Pomoc s výběrem potenciometru

Zkus si nastudovat Ohmův zákon, to se snad učí i děti ve škole. Příklad: když bude vstup 12 V a na výstupu bude taky 12 V, žádný úbytek napětí na tom potenciometru nevznikne. Ty přepínače z GME bývají typu break before make, navíc na tohle použití stejně nejsou vhodné. Kdybys někam dal schéma, třeba by se to dalo řešit jinak.

Proboha, hledám na internetu poradnu, pokud tomu sám nerozumíte tak se prosím zdržte příspěvků typu: to si najdi, to se nauč... OK, neporadíte, tak snad poradí někdo jiný.

Jaký úbytek napětí zase??

Ptám se jednoduše jen na to, podle čeho vybrat vhodný potenciometr, prodejce uvádí pouze:
maximální odpor: př. 22R
ztrátový výkon: př. 5W

Zajímá mě jestli to znamená, že když nastavím potenciometr na minimum (1R ?) a obvodem bude procházet "téměř" 12V (11,9999V) a proud v obvodu bude 1A (tj. všechny ostatní součástky budou brát celkem 1A), tak jestli se potenciometr který má ztrátový výkon 5W spálí nebo ne. Kdybych byl elektrikář, tak se nebudu radit na foru, ale vyřeším si to sám. Prosím proto o radu nekoho schopného...

díky

PS: Schéma
Zdroj 12V, 1A DC
Bez zapojeného potenciometru naměřím ampermetrem proud v obvodu 800mA
Potenciometr chci zapojit "na začátek" obvodu a regulovat napětí v celém obvodu. Zajímá mě jen to, jaký potenciometr vybrat při jeho odporu (1 až 22 Ohmů), aby se nespálil.

Už končím, agresivní hlupáky opravdu nemusím.

Hlupák jsi ty, mám s tebou již zkušenost.Poradit neumíš, jen blbě kecáš.Jsi zakomplexovaný "všeználek".

má pravdu taky nesnášim najdi si to na internetu .

V příloze je schéma obvodu. V obrázku 1 mám potenciometr 100R otevřený (tj. s odporem blížícím se k nule), v obrázku číslo 2 je pak potenciometr na 50% = asi 50R.

Do obvodu jsem nastrkal ampermetry a voltmetry pro představu o hodnotách proudu a napětí. Přes celý obvod tedy protéká proud cca. 400mA (chci v budoucnu přidat další spotřebiče, takže stoupne na max. 800mA). R1, R3 a R4 představují zapojené spotřebiče.

Prosím někdo, kdo tomu rozumíte... jaký potenciometr vybrat aby se nespálil ? (odpor potenciometru bych chtěl nastavovat od 0(1) do 100 Ohmů?) Nevím jen jaký potenciometr vybrat protože nerozumím údaji, který prodejce udává:

ztrátový výkon: 5W

Co to znamená ??
Uvádí to maximální výkon, který dokáže vydržet ? Vyšší výkon by jej spálil ?

Děkuju

(prosím, příspěvky typu: "najdi si to", mi moc nepomůžou, už jsem se to pokoušel najít, proto se obracím na někoho zkušeného, kdo by byl ochotný pomoct)

Ach jo, Karel mluvil opravnene o Ohmove zakonu.

Potenciometr je nastaven na 1Ω, obvodem protéká 800mA..

Výkon přeměněný v potenciometru na teplo P = U.I = R.I^2 = 1*0,8^2 = 0,64W

Potenciometr je nastaven na 50Ω, obvodem protéká 400mA..

Výkon přeměněný v potenciometru na teplo P = U.I = R.I^2 = 50*0,4^2 = 8W

Jestě nejaké otázky?

Aha, děkuju, to jsem potřeboval vědět

Jen mi není ještě jasné... které hodnoty do výpočtu použít

Potenciometr je nastaven na 50Ω, obvodem protéká 400mA

50 Ohmů je jasné, to nastavím ručně, ale protékající proud mám použít vždy hodnotu aktuálního protékajícího proudu, že? Tj. proudu naměřeného po zapojení 50 ohmového odporu (potenciometr) nebo proudu, který by obvodem jinak protékal, kdyby potenciometr (50 ohmů) zapojen nebyl?

Pokud bych totiž použil proud aktuální, pak by výkon (tepelná ztráta) klesala se zvyšujícím se odporem...

Omlouvám se za hloupé otázky, ale tohle je opravdu snad už poslední

Děkuju.

PS: Když tedy výrobce u potenciometru uvádí P=5W, nesmí mi ve vzorečku vyjít nikdy vyšší, jinak potenciometr spálím ?

Ano, jsou to hloupe otazky, protoze takove veci by si byl kazdy clovek schopen spocitat se znalostmi fyziky zakladni skoly a uprava vyrazu se take bere na zakladni skole.

Kdyz se pocita ztrata na odporu, tak logicky ten proud tim odporem protekat musi.

Kdyz bych si sestavil obvod se zdrojem, a odporem, ktery se meni (tvuj potenciometr, ale zapojeny jen jako promenny odpor, nikoli delic napeti, tak dostavam opet ze strejnych vzorcu pro vykon a ohmova zakona:

P = U.I, R=U/I ==> P = U^2/R, U je konstanta, takze P = 12^2/R = 144/R

To je klasicka neprima umera - staci si namalovat graf..

http://www.google.cz/#hl=cs&safe=off&output=search &sclient=psy-ab&q=y%3D144%2Fx&oq=y%3D144%2Fx&aq=f& aqi=g-vCL1&aql=&gs_l=hp.3..0i15i33i19.331l3458l1l3 563l7l7l0l0l0l0l147l777l0j6l6l0.frgbld.&psj=1&bav= on.2,or.r_gc.r_pw.r_qf.,cf.osb&fp=b3cbd5935f2a85fc &biw=1280&bih=713

Ach jo.. kam to ten svet speje.

Díky moc, aspon jsem se posunul o kousek dál.

Ze školy jsem pravě nikdy nepochopil vztahy mezi U, R, I protože se všechny navzájem ovlivňují, těžko se mi počítá s něčím, co se neustále mění Nedokážu nikdy správně určit, která veličina je konstantní, všechny mi připadají jako proměnné. Například, nechápu jak může být U konstantní, když se se změnou R také mění, viz. obrázky v dřívějším příspěvku:

obrázek 1: R=1 U=11 I=0,38
obrázek 2: R=50 U=4,3 I=0,16

konstantní není ani jedno

Ale díky za pomoc, zkusím si to hodit na papír

Jinak to že výrobce uvádí P=5W , tak tím se myslí maximální P, které potenciometr zvládne ? S vyšším by se spálil?

Od konce - ano je to tak, vic ho spali. Da se sice spekulovat, ze 5W potenciometr 10 sekund 6W ustoji, ale dobre mu to delat nebude.

Jo, vetsinou se pouzije nejaka metoda reseni obvodu(uzlova napeci, smyckove proudy, nahrada ekvivalentnim zdrojem proudu ci napeti...), sestavi se soustava rovnic a resi se. U potenciometru se proste overi kriticky polohy.

A ted to nejdulezitejsi: K cemu to ma bejt? Protoze vykonovy potenciometr je vzdycky podezrely reseni a v 95% pripadu se najde nejaky lepsi a v konecnym dusledku i levnejsi.

V obrazku mas ruzne rozstrkane nejake digitalni merice, vykasli se na ne.

Proste si obvod namaluj, mas tam same linearni zateze (krome diody, ale ta je jeste pred tvym potenciometrem, mimochodem, myslim si, ze 330 ohmu je pri 12V na diodu malo, ze bude pretizena).

Na diode u zdroje bude ubytek napeti 0,6V, s tim je nutne pocitat, takze do obvodu ti tece 11,4 V.

V linearnim stejnosmernem obvodu jsou vsechny veliciny konstatni, takze si vezmi kalkulacku a spocitej si (s vyuzitim poucek o napeti a proudu v paralelnich a seriovych zapojenich), jake tam budes mit napeti. Kdyz se podivam na tvuj obvod, da se rict, ze se jedna o delic napeti, kde ten druhy odpor je konstatni (paralelni zapojeni zateze) a menis jen ten prvni odpor. Napeti je vzdycky konstantni v celem obvodu. Proste si to spocitej pro velikosti odporu po 10 ohmech od 0 do 100, to by ti mělo dát obrázek o tom, co se bude v obvodu dít.

OK, díky.

Ten obvod nění žádná věda, snažil jsem se jen splácat jednoduchý Fan Control, ale zasekl jsem se u potenciometru, protože jsem nevěděl jak vybrat ten správný.

Dioda je na začátku schválně jako ochrana proti přepolování a zároveň, aby ubrala napětí, protože 12V je zbytečně moc, stačí mi 11 a méně. Ty ampermetry u R1, R3 a R4 jsou tam jen proto abych viděl, kolik proudu odporama protéká. Obvod je dělaný pro napájení ventilátorů v PC. 3 ventilátory, každý na 7-12V a 100mA nebo 300mA (podle typu, proto tam mám různé odpory, aby simulovaly různé druhy ventilátorů). Potenciometrem na začátku pouze chci snižovat a zvyšovat proud podle potřeby chlazení PC. LED dioda je tam jen na signalizaci zapnutí.

Ampermetry snad ukazují správně, se změnou odporu na potenciometru klesá protékající proud - to mi přijde logické, ale zároveň klesá i napětí proto v tom mám ten guláš, když se mění všechny 3 veličiny a nemám pak možnost, kterou zvolit jako konstantu a na základě ní počítat.

Ze školy jsem pravě nikdy nepochopil vztahy mezi U, R, I protože se všechny navzájem ovlivňují, těžko se mi počítá s něčím, co se neustále mění

Najdi si na netu definici a použití Ohmova zákona a pak ještě Kirchhoffovy zákony, jsou to základy elektrotechniky, pak budeš vědět, jak a proč se to mění.

to druhý řešení je rozhodně lepší a ten přepínač zvládá 250V/5A, zpět k potíku, ztrátový výkon je to, když vynásobíš proud potenciometrem (I-pot), napětím na tom potenciometru (U-pot), skoro bych typoval, že s tím chceš přímo regulovat proud procházející obvodem, tak na to zapomeň, to nepřežije a když tak ne moc dlouho, ta odporová dekáda je rozhodně trvanlivější řešení, pokud chceš ale řídit U nebo I, tak bych šel minimálně do LM317. Ono se to nezdá, ale tohle řešení by tě vyšlo případně i levněji a je mnohem elegantnější, ale nepíše účel, tak se jen dohaduji, co zamýšlíš...

No a nebo rovnou vykonovym tranzistorem.

lm je aspoň odolný zkratu a 12V/1A je pohoda, navíc by to nevyšlo o nic levněji

Lidi, díky všem za pomoc, vypadá to opravdu, že budu muset nastudovat aplikaci Kirchhoffových zákonů, protože doposud se mi všechny 3 základní veličiny prolínají a navzájem ovlivŇují, že nedokážu sestavit rovnici ve které by nebyly jen samé proměnné

Nemáte někdo tip na nějakou internetovou knihu o elektronice ? Něco co je online a je dobře popsané a vysvětlené i pro laiky (wikipedie nic moc ) Nejlépe s příklady a jejich podrobným a popsaným řešením...

Nebo jestli máte nějakou fakt doporučenu knížku, za kterou se vyplatí dát pár stovek ??

Díky, budu rád za každý tip

Knížku? Snad někde sehnat učebnici elektrotechniky pro první ročník střední školy.
Na netu bych prostě googlil, nic konkrétního neznám.

Udělej tohle a nemusíš se učit kirhoffovy zákony. Nic jednoduššího snad neexistuje.
http://www.volta.estranky.cz/clanky/merice_-tester y_-zkousecky-aj/jednoduchy_regulator_otacek_ventil atoru.html

To je velmi šikovný zapojení! Cena pár korun, resp. zásoby ze šuflete.

Jenomze my furt nevime, k cemu to ma bejt. Treba pro regulaci malyho DC motoru bych treba ja preferoval jednoduchou PWMku - zapojeni za 20 korun, ale uzitne vlastnosti mnohonasobny.
Ale pro janevim regulaci hlasitosti repraku napajenyho z rozvodu je to k nicemu.
Takze znova: K cemu to bude.

Vsak uz to psal:

Obvod je dělaný pro napájení ventilátorů v PC. 3 ventilátory, každý na 7-12V a 100mA nebo 300mA (podle typu, proto tam mám různé odpory, aby simulovaly různé druhy ventilátorů).

Mea culpa

Hmm, ventilatory v PC... Pokud jsou "blby", volil bych tohle, je na to idealni. Ten tranzistor na konci bych klidne nahradil IFR510, ale je to v zasade sumak. Horsi je, ze jsou i vetraky, ktery jsou temer neregulovatelny, diky vnitrni elektronice.

já bych nejdřív kouknul, jestli deska PWM neumí sama , spousta lidí dělá do pc podobný blbiny a ani netuší, že u většiny desek jdou otáčky ventilátorů řídit softem

Nechce se mi to počítat. Kdysi jsem měl stejný problém - regulovat proud žárovkou v rozmezí od - do, tj. ne od nuly a trimr (potřeboval jsem to co nejmenší) potřebného odporu a výkonu jaxi nebyl. Vyřešil jsem to tak, že jsem paralelně k trimru dal odpor, aby se ten trimr výkonově odlehčil. Ale dost jsem se přitam započítal - pamatuji si, že jsem vůbec poprvé použil programovatelnou kalkulačku. A průběh regulace byl dost nelineární.

JJ, to jsem taky zkoušel a protože mi počítání rovnic ve které jsou pro mě všechny parametry neznámé (nikdy nevím který proud, které napětí do vzorce použít) tak jsem si to hodil do simulátoru Multisim a odpor různě měnil, nakonec jsem však šáhl po LM317T a vytvořil s ním jednoduchý obvod podle plánku

sch_lm317t.gif

(PWM regulaci nechci, jen klasiku :) )

Dneska jsem koupil síťový adaptér 230/12V 2250mA (pro jistotu více A, kvůli přehřívání), do obvodu připojil ventilátory na 12V a celkovým proudem 600mA (2x300mA). Regulace funguje, potenciometr se vůbec nezahřívá a téměř veškerý proud tak pravděpodobně prochází přes LM317T, protože se během několika vteřin zahřeje (stačí malý hliníkový pasivní chladič a teplota zůstává na nějakých přijatelných 40°C)

Snad je toto řešení vpořádku...

Mohl by mi prosím někdo vysvětlit (tak, aby to pochopil i amatér), jak ten regulátor LM317T vlastně funguje?
Četl jsem různé články, kde je popisováno že se LM snaží vždy nastavit nějaké ideální napětí v rozsahu až 37V s max 1.5A

Například zde je kalkulátor:
317calc.html

1)
Vyplním hodnoty odporů a vypočítá mi výstupní napětí... nechápu ale s jakým vstupním napětím ten kalkulátor počítá... Nebo je snad jedno jestli bude vstupní napětí 5V, 12V nebo 20V , a Vždy při konstantní hodnotě obou rezistorů bude výstupní napětí stejné ?

2)
Je regulátoru LM317T jedno kolik proudu bude procházet připojenými spotřebiči ? Funguje snad ten regulátor tak, že stačí nastavit jen dva rezistory a vždy bude na výstupu stejné napětí ať je procházející proud jakýkoliv ( < 1.5A)?? To je přece blbost, ne ?

Prosím o vysvětlení, moc děkuju....

funguje to tak, že pomocí různé kombinace R1/R2 se nastavuje napětí na výstupu. Jeden odpor se vždy musí zvolit.
takže třeba pro kombinaci R1/R2 240/2000 ohm bude na výstupu 11,64V za předpokladu, že na vstupu je napětí alespoň o 1V vyšší. Proudu to pustí tolik kolik si zátěž žádá až di limitního proudu 1,5A (pokud to samozřejmě dovolí zdroj). Chlazení na 40°C není nic moc, chce to věětší chladič aby se to ochladilo na pokojovou teplotu.

V podstatě se jedná o regulátor něco jako automatický předřadný odpor, který podle toho jak se mění napětí na výstupu automaticky mění hodnotu svého vnitřního odporu tak, aby na odporech R1/R2 bylo požadované napětí a tím i proud do psotřebiče. Správně jsi pochopil že by neměl být větší jak 1,5A

Děkuju, takže ten LM317 je taková chytrá krabička

vstupní napětí tedy musí být vždy o 1V vyšší..., nechápal jsem totiž, s jakým vstupním napětím ten kalkulátor počítá. Pokud tedy bude vstupní napětí 5V, na výstupu nebude nikdy více než 5V (cca. 4V) ať nastavím R1 a R2 jakkoliv ?

chce to věětší chladič aby se to ochladilo na pokojovou teplotu.

Jde to nějak odhadem vypočítat? Např. když výrobce udává u chladiče hodnotu v K/W ?
Dejme tomu, že nastane ta nejhorší varianta a LM317 bude protékat proud 1.5A při napětí 12V... to je 18W? Jak velký chladič zhruba vzít ?
vyhledavani

40°C je v pohodě...

Abych to trochu upresnil: Ten obvod funguje tak, ze meni svuj vnitrni odpor tak, aby na odporu R1 bylo prave 1.25V(klidne si to predstav jako trpaslika s potenciometrem v ruce a pohledem uprenym na multimetr). A protoze R1 a P1 tvori napetovy delic, tak je mozny P1 to napeti nastavit.
Ale: potrebuje a) nejaky napeti na ten ubytek na sobe, protoze tam neni potenciometr ale tranzistor, a ten chce alespon volt, 1.2V.
b) Kdyz P1 se nastavi na nulu, tak na vystupu bude prave tech 1.25V. Min nastavit neumi.

Tolik k funkci.
A co mas proti PWMce? Je to mnohem rozumejsi zpusob rizeni motoru, hned ze dvou duvodu - lepsi ucinnost a hlavne: Kroutici moment je konstantni v celem rozsahu regulace, ten motor ma silu i v malych(nulovych) otackach, jinymy slovy umozni vrtet vetrakem i pri tak malych otackach, kde ta tvoje uz nepremuze treci odpory. To napetova regulace neumi.

na výstupu nebude nikdy více než 5V (cca. 4V) ať nastavím R1 a R2 jakkoliv ?

ne jakkoliv. O d toho je ten kalkulátor.. když vloužíš:
Output Voltage 4volts
R1 resistor 240ohms ,

dopočítá se ti: R2 resistor 528ohms

Pokud tedy bude vstupní napětí 5V, na výstupu nebude nikdy více než 5V (cca. 4V) ať nastavím R1 a R2 jakkoliv ?

Je dulezity citovat smysl vety...
Ano, neni to menic, neumi to nahoru.
Pokud bude na vstupu 12V, bude na vystupu neco mezi 11V a 1.25V, jak sem psal vys.

děkuju