Vlkost v domě

Větrat, větrat a zase větrat. Někde se to tu už řešilo v diskuzi o plastových oknech.

Nemám co dodat. Otázka beze zbytku vyřešena.

EDIT: ještě jednou jsem si pozorněji přečetl zadání a doplňuji že bleskurychle zateplit. Dokud jste měli původní netěsná okna, vlhkost mohla vcelku bez problémů odcházet. Osazením plasťáků jste si ji zavřeli do baráku, kde se hromadí. Protože dům má horší tepelný odpor, sem tam se najde nějaký tepelný most a rosný bod je pěkná mrcha, můžem plíseň důvodně očekávat docela brzy. Takže zatím opravdu intenzivně několikrát denně vyvětrat a se zateplením rozhodně neotálet.

Právě, že už plíseň řádí,a to hlavně v ložnici. Pokaždý to vystříkáme savem a je na chvíli klid. Ale protože máme tříleté dítě, rádi bychom to už konečně vyřešili, i když to vyjde dráž než savo. Díky za rady.

Zajímalo by mě:
Kde se vám ty plísně tvoří?
Jsou to rohy?
Jsou to místa, kde máte u zdi přistavěný nábytek?
Výše to již kolega psal - VĚTRAT A VĚTRAT !!!

Mě se za nábytkem na zdi také udělala plíseň a to je tam dobrých 15 cm mezera a jak jen to jde, tak větrám. Místnost je jinak suchá.

Pomohlo mi následující:
1. Udělal jsem silný postřik za pomoci - "Savo proti plísním" (sáhněte raději po respirátoru a ochranných brýlích i rukavicích).
2. Hned jsem tu místnost přestal obývat, intenzivně větral a když ta plíseň byla zlikvidována (vyžrána a vybělena), tak jsem vzal silonový jemnější kartáč a tu postiženou část zdi jsem normálně namokro vykartáčoval a máčel ji při tom štětcem. Prostě šla malba z omítky za pomocí vody kartáčem dolů. Přitom jsem nešetřil vůbec vodou abych docílil opravdu důkladného vykartáčování původní zasažené malby na zdi. Noviny na podlaze to vzaly do sebe, nepořádek z toho tolik nebyl.
3. Následovalo období schnutí, Savo z první aplikace ještě v místnosti čpělo ...
4. Když to vyschlo, opět přišlo na řadu Savo a silné nástřiky na zeď (nechci říct - dokud zeď pila, ale mělo to k tomu hodně blízko), ale opravdu jsem Savem nešetřil. V místnosti se nedalo být, je to tak minimálně na týden z ní utéct a stále ji větrat. Druhý den když jsem viděl že už zeď prosychá jsem ji opět nastříkal Savem a nešetřil jím. Po více než týdnu Savo vyprchalo, zeď proschla a světe div se, zeď je do dneška krásně bílá (ani jsem ji nepřetíral, protože to byla jen část cca 1m2 za nábytkem. Savo v místnosti po uschnutí ještě nepatrně čpělo, ale v jarním období to rychle vyšlo z místnosti větráním.

Asi mě lékaři, malíři a stavaři ukamenují, ale tohle mne velmi pomohlo a proto doporučuji vyzkoušet tam, kde máte možnost místnost delší dobu větrat a neobývat.
Člověk to rád podstoupí když má naději na to vyhrát boj s plísní, kterou někteří vedou až tak urputně, že se ze zoufalství a z prohraného boje stěhují jinam.
Důležité - dejte tomu trpělivost a čas, vyplatí se vám to.

Určitě se ale pokuste hledat příčinu, proč se Vám ta plíseň tvoří, tímto řešíte odstranění následků a do jisté míry dost nešetrným a nešikovným způsobem i prevenci ...
Ve vašem případě se to zdá být jasné - nová okna těsní na rozdíl od těch starých a místnost nemá "přirozenýho lufta".

Přeji ať se vám to podaří a určitě nám dejte vědět jak jste postoupil, i kdybyste můj návod nepoužil, nebo se vám neosvědčil, což ukáže čas v řádu měsíců.

Plíseň se nám tvoří za nábytkem, před 4 lety jsme to zkopali, znovu nahodili a je to tam zas, pak je to nad oknem, pod kterým nemáme radiátor a dál v rozích. Jinak máme místnost suchou. Už jsme uvažovali i o výměně oken, ale to je dost peněz. Myslíme si, že i kdyby bylo jiný vytápění (topíme na uhlí), tak by v baráku byla pořád stejná teplota a nikde by se to nesráželo. Plyn k nám nikdy zaveden nebude, přemýšlíme o infračervených panelech, ale zatím jsme na tenhle způsob vytápění nikoho neptali.
Díky

Pokud jste pár let nazpět kvůli plísni otloukli omítky a nově nahodili zdi, neváhal bych projít tou procedurou co jsem popsal.
Nebude to snad pro vás tak velký zásah jako před lety a s přihlédnutím k tomu, že to máte v místnosti kde spíte a to je dost o zdraví, tak bych vůbec neváhal.

I kdyby vám to nepomohlo, tak vás to moc peněz a času stát nebude. Za zkoušku to určitě stojí.

Chtěl bych však ještě požádat přispěvatele "sHpy00n"-a, zda by měl co řící k tomu co navrhuji. On je praktik - stavař, já jsem teoretik, vynálezce a vlastně i pokusný praktik.
Nedovolil bych si střelecky radit a nabádat k něčenu, co jsem s úspěchem nevyzkoušel, ale nemohu s vámi původní stav srovnávat - plíseň však byla nechutně černá.

Když jsem dokončil rekonstrukci domu, dlouho se odpařovalo velké množství vody z betonu v podlahách, omítek atd. Po přetěsnění oken švédským silikonovým těsněním, nastal problém s plísní. Na překlenutí doby do vyschnutí jsem použil postup:
1.Savo nanášené štětcem na likvidaci plísně.
2.Znovu vymalovat, tentokrát do malby přidat přípravek Fungisan-za pár korun v každé drogerii, jedná se o chemický roztok na bázi sloučenin mědi. Slouží jako prevence proti plísním.
Od té doby je pokoj, plíseň se již neobjevila. Příčinu to samozřejmě neřeší, plíseň je ale velmi nebezpečná pro zdraví. Hlavně se nesmí likvidovat škrabáním za sucha, spory potom zamoří celý byt a to je ještě větší zlo. Dokud je na zdi a v klidu, až tak neškodí.

Tak ještě jednou proč urychleně zateplit a proč je Savo podle mého krátkodobé řešení. Především Savo neodstraňuje příčinu, pouze zmírňuje důsledky přetrvávajícího problému. Proč se plíseň objevuje nejčastěji v koutech a za stojícím nabytkem? Jsou to místa kde se kumuluje vysoká vlhkost, je tam slušná teplota a prakticky v těhto místech nedochází k cirkulaci vzduchu. V kombinaci s již zmíněným rosným bodem naprosto ideální prostředí pro plísňové bujení. Nejdůležitější je posunout rosný bod někam, kde nám nebude činit potíže. Zbavit se ho uplně totiž není možné. Vždycky někde bude.

Pro názornost si načrtneme modelovou situaci, kdy máme v interiéru teplotu 22°C a relativní vlhkost vzduchu 80%. Pro zjištění hodnoty rosného bodu vezmem na pomoc šikovnou pravítkovou pomůcku, která nám stanoví rosný bod něco málo nad 18°C (přesným výpočtem je to 18,7°C). Venkovní teplota prostředí je 5°C a máme neizolovanou zeď 450mm silnou se špatným tepelným odporem. Na přiloženém obrázku jsem znázornil křivku tepelné ztráty při prostupu konstrukcí, kdy se nám rosný bod situoval přesně do kritického místa tam, kde ho nejméně potřebujem. Totiž na vnitřní líc zdiva v místnosti a to je ten malér. Naopak pokud zdivo zateplíme 100mm pPS okamžitě se nám křivka tepelné ztráty zásadním způsobem změní a rosný bod se přemístí do hmoty konstrukce někam, kde neudělá škodu. Protože i ve zdivu se může nacházet nějaké množství vodních par, které by mohly kondenzovat i tam, dbáme na to, aby se to dělo ve hmotě zdiva, nebo pPS. Nikdy však ne ve styku zateplovacího pláště se zdivem. V důsledku kondenzace by totiž mohlo dojít k odpaření a následnému odpadnutí zateplovacího pláště, nebo k jeho nevratným konstrukčním závadám.

Proto je nezbytné nechat si sílu zateplení spočítat odborníkem. Zateplením fon vok "..hele soused dal sedmičku tak já dám desítku ať vidí že na to mám.." si můžem zadělat leda na průser.
CINK

Smekám, pane. Tohle byla velice zajímavá informace. Jenom se trošku přiživím - co si myslíš o tomhle nápadu : chtěl bych zateplit severozápadní stranu domu, tloušťka zdi 45 cm, většinou bílá cihla a když fouká tak jsou zdi ledový. Vím že dnes je 10 cm polystyren běžná tloušťka, když jsem koukal na tabulky tepelných odporů tak jsem zjistil že 5-6 cm polystyren vydá co se týče tep. odporu cca za 45 cm zeď. Má význam dávat 5 cm polystyren ? Vím že podle norem EU atd atd je to málo, proto by mě zajímal tvůj názor. Díky.
P.S.: pomineme rosný bod, teď mi jde o účinnost zateplení.

Osobně bych zateplení s ohledem na finanční možnosti spíše předimenzoval. Čím více, tím lépe.
S předstihem by to pak mohlo korespondovat s novelizovanou normou Tepelné ochrany budov, která se už nějakou dobu připravuje a její uvedení se dá očekávat v nějbližší době. Jenže tohle se povídá už asi dva roky... každopadně by snad podle šuškandy měla standardizovat tzv. skandinávský model. To by znamenalo až 40cm izolace do stropních/střešních konstrukcí atd... ale nevim, nevim...

Jen ještě doplním poznámku - kamen na tuhá paliva bych se zatím rozhodně nezbavoval.Mají totiž jednu výhodu oproti jiným zdrojům tepla - podporují proudění vzduchu přirozeným sáním spalovacího vzduchu, což může být do doby zateplení prospěšné (resp. jejich zrušení může problém ještě zhoršit) Tedy pokud mají odkud ten vzduch sát (nepíšete, jestli jste taky vyměňoval dveře za nějaký nový typ, který těsní po celém obvodě). Takže plast. okna provozovat s mikroventilací, pod dveřmi škvíru. A jsme zase u rady klasiků - větrat, větrat, větrat....

To jste nás moc nepotěšil, chtěli jsme mít topení bez práce. Každopádně jsme chtěli vyměnit i dveře.Zatím máme dřevěný palubkový, který docela dost luftujou. Jsme si ani nemysleli, že se tak lidi potýkají s plísněmi v bytě, ale když to tak člověk čte, je toho asi dost. Každopádně děkujeme všem za rady.