základové pasy

můžu se zeptat jak ste počítali když jste nevěděli ani kolik čeho do toho betonu dáte?

beton.htm

"Navržené složení betonové směsi je tedy mícháno v objemovém poměru písek : cement = 2,3 : 1. Dávka cementu 500 kg na metr kubický není u betonu z písku přehnaná, ale spíše minimální k dosažení kvalitního neprášivého a nedrolivého povrchu betonu."

Až přijedu dom, vytahám tě za uši! 5 metráků cementu na kubík je sakra dost.
Do základů se klidně spokojím i se 180-200 kily cementu 32,5, ovšem pod podmínkou, že beton nebude jen z čistého písku, ale s podílem drceného kameniva frakce 8-22mm. Pomět tedy bude cca 60% písku, 40% drtě a ať nežeru.. 200 kil cimentu...

Já betonoval (1985) základy ručně...

Dávali jsme 40 lopat písku a 7 lopat cementu 350 (snažili jsme se je opravdu dávat stejné). Pásy byly 60cm široké a 60cm hluboké (vše hluboko v zemi, celý barák je složitě podsklepen), do nich pár 8mm drátů pro dobrý pocit. Písek byl těžený z řeky, s šutříky do velkosti (odhadem) tak 3cm.

Dneska bych to už nechtěl absolvovat ani náhodou, když si vzpomenu, že jen do základů vlezlo 7 Tater toho písku... Jenže v té době to jinak ani nešlo, betonárka by kvalitu betonu 100% ošidila.

Jo, to je ono. Klasický říční štěrkopísek je asi ten nejlepší materiál pro výrobu betonu který můžeme použít. Těžko se ale schání. Pak ale bourat betonové konstrukce z poctivého štěrkopísku, to je fakt porod.

Nojo, to se pozná stavební firma. Ještě to nestojí a už přemejšlejí, jak se to bude bourat .

Ten kdo v tom umí chodit, tak vydělá dvakrát ...

Nikdy nevíš ...
to se takhle jednou dělal trezor pro jednu nejmenovanou velkou banku.
Beton speciálka proti probourání a rozřezání. Architekt patrně pěkně sjetej, takže po vyzrání trezoru se zjistilo, že je trezor o 5 metrů vedle.
Zbourat. Beton speciálka proti probourání a rozřezání
Týden do toho mlátili a řezali, nakonec, že to vyhodí do luftu.
Trezor jen nadskočil a neporušenej dosedl.
---
Resumé: je tam dodnes tak jak byl.

To mi povídej...

V jednom místě jsem zapomněl (či si vodaři usmysleli) v základech nechat díru na 100mm odpad. Podlahy ještě nebyly hotové, takže na obou stranách vykopat příslušné jámy (jednoduché, písek) a majzlem ze dvou stran klovat (pohledem do svého stavebního deníku zjišťuji 12 hodin...)

Taky jsem začínal před pár lety stavět a neuměl jsem ani namíchat maltu...
Nebyl doma net a poradny tak to odnesla odborná literatura.

Nevím přesně jestli to v odpovědích "nademnou" zaznělo, ale my jsme dávali do betonu ještě šterk.Takový ten ostrý z kamenolomu, zrnitost do 30mm( kamen.jpg )
Poměr 1:3:3 - cement:písek:šterk
Do základů se taky dává uzemění pro hromosvod.Nikoli do betonu, ale do hlíny venkovní hrany základů - délka zemění:podle složení zeminy cca:10 metrů v zemi.
P.S.Beton na základovou desku jsme si nechali namíchat - 8 kubíků betonu, dva lidi, den práce.

8 kubíků? To je destička My měli 30...

Si stavěl protiatomovej bunkr? Druhou Haničku?

Ne, normální rodinnej domek s garáží

S tím uzemněním hromosvodu se mi to teda nezdá...

Sám mám hromosvody svedené na dvou stranách baráku. V zemi jsme vykopali cca 4 metrovou rýhu "od baráku pryč", do ní se dala pozinkovaná pásovina (?), propojená s hromosvodem, a na konci se zatloukla taková pozinovaná "tyč", možná 1,5-2metry dlouhá a tak 3cm tlustá.

projekty_domu_X_cenik.html
http://www.prozi.cz/_files/projekty-strecha-uzemeni .jpg
http://www.prozi.cz/_files/projekty--detail-uzemeni .jpg

Tak to koukám, doba se mění...

Za mě se při betonování základů se o nějaké střeše či hromosvodech vůbec neuvažovalo. Většina baráků (u nás v dědině) hromosvody ani vůbec nemá...