Pokud je dobře udělaná podlahovka tak je podlaha vlažná a jen nestudí nohy se stykem s krytinou. Chování a průběh teplot v místnosti je úplně jiný než u klasických radiátorů (větší teplota u země menší u stropu. U radiátorů je to přesně naopak). Podlahovka je takový nízkoteplotní infrazářič.
Kolegovi z práce to asi museli dělat s prominutím nějací diletanti. Po položení hadic se systém napustí vodou, vyžene vzduch a kompletní topení se natlakuje na trojnásobek tlaku provozního, zásadně se v něm netopí. Minimálně tři dny se nechá natlakováno a sleduje se tlak a povrch položené podlahovky s ohledem na i sebemenší navlhnutí všeho co přijde zabetonovat. Po této době se přistupuje k vlastní betonáži, před kterou se upustí tlak na provozní hodnotu a během betonáže se tlak a jeho případný únik stále sleduje (zedníci nesmí být dobytek a mlátit do toho lopatama). Systém se po celou dobu zrání betonu nesmí upustit z tlaku. První zátop se provede až po dokonalém vyzrání (ne vyschnutí) cca 4-5 týdnů. V této době se beton neustále zvlhčuje hlavně v rozích místnosti (u předčasného vyschnutí v rozích má beton tendenci se pnutím nadzvedávat) aby nesprahl a řádně vyzrál. Před betonáží se doporučuje udělat fotodokumentaci pro případné vrtání do podlah třeba pro uchycení prahů, záchodu a všeho ostatního, při dodržení roztečí se dá spočítat a odměřit kde trubka vede nebo kde je lisovaný spoj).