Vápenná malta na vnější omítku u staršího RD
Zdravím,
pokoušel jste se tady někdo o vápennou omítku na vnější zdi? pokud ano, s jakým výsledkem a jakou trvanlivostí? resp. pokud jste dělali nastavovanou maltu, jaký poměr cement/vápno jste dali? našel jsem pouze informaci, že nastavovaná omítka obsahuje malé množství cementu, což není moc přesný údaj o množství..
na radu firmy, která nám podřezávala dům, jsme část kamenů v okolí řezu prohodili cementovkou, což jak teď zjišťuju, asi nebylo úplně nejvhodnější vzhledem k neprodyšnosti cementu. Tzn. zbytek dolní stavby, který není takto "ošetřen" a je holý, bych rád pouze vápennou, případně tou nastavovanou. Zedníka nemám, takže to bude metoda pokus/omyl, pokud jde o poměr vápno/použitý písek.
Klasickou jádrovku děláme 2 díly čerťáku pro stavbu, 1 díl cementu a 3-4 díly písku.
Čerťák je nebo není vápenný hydrát?
Pak mě ještě zajímá, z jakého důvodu se nechává vápno co nejdéle namočené.
A proč se doporučuje použití hlinitého písku - je to kvůli tomu, že udržuje vlhkost?
Díky
Mimochodem nedávno jsem někde četl tvrzení ohledně prodyšnosti cementu, že prodyšný, resp propustný pro páry je - takže takto dopadla "prodyšnost" u našeho domu, který byl cementovkou ošetřen -
http://bukowski634.rajce.idnes.cz/Dum/#IMG_6165.jp g
http://bukowski634.rajce.idnes.cz/Dum/#IMG_6167.jp g
Sice už také nejsem nejmladší ale čistě vápennou omítku na fasádu nepamatuji. To si myslím nebude pamatovat ani kolega milan.cukrar ač je o generaci starší.
Čistě vápenná omítka je třeba klasický štuk. Vápno se nechávalo dlouho namočené když se hasívalo ještě kusové vápno. Nějakou chvilku trvalo něž se všechny kusy dokonale rozhasily a čím déle vápno v karbu leželo, tím lépe klouzalo třeba bílení. Mleté hašené vápno - vápenný hydrát se také ještě máčelo jednak pro dohašení a aby získalo lepší vlastnosti pro zpracování do štuku a hlavně pro bílení pokud si dobře pamatuju. Doba domáckého hašení je už přeci jen dost dlouho minulostí. Písků je spousta druhů podle lokality. Obecně platí, že pro maltu je lepší písek jemnější s jistým podílem jemných, řekněme jílových či hlinitých částic. Ovšem všeho moc škodí. Na zdění může být písek hlinitější, pro omítky naopak čistší a spíš jsme přidávali i "ostrý" písek do betonu. Čím více jemných částic, tím více omítka praská. Tady ve Strakonicích se na malty používá místní kopaný písek, na betony "chlumák" z Chlumu u Třeboně, nebo od Plzně. Na mělnicku se používá písek z Račic a ten je prý celkem univerzální. To ale nemohu posoudit. Třeba na druhém břehu Labe,v Počeplicích odkud pocházím jsme pod lesem měli pískovnu na kopaný písek, kde si každý nakopal kolik potřeboval. Pokud si ještě pamatuju, míchali jsme maltu 3 lopaty vápna, 1 lopata cementu, cca 5-7 lopat písku. Podle toho na co jsme míchali. Jinak o vápně, cementu, píscích a maltách by se dala napsat hodně silná kniha.
Jestli je to pískovec, tak ten se betonem naruší a sloupne se to ze zdi. V zimě to těžko dýchá, když to promrzne, také krystaly solí přicházejících s vodou dělají zle. K historii existuje dokumentace - http://aukro.cz/listing.php/search?category=8530&s g=0&string=om%C3%ADtky
Pokud to chcete pravidelně nahazovat, nahoďte to. Ale tohle je ideální místo pro odvětraný obklad něčím jako novabrik.
Díky za odpovědi - písek mám z obrub - bohužel nevím přesně jakej - ten co ho vozí, mu říká malťák - vhodný prý jak na mazaninu, tak na omítky. Na betonování máme jizerák s velkým podílem kameniva.
praskání schnoucí omítky teda nezpůsobuje jen silná vrstva nahozená najednou, ale i použitý písek?
vím, že to není téma na jedno vlákno, proto mě jen zajímalo, jestli má někdo zkušenosti s čistě vápennou. ale asi to nebudu riskovat a udělám vápenno cementovou - počítám, že když cementu nepoužiju moc, tak kamenné zdivo bude i nadále větrat?
je pro trvanlivost omítky nějak zásadní koupené vyhašené vápno (čerťák) znovu namočit někde v sudu/díře? spodní část stavby chci aspoň prohodit na zimu, ale zdivo bylo cca do metru nasáklé vodou, tak fasádu plánujeme tak za rok za dva. fasádu chceme svépomocí právě vápeno-cementovou, tak jako je na hospodářských budovách a části domu.
na novabrik a podobné jsem koukal, ale nemáme pro takové řešení moc místa ze strany od silnice a hlavně bych takto chtěl jen sokl cca ten metr nad zemí, který už takto přečnívá o několik cm, takže by se ten schod ještě zvětšil. takže to vidím na to nahození + na schod okapničky.