Úlohy o pohybu?
Zdravím ve spolek, potřeboval bych poradit, jak spočítat úlohy o pohybu. Tyhle věci mi nikdy nešly... 
Příklad:
Na nájezdu u dálnice stojí policejní vůz. Okolo projede osobák. Policajti se za ním rozjedou a k dalšímu sjezdu to mají 3 km. Musí ho předjet a zastavit ještě před tím sjezdem.
1) jak rychle musí jet policajti v případě, že osobák projede rychlostí 80 km/hod?
2) jak rychle musí jet policajti v případě, že osobák projede rychlostí 100 km/hod?
3) jak rychle musí jet policajti v případě, že osobák projede rychlostí 130 km/hod?
Ideálně, kdyby mi někdo hodil rovnici s vysvětlením. Díky 
Vy si z toho děláte prdel
Stojí policejní transportér, kolem projede osobák rychlostí 100 km/h, o pět sekund později vyrazí transportér, který má zrychlení z nuly na sto za 15 sekund. Od rozjezdu k zastavení je k dispozici dráha 3 km. Policajti musí jet jakou rychlostí, aby to stihli?
A ty rovnice na wiki mi jsou k ničemu, to mám problém přečíst, natož pochopit
Tady kdysi byl nějaký prográmek na podobné výpočty, ale bohužel tam už není...
Tady je to vysvětleno názorně, pro učně - z toho to pochopíš.
http://www.sos-souhtyn.cz/esf/files/sl_ulo_poh.pps
Mají tam zajímavostí víc: http://www.sos-souhtyn.cz/esf/index.php?id=p-mat_s ou&m=2
Asi bych byl špatný učeň, ale nepovedlo se mi to napasovat na tenhle příklad...
Taky, že to nejde, tam se operuje jen s konstantní rychlostí. U tebe jedno auto jede konstantně a druhé zrychluje.
Když to vezmu teoreticky, abych nepotřeboval další údaje, tj beru v potaz předjetí policejním autem bez brzdných drah. Takže auto profrčí konstantní rychlostí a policie přesně v ten okamžik začne zrychlovat aby ono auto předjeli o 10m. Takže musí zrychlovat na "stejné" dráze stejně dlouho.
Co známe:
dráha: s=3000m
rychlost: v=80km/h (22,22m/s)
čas za který ujede dráhu: t=2990/22,2=134s
zrychlení policie musí být dle vzorce s=1/2at^2 ==> a=2s/t^2 tj. a=6000/17956=0,334m/s
. Cajtí se musí rozjet na 161km/h, aby auto na 3km předjeli. Jenže tohle je hrozně nepřesný, neberu v potaz brzdný dráhy, reakční doby atd... Ale jestli je to příklad ze zš, tak by to tak mohlo být, tam se zanedbává velká část důležitých informací 
Taky si nedělám iluze o tom, že auto dokáže zrychlovat lineárně do 160km/h...
neb zrychlení je i rychlost za čas, tak ze vzorce a=v/t můžeme vypočítat rychlost policie v době, kdy předjede auto, takže v=a*t ==> v=0,334*134s=44,77m/s což je 161km/h. Sorry, tak to předtim bylo fakt blbě
Taky si pak ty vzorce můžeš dát do sebe jako v=2s/t, takže pří t2=107s a t3=83s ti vyjdou rychlosti snadno a rychle na v2=56m/s (201km/h) a v3=72m/s (260km/h) (nemusíš zbytečně vypočítávat zrychlení)
Díky za vysvětlení. Není to příklad do školy, jen jsme s kolegy probírali kraviny a nikdo na tohle nepřišel. Stačí nám přibližná čísla. Díky moc
Mimochodem z těch vzorců vyplývá to, že stejnou dráhu za stejný čas (nebude tě trápit ten rozdíl 10m), musí auto zrychlující z nuly projet na konci dráhy dvojnásobnou rychlostí nežli auto, co jede konstantní rychlostí.
Ale dost možná ti tímhle spíš komplikuju pochopení daného příkladu 
Tj. zrychlující auto jede polovinu dráhy pomaleji a druhou polovinu rychleji. Když si to zakreslíš do grafu, tak se plochy pod grafem musejí rovnat. Ovšem tím se dostaneš už k trochu složitější matematice (diferenciální a integrální počet). Ikdyž tady ty přímky bys ještě přepočetl i přes Pythagorovu větu a obsah obdélníku/trojúhelníku.