit.