Radiator+podlahovka v jedene mistnosti+plyn kondenz - optimalni zapojeni
Koupil jsem rozestaveny RD, kde jsou uz pripraveny krom obyvaku a kuchyne radiatory, ja chci oproti planum puvodniho majitele natahnout podlahovku vsude ne jen do obyv/kuchyne. (Duvod: Kdyz bych tam v budoucnu daval napr tepel cerpadlo tak pocitam, ze kvuvli jeho efektivite nepojede na vic jak 30C). Ted tam chci dat kondezacni plyn kotel. Jak to ted optimalne zapojit. Topenar mi rikal ze, to ma doma podobne a zapojene paralelne, a ze kdyz napr po vikendu prijede domu, prvni 2hod topi radiatory, pak se vypnou (termohlavice), protoze se jiz chytne podlahovka, ktera ma delsi nabeh. Jde mi o to jestli to je rozumne oboji zapojit na jednu vetev. Co se tyka radiatoru tak tam jsou pripraveny Radik VK 22 , napr do loznice o plose cca 18m2 je typ Radik VK 22 -60 600x1400mm. Topenar na prvni obhidce rikal, ze by do patra nechal ty stoupacky co tam jsou myslim 22mm a na to pripojil i podlahovku. Chtel bych, aby soustava byla co nejefektivneji vyladena, aby napr kondezacni kotel (ala Viessmann Vitodens 300-W) nemusel jet kdyz topi do radioatoru na 70C, protoze to jede jeho efektivita do haje... Budou ty typy radiatoru rozumne topit kdyz do nich potece voda tepla jako do podlahovky (nejde o pasivni dum, ale izolace tam chci dobre - 36cm cihla+cca 18cm EPS - obv, strecha 30cm vata, okna trojskla). Jak byste mi to doporucili optimalne zapojit at platim co nejmin za plyn a topi to jak ma? Vystaci mi cerpadla primo v kotli, nebo tam musim jeste nejake pridat navic. Dik za radu!
PS. Jen doplneni co se tyka TUV, tak to bude take ohrivano ze stejneho plyn kotle, zrejme externi bojler stojici vedle plyn kotle (100-120l). Pokud vite nekdo o efetivnejisim ohrevu TUV za pouziti plyn kotle, pro 3-4 clennou domacnost - sem s tim, budu rad za jakoukoliv smysluplnou radu!
Názor topenáře po "obhlídce" bych nebral za závazný. V případě úvahy o budoucím TČ je potřeba VŠECHNO zodpovědně počítat - je to dost drahá sranda na nějaké pokusy.
1) nelze vycházet z podlahové plochy, ale z tepelné ztráty, při stanovení velikosti radiátorů, které v kombinaci s podlahovkou musí pracovat v nízkoteplotním režimu - tedy s tepelným spádem nejvýš 50/40°C.
2) nelze spoléhat na odhad při stanovení průřezů potrubí a oběhového čerpadla, při nízkoteplotní topné soustavě, protože objem vody s klesající teplotou dramaticky roste, aby byl přenesen dostatečný tepelný výkon od zdroje do vytápěných místností
ZÁVĚR: v této fázi rozestavěnosti bych doporučil překonat nešvar v úsporách na nepravém místě a nechal zpracovat projekt topení a TUV, se zadáním 2 fází výstavby, kde v 1.fázi bude ohřev plynovým kotlem, ve 2. doplněn TČ (navrhnout druh a provedení).
Rozsah takové práce asi nemůže být prostřednictvím kutilské poradny, ale alespoň v bodech:
a)radiátory vycházejí dost veliké, je dobré použít trojité...
b)je nutné v projektu řešit i regulaci, aby vše fungovalo spráně a samo, když už děláte bezobslužné, komfortní topení
c)"TČ zlevní provoz", to je základní chiméra - je nutné uvažovat celkové provozní náklady na provoz celého objektu, ty ale kombinace různých druhů dost nabourává. Třeba plynový kotel, jako bivalentní zdroj pro TČ není v malých objektech obvyklý, protože TČ využívá snížené el.sazby, které zlevňuje nejen el.kotel, ale i ostatní spotřebu a náklady na plynové spotřebiče, jejich údržbu, jsou potom "navíc"...
d)ohřev TUV pomocí TČ je efektivní nejen, jako "vedlejší produkt" při topení, ale v létě, kdy je topný faktor zvlášť dobrý (např. vzduch/voda). Úvaha o samostatném bojleru je dobrá pro oba zdroje, je ale nutné počítat s velkou teplosměnnou plochou, kvůli budoucímu TČ. Automatika zařídí "přednostní ohřev TUV", kdy na chvíli zdroj přestane topit a "napere" všechno do dohřátí bojleru. Potom se vrátí k topení.
...mohl bych pokračovat množstvím detailů, ale bez znalosti konkrétního příkladu to nemá cenu... Fakt doporučuji dát pár korun znalému projektantovi a vyvarovat se dodatečných úprav, nebo nepohodlí.
To bych celkem i udelal, ale nemam referenci na projektnata o kterem budu presvedcen, ze opravdu vi, co dela (s durazem na efektivitu a funkcnost moderniho systemu) a je schopen to vyresit relativne rychle cca do tydne... Nerad bych tratil cas a penize zbytecne. Mam kontakt na jendoho lokalniko ale nic o nem nevim. Jeste co se tyka projektanta, tak tusim ze kazdy bude detailneji znat urcite typy kotlu a kdyz by se tam dal pak jiny kotel, tak to bude s obehovymi cerpadly vsechno jinak... Jak tedy sehnat spravneho projektanta?
PS. Pomer vykon cena (porizovaci i udrzovaci) je Viessmann Vitodens 300-W dobra volba, ci co doporucujete jako alternativu pro soucasnou novostavbu, kdyz jsem si pocital "Merný príkon tepla na dum" tak mi vychazi nekde mezi 5 a 7kW (podle toho jestli zapocitavam ze bych topil v garazi a dilne)?
Neznám pojem "měrný příkon tepla na dům", jenom "celkovou tepelnou ztrátu objektu" dle ČSN/EN a ta se mění podle polohy, větrů, venkovní teploty atd. Když v garáži a jinde nebudete topit, bude tam teplota stejná, jako venku? Když ne, tak se musí stejně započítat do ztrát a tedy i výkonu zdroje... Obávám se, že do týdne to spočítá málokdo. Nechal jste si načas a teď pospícháte .
Doporučuji vypočítat tepelnou ztrátu pro jednotlivé místnosti a použít to pro stanovení radiátorů (tabulkové výkony udává každý výrobce). pro teplotní spád 50/40°C, což je hraniční akceptovatelná teplota pro funkci tepelného čerpadla, doporučuji zdvojnásobit průřezy potrubí, oproti klasickému rozvodu 90/70°C.
Regulaci a zapojení kotelny bych pro tento případ převzal třeba od SIEMENSu, kde mají řadu doporučených schemat k regulátorům R... a kde se dá vybrat i kombinace zdrojů TČ/PLYN,ohřev TUV v samostatném kombinovaném bojleru, kombinovaná topná soustava radiátory/podlaha. Celé to může pracovat na ekvitermní křivce, nebo na pokojové teplotě. Snímá to teploty venku, na zdrojích, bojleru, přívodu do podlahovky i na vracečce ze systému, která poskytuje odezvu na to, co se děje v budově i topné soustavě. Trojcestným ventilům s pohonem se nevyhnete při přepínání zdrojů, bojleru i při regulaci teploty do podlahy. Nechci dělat reklamu, ale třeba MASTERTHERM má velmi schopného (a tedy i velmi vytíženého) technika p.Ing.J. Je to jeden z mála inženýrů, který fakt umí a kterého opravdu mám za odborníka... Nebudou se ale asi hrnout do projekce, bez reálné naděje dodávky jejich TĆ...