Čím vytápět rodinný barák?
Dobrý večer,zajímal by mně názor lidí,kteří vytápějí rodinný barák.
Má otázka je jednoduchá.
Čím vytápět rodinný barák?
Elektrika,plyn,uhlí,dřevo?
Vše má něco do sebe.Elektrika pohodlí.Plyn pohodlí,ale nebezpečí výbuchu.Uhlí,přijatelná cena,nutnost prostorů pro skladování,ale je s ním práce a toho bordelu.Dřevo,přijatelná cena,nutnost dostatečných prostorů k uskladnění,fyzicky a časově náročné,daleko víc než u uhlí,potřeba dalšího zpracování doma(nařezat,naštípat,složit).
Přemýšlím,jaký druh vytápění vybrat.K parcele je již plyn natažený(v ceně zasíťování parcely).
Dnes jsou kotle na dobré úrovni a i když se topí uhlím,tak kouř,který vzniká při spalování je fakt čistý a na ty kotle se dávají i dotace(zelená úsporám).Jsou i kombinované dřevo+elektrika nebo uhlí+peletky.Kotel uhlí+peletky jsem viděl,majitel je nadmíru spokojen,má to násypku a chodí k němu jednou za tři dny dosypat uhlí.
Kotle o kterých píši jsou na této tránce: www.agromechanika.cz
Díky za názory.
Změna předmětu, původně: Topení (Kurt)
drevo: nízka cena ak je dostupné v regione, vysoka pracnosť, nároky na čas, skladovacie priestory
uhlie: vyššia cena, veľmi "špinavá" prevádzka, skladovacie priestory priamo v dome
plyn - elektro: veľmi nákladná prevádzka, vysoký komfort
všetko je o peniazoch, ak si v starom dome bez izolácii, tak drevo + uhlie ešte pár rokov a ušetrené peniaze investuj do izolácii
ak ide o novostavbu zvoľ kombinovaný spôsob zdrojov tepla, plyn + drevo, 2 kotle alebo lacnejší variant plynový kotol + krbová vložka s výmenníkom
Tak jsem to po dlouhých úvahách řešil já (tedy tu levnější variantu s krbovou vložkou a výměníkem), po zkušenostech to pokládám za ideální variantu. Pokud je čas, chuť a dřevo, celkem pohodlně se domek vytopí krbem, přičemž finanční úspora je značná, pocitově bezkonkurenční (sálavé teplo, pohled do plamenů potěší zvlášť za hnusného deštivého počasí). Kdykoli se dá přepnout na plyn, což je pohodlné, bez starostí, jenom to stojí víc peněz.
Řeším stejný problém pro novostavbu RD.
Myslím že v mém případě je nejvhodnější kombinace krbová kamna s výměníkem + elektrokotel. Když jsme probírali v hospodě u piva zda elektro nebo plyn, jednoznačně zvítězila elektrika protože:
1. není riziko výbuchu
2. není třeba nechat vypracovat projekt, kopat přípojky, obíhat úředníky,...
3. cena plynového kotle je mnohanásobně vyšší než elektrokotle
Co jsme nahrubo spočítali vychází plyn cca 80 tisíc dražší než elektrika (záleží na typu kotle). Výpočet berte s rezervou, probíhal po několika "kouscích".
Samozřejmě je nutno domek dobře izolovat.
U novostavby bych zauvažoval o tepelném čerpadle.
I přes vyšší pořizovací náklady - http://aukro.cz/item759764042_hyperinvert_tepelne_ cerpadlo_mitsubishi_jinde42tis.html
Prodejce tam sice udělal trochu cirkusáckou reklamu, nicméně jsem se po tom pídil i jinde, např tady, a musím říct, žes mi nasadil pěkného brouka do hlavy. To je opravdu hodně zajímavé zařízení. Jenom nechápu poznámku o novostavbě, podle všeho by neměl být problém s instalací ani u starších staveb.
Tak novostavby jsou tepelně dobře izolované, věřím, že ta čísla v m3 platí pro izolované domy.
Taky o tom uvažuji, konkrétně jsem po prodejci chtěl grafy toho levnějšího LG (invertor, ale ne hyper) a hned mě tlačil do toho dražšího - ale v odkazu jsou zase všecky grafy. Popravdě, kolik je dnů s teplotou pod -10°C, kdy už je účinnost nižší?
Ještě jsem našel o 6000 dražší topí do -20°C http://www.allegro.pl/item747558708_klimatyzator_m itsubishi_inverter_muz_fd25vah_tanio.html , ten levnější do -15°C.
A ještě jednou - bears jsou na samotné jednotce levnější, než ten Barnum na Aukru, http://www.klimatizace-shop.cz/Delena-split-klimat izace-klimatizacni-jednotka/
Taky jsem o tom popřemýšlel,ale nějak ještě nemám ucelenou představu na pořizovací náklady na novostavbu přibližně 90m čtverečních obytné plochy(bungalow),abych věděl s jakým vkladem mám počítat.Taky jsem se dočetl,že se na to vztahují dotace "Zelená úsporám".
Pravděpodobnost výbuchu je u běžně udržovaného plynového zařízení IMHO menší než jiná každodenní rizika, jako např. jízda autem. Jinak kdoví, jak to s poměrem ceny elektřina/plyn bude do budoucna. Ale je fakt, že elektrokotel by teoreticky měl být jednodušší, čili i levnější a možná spolehlivější.
Jo,to nikdo neví,jaká bude cena v budoucnu a topit se musí.Nechtěl bych se dostat do situace,že za 5let budu litovat,že topím plynem nebo elektrikou.Možnost vytápět barák tepelným čerpadlem je taky zajímavá,tam je problém s pořizovací cenou a kor když stavíš barák,to nevíš kam dřív peníze dát.
To mi povídej.
No a právě kvůli tomu, že nevíš jak to v budoucnu bude, je dobré zkombinovat více způsobů. Burziáni tomu tuším říkají diverzifikovat portfolio
Když jsem byl ve stejné situaci jako Ty, udělal jsem to takhle: Koupil jsem plynový kotel, ale na krb jsem se připravil předem. Dovedl jsem teplovodní trubky k budoucímu místu na krb, do betonu na tom místě jsem dal kari síť atd. Za pár let, když jsem se finančně oklepal, krb jsem postavil. Zkus nad tím taky pouvažovat. Buď variantu s krbem, nebo si vyhradit místo na kotelnu, přivést tam potrubí atd, a za pár let si můžeš koupit např. kvalitní kotel na dřevo s pyrolýzou a elektronickým řízením, ten využije energii ze dřeva nejlíp.
Naprosto souhlasím s krásným pohledem do plamenů,líbí se mi to taky.Ale tuto variantu jsem já vyloučil.
Proč?Dřevo tahat do bytu,kde je čisto,popel zase přes čistý byt pryč,časem zakouřené prostory kolem krbu(krbové vložky)=malovat.A to nejhlavnější pro mně.Mám 5měsíčního syna a až začne běhat,stačí se na 5vteřin otočit a kluk mi šáhne na rozpálená dvířka a průser je na světě.
Kdepak,když topit dřevem(uhlím),tak v kotly a ten mimo obytný prostor.
Pouze můj názor,určitě mi ho nejeden člověk vyvrátí,ať už z vlastní zkušenosti nebo prostě podle svého úsudku.
A nebo tohle
Není to tak hrozné. Pod krbem jsem udělal velké úložiště na dřevo, takže ho nosím jednou za tři dny. Popel odsávám vysavačem přes odlučovač, stačí jednou za týden a žádná špína. Když máš kvalitní vyschlé dřevo a komín táhne jak má, nic nesmrdí. Malovat se musí o něco častěji, to je pravda. Ale musíš se s tím naučit zacházet a poznáš fígle. Když otevřeš dvířka prudce dokořán, kouř se vyvalí do bytu. Když je ale jenom pootevřeš, komín začne "nasávat" víc, a potom pomalu otevřeš úplně, je to v pohodě. Přiložit stačí jednou za 2-3 hodiny, pokud jsou pořádné špalky. Teď bych zrovna potřeboval vymalovat, ale je to z doby, kdy jsem s tím krbem ještě neuměl pořádně zacházet.
Mám malou řadovku, relativně starou, nezateplenou. Plynový kotel plus deskové radiátory. Oceňuju hlavně bezúdržbový provoz – nastavím teplotu na termostatu a hotovo. Když potřebuju, můžu uprostřed zimy na týden klidně odjet a domek si topí sám. Výbuchu se příliš nebojím :) Když rozpočítám celoloční náklady na měsíce, vyjde to asi na patnáct stovek.
Kdybych nemusel hledět na cenu, líbila by se mi elektrika, protože by byla ještě tišší než plynový kotel a míň bych se bál, že se na tom kotli něco vysype. Pak by se mi rozhodně líbila podlahovka (mám podlahy zatraceně studené a v zimě je tu svým způsobem pořád kosa) a nějaká centrální nádrž na teplou vodu, která by se dala přihřát slunečními kolektory nebo krbovou vložkou.
Pokud v tom baráku nebudeš bydlet sám a bude slušně zateplený, asi byste si plyn mohli docela dobře dovolit?
Přesně tak to máme. A jako záloha jsou dvě elektropratrony v té centrální nádrži - v naší vesničce totiž plyn není a minimálně 20 let ani nebude...
Je fajn,mít teplou podlahu,ale otázka je,jestli si na to zvykneš.Není přirozené,když jde teplo od nohou,ale když jde z okolí.Když stojím na podlaze,kde hřeje podlahovka,tak mi je z toho horko.Je jasné,že teplota podlahy je taková,aby vyhřála barák a tudíž je od nohou podle mých zkušeností víc znát.A pak další věc co se stala koelgovi z práce.Udělal podlahovku,tlaková zkouška v pořádku,podlahovka krásně hřála.Zalito betonem,udělaný plovoucí podlahy(metr 900Kč),vymalováno,připraveno k nastěhování.Před stěhováním kompletní zkouška všeho.Na první pohled vše o.k.,ale za tři dny stoupá po zdi vlhkost.Výsledek?Prásklinka v kolínku podlahovky.Příčina?Vadný materiál.Při zalití došlo zřejmně k tomu,že nějaký kamínek nebo něco takového promáčkl kolínko abyl průser na světě.Hledat místo poškození,rozebrání plovky,rozbít beton a vyměnit kolínko.Měl štěstí,že rozebrali jen metr na metr.
Já se přikláním ke klasickým radiátorům na zdi.
Bydleli jsme v paneláku v přízemí, pod námi nezateplené sklepy, radiátory na minimum, ventilačky otevřené, kolem hlavy nějakých 27°C a nohy zrmzlé.
Teď máme na termostatu nastaveno 22°C (cca 140 cm nad zemí), podlaha je lehce vlažná, mnohem příjemnější teplo.
K té teplotě - do radiátorů ti jde voda i o 60 a víc stupních, do podlahovky stačí 30, takže je to podstatně levnější a rozhodně ti nehrozí, že by tě pálily nohy od rozžhavené podlahy.
A k tomu krbu/vložce - dřevo přineseš v bedně/v koši, tím moc nenaděláš. Popel čistím centrálním vysavačem, jednou za týden z něj popel vysypu na kompost. A očouzené stěny taky nemáme, stačí pomalu otevřít a naučit se topit.
A to nejdůležitější - dítě. Máme dvouletého kluka, během stavby si jednou šáhl na teplejší petry, naskočil mu puchýř asi 2x2 mm a od té doby si pamatuje, že k ohni nemá chodit
Díky za info o zkušenosti s podlahovkou.Jsem zatím ve fázi plánování stavby a tak jsem rád za každý názor nejlépe ze života.Ještě nejsem vůbec rozhodnutý,co zvolit za vytápení.Láká mě i tepelné čerpadlo.Ještě nevím.
Já mám s podlahovkou zkušenosti z privátu, kde jsem bydlel když jsem chodil do školy. Byl jsem spokojený jako želva, akorát střešní okna se rosila, protože jim chyběl teplý luft z radiátorů. Nevím, jestli to byla souhra ještě nějakých dalších okolností, nebo jestli je to tradiční bolest podlahového topení.
Asi bude problém jinde - nám se nerosí...
Jejda, proč píšu odpověď dřív, než si přečtu všechny reakce ostatních? Přesně jak to říkáš, naučit se topit, potom je to v pohodě.
Aspoň to má potvrzené z více zdrojů
Pokud je dobře udělaná podlahovka tak je podlaha vlažná a jen nestudí nohy se stykem s krytinou. Chování a průběh teplot v místnosti je úplně jiný než u klasických radiátorů (větší teplota u země menší u stropu. U radiátorů je to přesně naopak). Podlahovka je takový nízkoteplotní infrazářič.
Kolegovi z práce to asi museli dělat s prominutím nějací diletanti. Po položení hadic se systém napustí vodou, vyžene vzduch a kompletní topení se natlakuje na trojnásobek tlaku provozního, zásadně se v něm netopí. Minimálně tři dny se nechá natlakováno a sleduje se tlak a povrch položené podlahovky s ohledem na i sebemenší navlhnutí všeho co přijde zabetonovat. Po této době se přistupuje k vlastní betonáži, před kterou se upustí tlak na provozní hodnotu a během betonáže se tlak a jeho případný únik stále sleduje (zedníci nesmí být dobytek a mlátit do toho lopatama). Systém se po celou dobu zrání betonu nesmí upustit z tlaku. První zátop se provede až po dokonalém vyzrání (ne vyschnutí) cca 4-5 týdnů. V této době se beton neustále zvlhčuje hlavně v rozích místnosti (u předčasného vyschnutí v rozích má beton tendenci se pnutím nadzvedávat) aby nesprahl a řádně vyzrál. Před betonáží se doporučuje udělat fotodokumentaci pro případné vrtání do podlah třeba pro uchycení prahů, záchodu a všeho ostatního, při dodržení roztečí se dá spočítat a odměřit kde trubka vede nebo kde je lisovaný spoj).