Jalový proud

Pokusím se to vysvětlit "lidsky". Jalový proud, vyjádřený účiníkem cos fí najdeme jen u střídavého proudu.
Laicky řečeno, střídavý proud (a napětí)ve vodiči narůstá od nuly do maxima, pak klesá opět k nule, pak narůstá s opačnou polaritou k maximu a opět k nule. (známá sinusovka).
Pokud na takové napětí připojíme zátěž, která nemá ani kapacitní ani indukční složku, třeba odpor, teče obvodem takzvaný činný proud. Znamená to, že naprosto současně, jak narůstá napětí, narůstá i proud obvodem.
Na odporu je výkon vyjádřený UxI.
Pokud však na střídavý zdroj připojíme indukčnost, tak se tato indukčnost svými vlastnostni po jistou dobu "brání"
nárůstu proudu. Tím se stane, že na indukční zátěži nejprve v souladu se sinusovkou narůstá napětí a proud začne narůstat až se zpožděním. Tedy proud není v souladu s napětím a zpožďuje se. Tento jev trvá stále a napětí je vždy o něco před proudem. Tomuto zpoždění se říká fázový posuv a značí se cos fí.
Výkon se pak počítá UxIxcos fí. Pokud připojíme na zdroj ideální indukčnost, tak se stane, že bude fáz. posuv tak velký, že v okamžiku max napětí bude minimální proud a naopak. Tento proud sice naměříme, ale na zátěži nevyvolá výkon, protože nemá současně napětí. Tomuto proudu se říká jalový (protože je k ničemu).
Například elmotor představuje jak indukční tak činnou složku. Jaký díl připadá na činnou a jaký na jalovou (indukční) složku vyjadřuje právě zmíněný cos fí. Tedy naměříme li na motoru napětí 10V a proud 10A, vypočítáme, že výkon je 100W. Ale to je tzv. Zdánlivý výkon. Chceme li znát skutečný výkon, musíme výsledek vynásobit cos fí, které najdeme na štítku, nebo v tech. datech. Lze jej samozřejmě i změřit.
Pro úplnost: Jalový proud vyvoláme nejen indukční, ale i kapacitní zátěží. Připojíme li na zdroj kondenzátor, vznikne též fázový posun a jalový proud. Ale v tomto případě přesně opačný. Nejdříve obvodem poteče proud (nabíjí kondenzátor) a potom teprve napětí. Tohoto se využívá pro tzv. kompenzaci účiníku. V rozvodné síti převažuje indukční složka (motory, transformátory) a tím v síti vzniká silný jalový proud indukčního charakteru. Tento zatěžuje zbytečně soustavu a způsobuje ztráty. Pokud se připojí do sítě kondenzátor, jeho jalová ale naopak kapacitní složka kompenzuje indukční jalovou složku. Tedy se vzájemně vyruší, je li kapacita vhodně zvolena. Například v zářivkovém tělese je tlumivka, proto by zářivka produkovala značný jalový proud. Proto je tam kondenzátor, který jalovou složku vykompenzuje přímo ve spotřebiči.
Trochu dost jsem se rozepsal ale snad je okolo toho vše jasné.
PS. A toho učitele snad ospravedlňuje jen to, jestli učí jen tělocvik, nebo ruštinu.

Naprosto přesně řečeno, tuším učivo 3. ročníku SPŠE obor energetika. Fabriky se spoustou indukčních zátěží (motorů) kompenzují účiník kondenzátory, naopak rozvodny VVN, kde při tom napětí tečou přes stožáry do země obrovské kapacitní proudy zase kompenzují pomocí kompenzačních tlumivek - tedy indukční zátěží.

Hmmm, je mi trochu smutno, když slyším, že se tohle učí "až" na střední odborné el.škole,když podobné a snad i daleko více teoretické věci, učili učitelé nás, na "obyčejném" elektrikářském učilišti, což se dnes považuje za "pouze" základní vzdělání (= blb se základkou) . Ta zmínka o kompenzačních tlumivkách na VVN - kdo ty "přístroje" někdy viděl, ocení, co je to za stroj...

jste zcela přesvědčeni, že jde o kompenzační tlumivky?

Jistě. Myslím, že správně se to jmenuje Petersenova zhášecí tlumivka a slouží ke kompenzaci zemních kapacitních proudů.

Jo, ale jsou "v akci" při poruše a ne při normálním provozu - stručně naznačené. Podobně jako různé reaktory je to pro mimořádné mimoprovozní stavy.
Mimochodem, stroje to jsou.

Dodatek: Kompenzační jsou, ale "zasahují" v mimořádných stavech, aby si někdo nemyslel, zvláště tazatel, že je to normálně připojené a "funkční" v normálním provozu jako obdoba kompenzačního kondenzátoru v obyčejném zářivkovém tělesu.

Máš pravdu, tady je to celkem srozumitelně vysvětleno: http://files.milanovo-misto.webnode.cz/200000442-c eec5d0dfb/06%20Omezování%20kapacitních%20proudů.pdf

Mylně jsem se domníval, že ta kompenzace funguje stále.

Vím že to sem nepatří ale potřeboval bych se zeptat, abychh nemusel zakládat nový dotaz, co u dynama na jawa čz vyrábí proud? Rotor nebo stator. Kamarád mě zmátl a furt mi to vrtá hlavou. Díky

A je to vůbec dynamo? A stejně to "nevyrábí" proud a napětí "vyrábí" elmag indukce a to se snad ještě dnes na základce učí.