Výroba sýra a jogurtu

Naše babi ho osolila okmínovala prohnětla přikryla plátýnkem.Dala ha za okno a za tyden byl.

Tak co sýr

Jogurt je z mléka, jde to i bez slavného jogurtovače. Ohřát mléko tak na 40°a naočkovat - osvědčila se mi Kaufland kysaná smetana, zhruba lžíce do půl litru. Nechat při pokojové teplotě. Není tak kyselý, asi se nepřemění všechen cukr, ale je skvělý. Používal jsem mléko z lahví, ale to je také UHT, takže by to mělo fungovat i s tetra krabicí.
Jogurtovače se pořád točí na aukru.

Kysaná smetana a jogurt mají jiné mikrobiální složení, pro jogurt to chce použít jogurtovou kulturu, s kysanou smetanou vyrobíš acidofilní mléko, takže použít třeba jogurt Holandia a podobně, ale vznikne z toho spíš jogurtový nápoj, jogurt jako takový se dělá s přídavkem karagenu a sušeného mléka, suš. mléko stačí, nebo origo starý recept je svařit mléko na polovinu objemu.

Z "krabicového" mléka to není ono, nejenže že je vysoce pasterované, ale také odtučněné a homogenizované...

Jinak z mléka (co se týče nápojů) se doma nechá docela dobře udělat ještě kefír a kumys. Výroba sýrů a především tvrdých už je proti tomu jiná liga a bez přístupu k neošetřenému mléku to téměř nejde.

Kdybych to nezkoušel, tak i věřím. Karagen se rozhodně nepoužívá všude.

Zpracovávám stovky litrů mléka ročně (ovčí, kozí, kravské), věř že už jsem zkoušel leccos, od jogurtu přes tvaroh, měkké sýry, polotvrdé i tvrdé zrající , fakt mám dobře vyzkoušené co říkám a i mikrobiologie stojí při mne , jestli ti z kysaný smetany vyleze jogurt, tak je to spíš o tom, že v té smetaně jsou bakterie, který tam nemají co dělat, nebo to spíš od sebe nepoznáš, ono přece jen je to kysání jako kysání (skoro), v tomhle případě vzniká převážně kys. mléčná, tak je to docela jedno, ale mikroflóra je jiná a nemusíš to držet v tak vysoké teplotě, to se dělá u jogurtu kvůli Streptococcus thermophilus a ten v kysance fakt být nemá.