Ocet do pračky?

Stačí jako odpověď tohle: http://kutilska.poradna.net/q/view/3926-vodni-kame n-na-nerez-bubnu-pracky?page=r19870#r19870

OK, četl jsem. Nu, dělám to při 30 stupních. Ale dobrá, tak přejdu na kyselinu citrónovou, není problém.

Pavel

Je asi celkem jedno zda použijete ocet - což je 8%ní kyselina octová, nebo citronku. Kyselina citronová má ovšem tu jistou výhodu, že není "cítit".

Když kliknete na ten odkaz nahoře, pak zjistíte, že ocet není jen kyselina.

To Kurt - máš namysli tu informaci o karamelu v octu o kterém jsem ve výše uvedeném odkazu psal?
To je samozřejmě pravda, ale pokud ocet zbytečně nezahříváš tak ten cukr se na spirály nechytne. Citronka je určitě lepší řešení.

"Vodní kámen to je prevít, ten vám zničil pračku.." NIKOLIV! Prevít je výrobce Calgonu a původce lživé reklamy na něj. Například tvrzení jedné z reklam, že topné těleso pokryté vod. kamenem podstatně zvyšuje (bylo myslím uvedeno snad o čtvrtinu) spotřebu el. energie, je totálně lživé. Kam by se ta energie poděla? Teleso je celé ve vodě a jinam ta energie nemůže. Může jedině dojít k přehřívání a (snad) poškození tělesa. AVŠAK! Nebudeme-li používat Calgon v dávkování a doporučení výrobce, tak při častějším praní, na tom Calgonu nejen ušetříme na nové těleso, ale dokonce v celkem krátké době na celou novou pračku. Dále, to co vydírá těsnění a vodou mazaná ložiska čerpadel a podobně, není vodní kámen, ale mletý zeolit, který obsahují prací prášky, i zmíněný calgon. Zeolit je kámen sice pozoruhodných vlastností, však stále kámen. To z čeho se skládá Calgon obsahuje naprostá většina pracích prášků, stačí si složení přečíst. Možná, (domnívám se) že navíc obsahuje trochu fosfátů, které se již nesmí dávat do pr. prášků. Ale calgon není prací prášek že. Reklama kde je vodním kamenem obalena i řemenice a vana pračky z venku, jsou až směšné. Byl jsem u demontáže přes 30 let staré, často používané pračky Tatramat 353. Před tou životností smekám. Vše bylo původní. Ve vnitřku úsady, spíše z prášků, než vod. kámen, v max tloušťce do 1mm. Na topném telese snad ještě méně, se známkami samovolného odlupování. Podotýkám, že máme velmi tvrdou vodu. Tato pračka calgon a nic podobného nezažila. Z pryžových dílů se případný kámen sám oloupe a na bubnu z vnějšku a vaně by vadil snad kdyby ho byly centimetry. Proto si myslím, že veřit tomu že nám "vodní kámen zničí pračku", je jen propracované marketingové oblbování lidí. Kdyby přesto někdo chtěl pračku "odkamencovat", nebojte se použít zředěnou kys. solnou. Při zředění není o nic "žravější" než kys. citronová, však na vodní kámen má přímo zázračné účinky. Cca 1/5 l zředit do 5l nalít do pračky a zapnout na nejrychlejší krátký program, 30 st. poloviční náplň. Nechat proběhnout včetně máchání. (při zředění kys. nevytváří nepříjemné páry). Upozornění" kyselinu nepoužívat, kdyby byla vana pračky z pozinku!!! ale to snad už dnes neexistuje. Kys. sol. používám i na var. konvici. Lepší než cokoliv jiného. -Dobře vypláchnout.

Takže vodní kámen nezvyšuje spotřebu elektrické energie tím, že ohřátí trvá déle? Bláha to četl?

Fizikální zákony jsou neúprosné. Zákon o zachování energie. Energie buď zůstane v dané formě, nebo se změní na jinou. V případě topného tělesa se těžko přemění třeba na mikrovlnnou energii. V topném tělese se může změnit jen na tepelnou. Pokud by tep. energie z tělesa neodešla (do vody) těleso by v krátké době shořelo. Na to by však musela být tato tepelná izolace velmi značná. V praxi dojde k tomu, že se těleso více ohřeje, (to je důvod toho MOŽNÉHO poškození), ale tou zvýšenou teplotou dojde k "protlačení" tepla ven z tělesa. Přenos tepla mezi různými prostředími je dán též rozdílem teplot. Energii ve formě tepla nakonec nezbyde nic jiného než přejít do vody. Nemá totiž kam jinam. Pokud tedy není kamene tolik, aby těleso natolik izoloval, že by došlo k jeho zničení, NEZVYŠUJE spotřebu a ohřátí NETRVÁ déle. Neuvažujeme li nějaké setiny procenta, které zvýšenou teplotou uniknou přes tepelnou vodivost elektrických přívodů. Dále je naprosto zanedbatelný teplotou zvýšený el odpor top. drátu, který by čistě teoreticky snížil příkon a tím prodloužil dobu ohřevu. Ale to jsou teoretické nepatrné veličiny, v praxi nevýznamné.

To je opravdu zajímavá teorie. Takže třeba izolanty nemá cenu vyrábět, protože fyzikální zákony jsou neúprosné a vše se v teplo obrátí?

Nikoliv. To je špatně pochopeno. Energie se obrátí v to na co má. V případě žárovky na světlo a teplo, v případě vysílače na rádiový signál atd. Ale vždy zůstane zachována. V případě top. telesa na teplo. Tepelné izolace má smysl vyrábět. Příklad: máme nezateplený dům, vytápíme např. na 20 st. Teplo "prolézá" zdí a máme tepelné ztráty které musíme topením doplňovat. Zateplíme. Teplo prolézá méně, tudíž za topení ušetříme. Nyní se rozhodneme vytápět na 30 st. Rozdíl mezi vnější a vnitřní teplotou se zvýší, prostup tepla tím také, a opět musíme více topit. Je to stejné jako u toho tělesa v pračce. Tím že je těleso teplejší, tím snadněji "proleze" energie do vody. Zjednodušeně: Na ohřátí vody o určitou teplotu potřebujeme určitý výkon. (fyzika) Pokud by jsme spotřebovali energie více a pokud platí zákon o zachování energie, kam se poděla??

fyzikální zákony

On psal o fizikálních.

A sakra! To jsem to dostal jau jau! I mistr tesař se někdy praští topůrkem do čela

A teď vážně: když nechám zasvinit topné těleso v rychlovarné konvici, stane se z ní pomaluvarná. Když ten kamenec odstraním, vaří zase stejně rychle, jako za mlada. Předpokládám ale, že příkon má pořád stejný, nebo ne?

Fyzikové pomóóc! Nikdo mi nevěří! Z konvice se nestane pomaluvarná. To je jen takový dojem, protože čisté těleso začne dříve vydávat charakteristický rámusivý zvuk, i když se o var ještě nejedná. Skutečný var začne o něco později. Zanesené těleso je pouze tišší, protože má jinou strukturu povrchu a také o něco větší povrch, takže dochází menšímu místnímu přehřátí vody v kontaktu vody s tělesem. U čistého tělesa dochází právě díky tomuto místnímu přehřátí vody k zdánlivému varu. Nikoli však v celém objemu vody. Kdo mi nevěří, ať si to se stopkami vyzkouší. Samozřejmě při stejném množství, stejné výchozí teplotě a při dosažení skutečného bouřlivého varu. Možné výkyvy síťového napětí zanedbáme.

Ale né, tím svinstvem se prostě zásadně změní schopnost topného tělesa předávat teplo okolí. To je jako když obalíte doma topení izolací.
Nebo když necháte zasvinit zadní stěnu chladničky prachem. Výsledkem bude taky to, že se nebude účinně ochlazovat a bude vrčet déle. Ostatně, proč odmrazujete mrazák? Protože vrstva ledu uvnitř zvyšuje spotřebu.
Nebo si snad tohle: http://fyzmatik.pise.cz/10982-odmrazovani-mraznick y.html někdo vymyslel?

Proboha to už jste všichni zapomněli fyziku základní školy??? Když obalím izolací všechny radiátory, nebudou topit. Ale pokud budu dál přikládat do kotle, vybuchne kotel. Ta energie prostě někam jít musí. V případě tepelného čerpadla (a ledničky) je to o úplně něčem jiném a vysvětlení by bylo na další rozsáhlý popis. Tam se jedná o přenos tepla přes "mezimédium" a museli bychom se zabývat skupenským teplem a podobně.

Asi jsme každý chodili do jiné školy.

Taky fyzik, jenže praktik...
Zapni si elektrický sporák, chvilku počkej, na jednu ruku si dej chňapku, na druhou nic a obě ruce si dej ve stejný
okamžik na ploténku...a někdo ať ti změří dobu po kterou vydržíš mít levou a pravou ruku na ploténce.
Rozdíl časů se rovná tepelnému odporu chňapky.
A tak nějak podobně je to s topným tělesem...

Bohužel usazeniny na topném tělese nemají tepelnou vodivost jako železo na topném tělese.

Potom to sem bude chtít napsat výsledek. Předpokládám, že k tomu bude použita ta ruka s chňapkou, i když by to mělo být vlastně jedno.

A když mi stále nevěříte, (zhoršení přenosu tepla) Tak už mi někdo řekněte, když stále dodávám energii do tělesa a podle vás vlivem toho kamene (izolace) nemůže ven, kam se tedy poděje??? Zůstane v tom tělese?? To kdyby někdo vymyslel jak, tak to je na nobelovu cenu. V cca 30 dekách materiálu naakumulovat třeba 1 kWh.

A proč vodní kámen tak vadí? Z ryze technického hlediska nám sice asi „nerozbije pračku“, ale určitě zabraňuje prostupu tepla. Tím prodlužuje vaření a spotřebu energie. Pokud by byl nános kamene opravdu extrémní, mohlo by se v případě konvice s viditelnou spirálou stát, že by se topné těleso přehřálo a zničilo. U konvice se skrytou spirálou je těleso těsně pod dnem konvice a tady by měl dříve rozepnout bezpečnostní termostat.

http://www.chadt.cz/abc/Kava-pokazde-jina.html?zam =2&str=1&dal=244

Proč odvápňovat?

Prvním důvodem je ochrana spotřebiče. Vodní kámen vytváří na povrchu topných těles izolační vrstvu, která neumožňuje řádný prostup tepla do okolní vody. Tím se prodlužuje doba nutná k ohřevu vody a současně dochází k přehřívání topného tělesa, které může vést v případě silné vrstvy vodního kamene až k jeho zničení, nebo vypnutí jeho tepelné ochrany. S trochou nadsázky se dá říci: Vodní kámen, ten vám rozbil nejen pračku.

Druhým důvodem je úspora elektrické energie. Protože vrstva vodního kamene prodlužuje dobu potřebnou k ohřevu, zvyšuje tím také spotřebu elektrické energie. Odvápněním tedy ušetříme i energii.

http://bydleni.centrum.cz/interiery/2005/9/22/clan ky/odvapnovani-varnych-konvic-a-kavovaru/

Pračku bychom měli plnit na předepsané množství prádla - při praní na program "poloviční náplň" se spotřeba energie výrazně nesníží, naopak při větším množství prádla se může spotřeba energie významně zvýšit. Spotřeba roste také při ucpání filtru a usazení vodního kamene na topné spirále.

index.php

Tož tak.

A kde je v těchto článcích záruka, že pisatel není ovlivněn všeobecně zažitou pověrou? Jsou si až dost podobné, jako by to napsal jeden a ostatní tak trochu opisovali. O možném poškození jsem psal, na zvýšenou spotřebu top. těles ponořených do vody nebudu věřit, dokud mi někdo neřekne, kam se ta energie poděje, jak už jsem psal.

Já bych to už neřešil, holt jsme každý chodili do jiné školy. Už zbývá jen sehnat tu chňapku.

Necháme to bejt. Snad se ozve někdo, kdo fyzice opravdu rozumí. I s tou chňapkou je to o něčem jiném, jedná se o jiné podmínky a vztahy. Stejně se nemůžu ubránit myšlence, že tuto pověru vypustil do světa právě výrobce calgonu. V tom případě je bez sebe blahem, jaký to má mezi lidmi účinek

Přestup tepla tady byl před Bláhou a Calgonem.

Jako vtip chvíli dobrý.
Kolik je ti prosím let?
Zkus to zas prakticky...Vem topné těleso, omotej ho skelnou vatou a ponoř ho do vody.
(Tedy pokud máš alespoň základní znalosti vlastností elektrického proudu)
Bude samozřejmě topit. Jen bude přehřáté a dřív se zničí.

V pračce je to tak, že topné těleso topí a obaluje se zbytky prášku a vodního kamene.
Při usazení větší vrstvy se těleso přehřeje, usazenina odloupne a zmenší se izolátor.
A čím je víc izolace z usazenin, tím víc uniká teplo spojem topného tělesa a bubnu pračky.
Jak píšeš správně energie nezmizí, jen putuje jinudy než je žádoucí.

Stalo se ti někdy, že rychlovarná konvice vypnula a voda se ještě nevařila?
Důvod: izolace z vodního kamene a víc tepla "jde" do elektroniky a jištění přehřátí konvice.

Je to všechno propaganda. Prodejci glóbusů budou zase kvůli kšeftu tvrdit, že je Země kulatá.

Tak ještě jednou. Za a.) ještě jsem neviděl, že by bylo těleso spojeno s bubnem pračky. Za b.) únik tepla spojením vany a tělesa, přes těsnění, což je také izolace, je zanedbatelný. A zkus vyzářit třeba 500W přes tu malou plochu, která od tělesa vyčníva ven. To by se tavilo. Ano konvice může vypnout. Ochrana přehřátí je dosti citlivá. To však nic nemění na tom, že ztráty, vlivem odvedení jinam, v důsledku zvýšené teploty jsou zanedbatelné. Dobře. Nechtěl jsem sem nic takového psát, ale na otázku odpověď. Je mi 56 let. Celý život pracuji v elektrotechnice. Do roku 90 jsem pracoval ve firmě zabývající se opravami chladniček, praček, elektrotepelných spotřebičů, elmotorů a svářeček. Ne všechny obory jsem dělal, ale byl jsem u toho a čerpal informace. V současné době opravuji el svářečky. (elektroda, CO2, TIG, svářecí invertory). Mám vyhlášku "50" § 8. Stačí? Kdyby mne někdo podezíral že kecám, můžu doložit.

Zerozero jde na věc asi moc akademicky. Zřejmě bude nutno použít selský rozum. Energie se jistě nikde neztrácí, vrstva vodního kamene polhcuje ono teplo a do okolí jej předává dost neochotně - vzhledem k přenosu spirála / voda. Na styčné ploše mezi spirálou a vrstvou vodního kamene dochází proto k přehřívání a to je příčina možného zničení spirály. Reklama je samozřejmě účelová, ale zase zcela mimo není.

myslím, že je na čase ísť do predčasného dôchodku lebo si ešte na staré kolená realizáciou vašich smiešnych teórií ublížite. Prakticky všetko čo ste tu popísal sú bludy a fyziku ste na škole zrejme videli iba z rýchliku

Noro - to bylo směřováno na koho?

To je přece vidět.

Noro na tuto poradnu jsem přišel proto, abych se o své letité zkušenosti, dlouhou praxí i studiem získané znalosti podělil s těmi kdo to potřebují. Nikdy netvrdím něco, o čem nemám jistotu, co nemám stoprocentně ověřeno a často potvrzeno vlastními pokusy a měřením. Pokud jste četl některé mé příspěvky, tak píšu-li něco, co nemám stoprocentně ověřeno, vždy na to v textu upozorním. Např. "domnívám se". Například o těch tělesech, jsem se tak rozepsal proto, že to byl jeden z mých praktických pokusů, kterým jsem si tu teorii ověřil. (mohl bych přesně popsat postup, ale je to zbytečné). Nevím zdali jste promovaný fyzik, ale nehodnoťte prosím někoho, koho neznáte, podle toho, že si myslíte že jste chytřejší. Napsat o někom, že píše bludy je jednoduché. Složitější je to dokázat. Jestli jste si všiml, nikdy jsem zde nikoho neurážel, ani neosočoval že je hloupý, jen jsem se snažil dokázat svou teorii. To se však nedá říci o Vás. Myslím, že tato poradna nebyla vytvořena pro vzájemné urážení účastníků, nýbrž pro vzájemnou pomoc a výměnu zkušeností. Proto, pokud mé názory někomu vadí, nemíním se vnucovat. Přeji Poradně, ať dále funguje ke spokojenosti všech zůčastněných. Zerozero

Urážet někoho za názor všeobecně považovaný za omyl je nesprávné.
Když tvrdíte, že vodní kámen nemá vliv na přechod tepelné energi z topného tělesa vysvětlete mi prosím toto.
Vyměňoval jsem topné těleso v boileru po osmi letech provozu.
Jako správný občan výzkumník pozorujíc průběh ohřívání vody jsem si důkladně zapisoval zapínání "nočniho proudu" a
dobu ohřevu 160 litrů vody se starým topným tělesem.
Doba ohřevu průměrně 3 hodiny 10 minut.
S novým tělesem(obě tělesa 1600W) doba ohřevu 2 hodiny 35minut.

Vysvětlíte mi prosím čím to je?

Špatné hodinky?
Vysvětlováno již zde: http://kutilska.poradna.net/q/view/24360-ocet-do-p racky?page=r24422#r24422 prý se vám to (a mně taky) zdá.

Ano mohu vysvětlit, i když "opět to bude blbost" Takže: za A) Zapínání a vypínání nočního proudu, nemá nic společného se skutečnou dobou ohřevu, i když ovládá stykač boileru. Noční proud může běžet kratší nebo i delší dobu než je třeba k ohřátí na danou teplotu. B) Teplota vody z vod. řadu se může dost lišit, (leto zima, je li odtočená, či nikoli). Jste si jistý, že při zjišťování doby, jste měl vždy v celém objemu bojleru na začátku ohřevu v obou případech stejnou výchozí teplotu? -dost těžko zjistitelné, na začátku bývá neurčitelný zbytek teplé vody. C) Zajisté jste při demontáži z bojleru nevyndal jen obalené těleso, ale také možná kbelík jakéhosi písku z vodního kamene. Že se nemýlím? Tento "písek" má větší hmotnost než voda (neplave, je na dně). Vzhledem k této vyšší hmotnosti také potřebuje větší energii na ohřátí, než voda. Tato energie se však neztratí. Tato hmota působí jako akumulátor tepla a při vytáčení teplé vody je následně předána vodě. Tímto skutečně může být doba ohřevu delší, máte však v boileru naakumulovánu větší energii. D) Jistě jste si všiml, že například nová 100W žárovka svítí více, než tatáž žárovka na konci životnosti. Nejinak je tomu u topného tělesa. I topné těleso má svoji životnost. Postupem času, teplotní korozí a jinými vlivy dochází k opotřebení top. vlákna, tím k jeho postupnému zeslabování. Tímto zeslabováním dochází také ke změně jeho výkonu (dáno ohmovým zákonem). Z tohoto důvodu také teleso blížící se konci životnosti nemá deklarovaný výkon, ale poněkud nižší. I z tohoto důvodu může ohřev trvat déle. Ovšem těleso s menším výkonem také méně "žere". Toto je jen ukázka toho, jak Vaše velmi zjednodušené pozorování, může vést k nesprávným výsledkům. Pánové! Máte v tomto oboru skutečně takové znalosti a praxi, nebo je Váš názor jen odrazem věcí "vyčtených z internetu", nebo na tom, že se to říká? Jestli jste skutečně tak vzděláni, tak mne zaráží fakt, že můj názor se snažíte vyvrátit za každou cenu, a vedle toho jste nechali naprosto bez povšimnutí, proběhnout touto poradnou zapojení, (schema snímače vody) které nejen že nemůže fungovat, ale potencionálního zájemce o stavbu, může přímo ohrozit na životě!!!!!!!

Naučte se přijmout názor někoho jiného i když to není zrovna ten Váš.
Dost Vám to v životě pomůžu.

"Naučte se přijmout názor...." Ano plně souhlasím! Protože prostá logika říká, že tento výrok má platnost v obou směrech. Musím však podotknout, že značná část mých vědomostí, se právě opírá o pochopení a uznání správných názorů druhých. Já jsem žádný přírodní zákon neustanovil. Přesto se jimi řídím. Je zajímavé, že ačkoli já jsem na objasnění svého tvrzení předložil množství výkladů, zdůvodnění a vysvětlení, často opřených o přírodní zákony, proti mě bylo postaveno pouhé přesvědčení o opaku a mé hlouposti. Ano pochopil jsem. Pochopil jsem, že když se ani renomovaným vědcům z univerzit, nepodařilo ještě zcela vymýtit například celosvětově tradované mýty o vysokém obsahu železa ve špenátu, či "spálení rostlin" při zalévání na přímém slunci, tak že já nemám šanci. Ale vždyť je to jedno. Věřte si třeba v nesmrtelnost chrousta, já mám i jiné zájmy, než přesvědčovat někoho, kdo prostě z důvodu své ješitnosti přesvědčen být nechce. Jen Vás prosím o jedno.. Když už radíte.. Raďte tak, aby jste svými radami nikomu neublížili. Toto píši proto, že k mnou kritizovanému zapojení "hlídače hladiny", se dosud nikdo nevyjádřil. Možná proto, že jste ještě neobjevili, v čem ta nebezpečnost spočívá. Když jsem to ukázal známému elektrikáři, jen řekl: ty vole to je síla! Při představě, že to někdo vyrobí a dostane se k tomu třeba malé dítě, mne jímá hrůza. Ale já tomu přece nerozumím. Já jsem hloupý...........

Jsem rád, že si za svým názorem pevně stojíš. Takového člověka bych potřeboval ve firmě v reklamačním oddělení.
BTW který "hlídač hladiny" se ti zdá nebezpečný, dej sem odkaz, nic nebezpečného jsem nenašel, abych je tam hned sprdnul za životu nebezpečné návody.

Za svým názorem si pevně stojím, protože nemám ve zvyku zveřejňovat něco, co bych si jen tak "vycucal z prstu". Proto také nemám rád, když se ze mně někdo za každou cenu snaží udělat hlupáka To mnou kritizované schema je ve vláknu pod dotazem -hladinový spínač 2 úrovně. Je uvedeno jako tento odkaz. modules.php& sid=155 Tím nemám nic proti autorovi (Moas) který toto zřejmě v dobré víře, přebral z jiné stránky internetu. Ale mám proti těm co mne zde označují za nevzdělance, a sami na toto měli upozornit. Samotné zapojení nebezpečné není, tak jak je uvedeno, by však nefungovalo (viz moje reakce). Nebezpečný by však byl zdroj k tomu, který je u toho uveden. Pravda takovéto zdroje se používají, ale jen u zařízení, kde je celý systém chráněn proti dotyku, buď dvojitou izolací, nebo nulováním chráněným krytím. Avšak životu nebezpečné by bylo, takovýto napájecí zdroj použít k něčemu, kde se s tímto zdrojem spojené elektrody namáčejí do vody. Nyní, když jsem se k tomu obrázku vrátil všiml jsem si, že i redakce příslušné rubriky vyjádřila určité pochyby. A pak když jsem četl celý článek, tak jsem pod ním našel toto: Re: Hladinový spínač pre čerpadlo (Skóre: 0)
kým: Anonymous v Tuesday, 20.05.2003 08:53
Ako elektrikar to povazujem za vtipne riesenie. Ako radioamater doporucujem tento prispevok publikovat na ...napr. www.hw.cz. /btw. kto stranku nepozna - kliknite si na nu - vyborna!/ OM4ARM ---- A to už mne vyvrátilo z podstavce. Ale za to mí "oponenti" z této poradny samozřejmě nemohou. To je jen ukázka toho, že čerpáme-li informace z internetu, je třeba u toho používat vlastní hlavu.

Chudák Pavel, asi se už nic nového tady nedozví, takže většina asi bude souhlasit, že to raději zamknu...