Protíká voda kolem nopové folie a dále celou masou hliněného podloží, jak odzhora dolů - vertikálně, tak protíká i horizontálně, protože v sedymentech zeminy se objevují pískové proplástky a těma voda vždycky poteče do stran. Takže dole u základů se voda vždycky objeví. Nopovka tu slouží jako separační prstva na radon a taky umožní směřování případného průsaku dolů ke drenáři. Ta zajistí odvedení vody od hydroizolace. De fakto, hydroizolace je těměř naprosto v suchu, ale pokud se voda dostane až k hydroizolaci na povrhu (kolem chodníku, soklu a pod) tak po mí steče dolů, pod spáru a drenážkou pryč. Nopovka taky má za úkol mechacky chránit folii proti proseknutí, ale to jsem vyřešil klasickým polystyrenem, protože mám pasivní barák, kompletní základy mám tepelně izolované 300 mm silným polystyrenem v deskách 1x2 m. Pak mám řez zdí - interier sklepa - Ytong - geotextilie - PENEFOL 750 - polystyren 300 mm - nopová folie - geotextilie 200g/m - nopovka- okolní hutněná zemina.
Cílem celého opatření s drenážkou je zajistit, aby hydroizolace nebyla ponořena ve vodě, což je pak tlaková voda, což je koledování si o průšvih.
Samozřejmně že povrchová voda je regulována odtokem drenážním žlabem.

vsakování do podloží - geotextilie tvoří rukáv, kdy uvnitř je drenážní žlutá trubka a kamenivo. Spodek je samozřejmně propustný a není naším cílem bránit vodě ve vsakování hlouběji. Drenážka je pouze jako sběrný kolektor v případě že ať se veme voda kdekoliv, tak ji nepustí k hydroizolaci která je o 20 - 40 cm nad drenážkou. Může nastat varianta, že by voda přitíkala odspoda, že by se tlačila podložím nahoru. I tak ji drenážka odvede a základy jsou zase v suchu.