hutnění kamene nad drenáží

S lehce proseklou nopovkou si nelamte hlavu. Není tam kvůli izolaci. Hutnění je zbytečné.

Díky, chvilku jsem byl mimo net.

Já dělal drenáž taky 16/32 nebo 11/22, ale udělal jsem z geotextílie (té sintetické) vanu, kterou jsem kamení vysypal a pak i zakryl geotextilií a dál jsem dával dvě nopovky oddělené geotextílií. Ty dvě nopovky, je spíš pro sichr, ale na dvou místech a na spojích jsem to přeplátovával geotextílií. Ta umožní průsak vody do srenážní části a zamezí zanesení nečistotami. Samozřejmně hutněno, ale to byl jak šutr, tak hlavně zemina. Práce jak na kostele, ale na izolaci ani kapka, všechno letí do sběrné nádrže přes drenážku.

Ládinku, když se kouknu na tu žlutou drenážní trubku, tak se zřejmě jedná děrovanou. Dovolím se zeptat, voda proteče štěrkem až k drenáži, jelikož je perforovaná, tak proteče do trubky. To určitě budeme spolu souhlasit.
Voda teče do děrované trubky, ale teď zase vyteče spodními dírkami mimo. Voda proteče přes trubku zase pod ní. Začně protýkat štěrkem do podloží, a tak dlouho to poteče zkrz, dokud se podloží nenasytí vodu, pak teprve se hladina vody dostane do úrovně trubky a bude odtékat mimo.
Takže vodu z povrchu pustíte do výkopu, necháte protéci přes trubku do podloží.....

Pochopil jsem to dobře či špatně.

Dobrý den, ano...
Žlutá trubka je po celém obvodu perforovaná a je tam jen z jediného důvodu, vypline dále. Voda proteče do štěrkového balu přes geotextilii. Tak steče na nejnižší místo, tudíž od horní strany štěrku, přes trubku až dno štěrkového lože na dno s geotextilíí. Dno štěrkového balu je v mírném sklonu směrem ke zběrnému místu (obbetonovaný 200 litrový sud, v něm nezávisle 2 kalová čerpadla, každé a jinou fázi- on někdy vypadne jedna fáze a ta druhá je vždycky živá, dosavadní praktická zkušenost). Voda může protíkat celým štěrkovým balem jak samožřejmně trubkou, ale i spodní částí štěrku, vzduchovýma mezerama. Pokud je jí víc, protíká, pokud by jí bylo extremně moc, tak potom proteče právě tou perforovanou trubkou do zběrného místa zvižně, protože trubka jí zajistí dostatečný průtok. Todle vše, je POD úrovní základové spáry (základovou sklepní deskou), pod úrovní izolace (mám svařenou kompletní vanu kolem zdiva sklepa o hloubce 3,2 m - PENEFOL 750 1,5 mm). Jestliže přestane pršet, co odteče, se vyčerpá. Pak se zbytek má šanci zase vsáknout do hlubších vrstev podloží, což se taky tak děje. Výsledek je, že i přesto že mám sklep kompletně vyzděný z Ytongu (!), tak je všude naprosto sucho, vyzkoušeno 3 letou praxí a 2 extremně deštivé jara, kdy na zahradě stála samovolně voda a neměla už možnost se dál někam vsakovat.
Důležitý předpoklad je ten, že když se bagroval sklek, tak hlína byla v nejnižším místě naprosto suchá...to je důležité, protože pokud by nebyla, hladina vody po stavbě by se vyrovnala s úrovní drenáže, což ještě není tak strašný, ale pro mě je to taková berlička na duši.
Ovšem, samozřejmně to bude fungovat, kdyby v okolí byla voda. Drenáží se vytvoří sběrný kolektor a pokud čerpadla vodu vytáhnou pryč, tak se zajistí že základy a hydroizolace bude v suchu. Ono, nechat ji zatopit vodou, pakuž vzniká tlaková voda a pak se čeká kde to povolí :)

Laďánku, děkuji za vysvětlení, ale:
pochopil jsem že voda proteče "....proteče do štěrkového balu přes geotextilii. " a bude se vsakovat do podloží......

"Jestliže přestane pršet, co odteče, se vyčerpá."......
stále nechápu, proč vodu pustíte dolů....proč jí neodvedete na povrchu?

Ale respektuji Vaše rozhodnutí a zdůvodnění...

Protíká voda kolem nopové folie a dále celou masou hliněného podloží, jak odzhora dolů - vertikálně, tak protíká i horizontálně, protože v sedymentech zeminy se objevují pískové proplástky a těma voda vždycky poteče do stran. Takže dole u základů se voda vždycky objeví. Nopovka tu slouží jako separační prstva na radon a taky umožní směřování případného průsaku dolů ke drenáři. Ta zajistí odvedení vody od hydroizolace. De fakto, hydroizolace je těměř naprosto v suchu, ale pokud se voda dostane až k hydroizolaci na povrhu (kolem chodníku, soklu a pod) tak po mí steče dolů, pod spáru a drenážkou pryč. Nopovka taky má za úkol mechacky chránit folii proti proseknutí, ale to jsem vyřešil klasickým polystyrenem, protože mám pasivní barák, kompletní základy mám tepelně izolované 300 mm silným polystyrenem v deskách 1x2 m. Pak mám řez zdí - interier sklepa - Ytong - geotextilie - PENEFOL 750 - polystyren 300 mm - nopová folie - geotextilie 200g/m - nopovka- okolní hutněná zemina.
Cílem celého opatření s drenážkou je zajistit, aby hydroizolace nebyla ponořena ve vodě, což je pak tlaková voda, což je koledování si o průšvih.
Samozřejmně že povrchová voda je regulována odtokem drenážním žlabem.

vsakování do podloží - geotextilie tvoří rukáv, kdy uvnitř je drenážní žlutá trubka a kamenivo. Spodek je samozřejmně propustný a není naším cílem bránit vodě ve vsakování hlouběji. Drenážka je pouze jako sběrný kolektor v případě že ať se veme voda kdekoliv, tak ji nepustí k hydroizolaci která je o 20 - 40 cm nad drenážkou. Může nastat varianta, že by voda přitíkala odspoda, že by se tlačila podložím nahoru. I tak ji drenážka odvede a základy jsou zase v suchu.

OK, chápu...