Přídavek pro ohyb plechu

Nevím jak to má Solid, ale Autodesk Inventor umožňuje nastavit K-faktor, což je vlastně poloha neutrálného vlákna a podle totho se pak připočítávají přídavky na rozvin. Solid by měl mít taky. Ale stejně je nejlepší konkrétní materiál navzorkovat a zjistit pro konkrétní tloušťku, směr válcování, poloměr zaoblení a úhel ohybu skutečnou hodnotu.

Jak bude ten profil dlouhý a na čem se to bude ohýbat?

pomocí K-faktoru jsem to dělal, tak snad to bude správně. Má to být dlouhé 900mm. K tomu ohýbání, chtěl bych tam právě nadělat ty drážky u každého ohybu (tak do hloubky 1-1,5mm), na plechu by pak zbylo 1,5 či 1mm tlustá stěna a ohnout to rukama teda spíše kombinačkama, jelikož doma nemám ani žádný delší vinkl kterém bych si pomohl. Ta osmihranná tyč má jen 220mm, ale mám v plánu si s ní trochu pomoct. Ohnout to nahrubo a dodělat to podle ní.

Mohu se mýlit, ale připadá mi to, jako mikrometrem měřit a při tom soustružit ve vrtačce... Já to dělám tak, že si ustřihnu pásek, který změřím a ohnu v ohýbačce s nastaveným radiusem ohybu/mezerou mezi pohyblivou a pevnou částí. Zkusmo tak zjistím potřebné přídavky i nutné přepětí ohybu /o kolik se plech vrátí/. Mimochodem - zeslabit plech v ohybu, tedy v nejnamáhanějším místě, navíc, je-li "hnilíkový", to chce trochu odvahy v projektování a celé to dělat kleštěmi, když to kreslím v CADu .

P.S.: CAD používám jen na kreslení el. schemat...

Spočítat rozvin není problém......, ale uvědom si, že k faktor se mění jak s druhem materiálu, tak i s použitým nářadím.
Jinak ta přesnost +-0,5mm, naříznutí, ohýbání pomocí kleští.... nebudu komentovat. Až budeš mít jasnou představu, tak si hrubej rozvin ověř na vzorku ať nemrháš s materiálem.

Doporučil bych zavolat nějakému ochotnému klempíři a s ním se domluvit. Vy mu dáte podklady a on Vám to ohne jak potřebujete. Další možnost je zajít do prodejny, kde prodávají plechy a mají ohýbačku „k pronajmutí“, pak to ohnout tam. Takhle jsem to řešil letos já s plechy na pergolu. Jinak dodržet takovou toleranci je práce pro jiné stroje včetně několika zkoušek na vzorcích. Nakreslit to přesně v Solidech (zjistit ohýbací radius, podle toho, kde to budu ohýbat), rozvinout a vyzkoušet na nějakém vzorku.

poohýbat osmi-hran z Al plechu tloušťky 2,5mm. .. rozměry osmi-hranu musí být .. hodně přesně ohnuté (odchylka tak +-0,5mm) bude v tom ohnutém profilu běhat osmihranná tyč

Zavolat nějakému ochotnému klempíři .... odchylka tak +-0,5mm .... sú vzájemne totálne nekompatibilné záležitosti ....

Vrať se od tých počítačú a CAM na zem. U ohýbaní, odchylka +-0,5mm je záležitosť prípravkú upínacích a ohýbacích. Doladit to, je značne pracné, časovo náročné a zničí se taky hodne materiálu.

Má to být dlouhé 900mm

Myslím, že toto je podstatné. Vidím to jako dost velký problém.

Asi bych šel cestou svaření z pásků.
Při stehování podložit papírem (+ 0,1mm na jeden papír)-stažení po zavaření-konečná vůle.
Poklepem na svar(steh) se tento roztáhne pro nutné stažení z tyče před svařením.

Al plechu

7.2m svaru na Al plechu, tj pod argonem AC TIGem, to taky nebude nejlevnejsi sranda.

ja si najprv plech namodelujem v inventore a tam si ho aj rozviniem... vsetko prepocita za mna.. ulozim rozvin ako dxf a mam hotovy vykres popripade upravim v atocade doplnim potrebne informacie pre palenie alebo ohyb...

Líbí se mi na tom deformace dnešní dobou
Někdo potřebuje něco udělat, tak první co udělá, sedne
k počítači a pomocí sofistikovaných programů, vytvoří
výkres, vypočítá všelijaké hodnoty, započítá vlastnosti
materiálu a vytvoří plán s přesnými kótami.
Potom se do výroby dá, vybaven kladívkem a kombinačkami.
Myslím, že vyrobit osmihrannou 90cm dlouhou trubku, s uvedenou
tolerancí, by bylo docela oříškem i pro zkušeného machra, vybaveného alespoň ohýbačkou. (ono je docela kumšt vytvořit
i obyčejný čtyřhran, pomocí ohýbačky).
Jediné co mě napadá, by bylo, bez jakýchkoliv výpočtů, se pokusit sehnat danou tyč v délce 90 cm a pomocí ohýbačky tuto tyč
plechem obalit podle hran tyče.
Po uvolnění by se vlivem pružnosti plech trochu rozbalil, tak
výrobek stáhnout ovinutím provázkem a nastehovat svářením (tig).
Potom doladit na tyči poklepem případné nepřesnosti.
Na co to má být? Nebylo by možné použít jiný, třeba vyráběný
profil?

Ak je nutna taka presnost tak by som povedal ze sa to bude sustruzit na pocitacom riadenom sustruhu z jedneho kusu materialu. Inac si to neviem celkom dobre predstavit.

BTW. ked v tom ma nieco behat, tak by to chcelo nejake valcekove lozisko alebo co, nie som mechanik ale behajuca tyc v osmihrane bez loziska, a este aj z makkeho hliniku, z toho mi stavaju vlasy ako laikovi :)

Pravda, jak je výše uvedeno . Jak o postupu "konstrukce, návrhu" i uvažované technoligie výroby. Nevím nic o důvodu takového řešení, ale zdá se mi "pitomé". Ocelový "obal" s plastovými kluzáky by se řešil snadněji a bylby funkčněnjší...
Lze předpokládat, že dnešní "konstruktér" vůbec nikdy nebyl v praxi, co nenašel na internetu, to neviděl a "hraje si". Nu což, nese to doba. Proto se nedivím, když konstrukční kancelář je odborníkem na jakékoliv konstrukční práce, protože si koupila program a zaplatila kulatý razítka. Jenom je nutné její ač jednoduché, přec PC řízené stroje po zhotovení "programově vyladit". V práci máme mnoho jednoduchých, jednoúčelových pohonů, řízených frekvenčním měničem, kde se nastavila rychlost při spuštění /"odladění"/ a od té doby ji nikdo neměnil. Motor se točí na 25% otáček a musí mít přídavné chlazení, aby to vydržel a elektronika topí do rozvodny, kterou taky chladíme. A to jen proto, že konstruktér nebyl ochoten vypočítat potřené otáčky a stanovit správný převodový poměr...
Chjó, jak mne tohle neumětelství výplodů vysokých škol vytáčí, když čtu knihu "Utajené projekty Škoda" o prof. Medunovi, známém konstruktérovi a nestorovi našeho automobilního průmyslu, který kreslil rukou a ke zrodu myšlenky používal hlavu

Tak zas nemusi to hned byt uplna blbost co vymyslel, ak sa to tam ma hybat len pri nejakom nastavovani (napr. ak to je stojan na parabolu) tak tam nepotrebuje loziska alebo co, tam by ale nepotreboval presnost proste by sa to ohlo kolo tyce a zatiahlo skrutkami, skor chyba v dotaze ze naco to chce a co to vlastne chce.

Předně u Al nemůžete narušit povrh nějakou drážkou, protože potom ten ohyb praskne dřive či později, je to uzavřený profil, tudíž ohýbačkou ohyby pouze naznačíte, ale pak to budete muset nějak stáhnout a uzavřít a to bez použití kopyta nikdy přesně neuděláte, tudíž budete potřebovat ještě trn požadovaného tvaru a velikosti, kolem něhož to dotvarujete.