Jalový proud
Dobrý den chtěl bych se ze zvědavosti zeptat co je Jalový proud koukal sem na internetu ale moc jsem to nepochopil. Ve škole máme jakejsi měřák v rozvodně kde je cos a nějákej simbol řekl bych že je to sigma ale nejsem si jistej a když jsem se ptal učitele na co to je tak mi řekl že je to něco s jalovím proudem ale že přesně neví a mě by to zajímalo. díky 
http://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%9A%C4%8Din%C3%ADk
ten symbol je "fí". Takže se to čte "kosínus fí", neboli účinník. Což je něco zcela jiného, než účinnost. Podrobnosti v odkazu nade mnou.
s ohledem na druh zátěže rozdělujeme tuto na :1. odporovou nemá posun fáze
2. induktivní má posun fáze , tzv. jalová složka
3. kapacitní,tou sekompenzuje převládající induktivní zátěž,ketrou představuji především motory.
když pojedete tramvají a budete si všímat měřákůu řidiče, zjistíte, že pri rozjezdu je jiný směr proudu, než při bždění. Brždění kompenzuje co se týká cos. fí, rozjezd. A obě tyto složky , jak rozběhová, tak brzdící, jsou složky posunu fáze a na výkonu stroje se podílí nepodstatnou veličinou. Asi proto je nazýváme "jalové"
netvrdím, že tento popis je odborný,ale snad dostačující pro osvětlení....
Plácáš pitomosti. Kromě jiného, tramvaje jsou napájeny stejnosměrným napětím.
no a? to neznamená, že se nekompenzuje,nebo sna do? odebírá a dodává, takže kopmenzuje, dokaž že ne...
kompenzace a jalovej proud spolu nijak nesouvisej. U stejnosměrnýho napětí (proudu) těžko můžeš očekávat nějakej fázovej posun...
Fazovej posuv je u stejnosmernyho proudu kravina. Dokazano.
To co máš namysli se zove rekuperace. S kosínusem to nemá společného vůbec nic. Cizí slova jako kompenzace raději nepoužívej, když je neumíš napsat a netušíš co znamenají.
jo napsal jsem to blbě...
Ale zase máš možná zásluhu na tom, že se 00 uvolil k obšírnému výkladu
Pokusím se to vysvětlit "lidsky". Jalový proud, vyjádřený účiníkem cos fí najdeme jen u střídavého proudu.
Laicky řečeno, střídavý proud (a napětí)ve vodiči narůstá od nuly do maxima, pak klesá opět k nule, pak narůstá s opačnou polaritou k maximu a opět k nule. (známá sinusovka).
Pokud na takové napětí připojíme zátěž, která nemá ani kapacitní ani indukční složku, třeba odpor, teče obvodem takzvaný činný proud. Znamená to, že naprosto současně, jak narůstá napětí, narůstá i proud obvodem.
Na odporu je výkon vyjádřený UxI.
Pokud však na střídavý zdroj připojíme indukčnost, tak se tato indukčnost svými vlastnostni po jistou dobu "brání"
nárůstu proudu. Tím se stane, že na indukční zátěži nejprve v souladu se sinusovkou narůstá napětí a proud začne narůstat až se zpožděním. Tedy proud není v souladu s napětím a zpožďuje se. Tento jev trvá stále a napětí je vždy o něco před proudem. Tomuto zpoždění se říká fázový posuv a značí se cos fí.
Výkon se pak počítá UxIxcos fí. Pokud připojíme na zdroj ideální indukčnost, tak se stane, že bude fáz. posuv tak velký, že v okamžiku max napětí bude minimální proud a naopak. Tento proud sice naměříme, ale na zátěži nevyvolá výkon, protože nemá současně napětí. Tomuto proudu se říká jalový (protože je k ničemu).
Například elmotor představuje jak indukční tak činnou složku. Jaký díl připadá na činnou a jaký na jalovou (indukční) složku vyjadřuje právě zmíněný cos fí. Tedy naměříme li na motoru napětí 10V a proud 10A, vypočítáme, že výkon je 100W. Ale to je tzv. Zdánlivý výkon. Chceme li znát skutečný výkon, musíme výsledek vynásobit cos fí, které najdeme na štítku, nebo v tech. datech. Lze jej samozřejmě i změřit.
Pro úplnost: Jalový proud vyvoláme nejen indukční, ale i kapacitní zátěží. Připojíme li na zdroj kondenzátor, vznikne též fázový posun a jalový proud. Ale v tomto případě přesně opačný. Nejdříve obvodem poteče proud (nabíjí kondenzátor) a potom teprve napětí. Tohoto se využívá pro tzv. kompenzaci účiníku. V rozvodné síti převažuje indukční složka (motory, transformátory) a tím v síti vzniká silný jalový proud indukčního charakteru. Tento zatěžuje zbytečně soustavu a způsobuje ztráty. Pokud se připojí do sítě kondenzátor, jeho jalová ale naopak kapacitní složka kompenzuje indukční jalovou složku. Tedy se vzájemně vyruší, je li kapacita vhodně zvolena. Například v zářivkovém tělese je tlumivka, proto by zářivka produkovala značný jalový proud. Proto je tam kondenzátor, který jalovou složku vykompenzuje přímo ve spotřebiči.
Trochu dost jsem se rozepsal ale snad je okolo toho vše jasné.
PS. A toho učitele snad ospravedlňuje jen to, jestli učí jen tělocvik, nebo ruštinu.
Tak tady nezbývá než souhlasit. Ještě doplním takovou poučku... "cívka jako dívka, napřed napětí, pak proud"
Ovšem to podstatné jste pane kolego vynechal: "a odpor klade pouze zdánlivý"
Ale jinak máš pravdu. Cívka v obvodu vykazuje zdánlivý odpor, který se nazývá impedance.
Myslím, že Jirka44 se zdánlivým odporem reagoval na mou poučku :)
No jo, je vidět, že jsem od elektriky.... někdy mám hooodně dlouhý vedení.
Děkuju moc už jsem to pochopil a ten učitel učí zámečnické dílny a měření
Naprosto přesně řečeno, tuším učivo 3. ročníku SPŠE obor energetika. Fabriky se spoustou indukčních zátěží (motorů) kompenzují účiník kondenzátory, naopak rozvodny VVN, kde při tom napětí tečou přes stožáry do země obrovské kapacitní proudy zase kompenzují pomocí kompenzačních tlumivek - tedy indukční zátěží.
Hmmm, je mi trochu smutno, když slyším, že se tohle učí "až" na střední odborné el.škole,když podobné a snad i daleko více teoretické věci, učili učitelé nás, na "obyčejném" elektrikářském učilišti, což se dnes považuje za "pouze" základní vzdělání (= blb se základkou)
. Ta zmínka o kompenzačních tlumivkách na VVN - kdo ty "přístroje" někdy viděl, ocení, co je to za stroj...
Je pravděpodobné, že se to učí i na učilištích, já to měl na SPŠE. Tu tlumivku jsem viděl na rozvodně v Čebíně (400/110/22kV) a přístrojem bych to teda nenazval, spíš ten stroj. Říkali tomu nějakým německým názvem, ale už se nepamatuji, je to přes 20 roků. Ještě mě tam velice zaujal telefon na dorozumívání mezi rozvodnami, který šel přímo dráty 400kV přes oddělovací kondenzátory. No a když nám na závěr exkurze vytáhli nádherný oblouk rozpojením odpojovače na 400kV, tak jsme se málem pos....
Jinak mám Mirku pocit, že v těch dřívějších časech bylo školství na úplně jiné úrovni než dnes. Začínali jsme v prváku ve čtyřiceti lidech ve třídě a maturovali v devětadvacíti a to k nám za ty čtyři roky minimálně patnáct dalších propadlo. Celkem solidní síto.
jste zcela přesvědčeni, že jde o kompenzační tlumivky?
Jistě. Myslím, že správně se to jmenuje Petersenova zhášecí tlumivka a slouží ke kompenzaci zemních kapacitních proudů.
Jo, ale jsou "v akci" při poruše a ne při normálním provozu - stručně naznačené. Podobně jako různé reaktory je to pro mimořádné mimoprovozní stavy.
Mimochodem, stroje to jsou.
Dodatek: Kompenzační jsou, ale "zasahují" v mimořádných stavech, aby si někdo nemyslel, zvláště tazatel, že je to normálně připojené a "funkční" v normálním provozu jako obdoba kompenzačního kondenzátoru v obyčejném zářivkovém tělesu.
Máš pravdu, tady je to celkem srozumitelně vysvětleno: http://files.milanovo-misto.webnode.cz/200000442-c eec5d0dfb/06%20Omezování%20kapacitních%20proudů.pdf
Mylně jsem se domníval, že ta kompenzace funguje stále.
Vím že to sem nepatří ale potřeboval bych se zeptat, abychh nemusel zakládat nový dotaz, co u dynama na jawa čz vyrábí proud? Rotor nebo stator. Kamarád mě zmátl a furt mi to vrtá hlavou. Díky
A je to vůbec dynamo? A stejně to "nevyrábí" proud a napětí "vyrábí" elmag indukce a to se snad ještě dnes na základce učí.
Tak ony jsou, ale pro vn rozvody se asi nebudou moc používat. Dříve byla spíše "přemíra" indukční zátěže a kapacita vedení se kompenzovala střídáním umístění fází ve vedení.