Jak pájet pozinkovaný plech?

Něčím takovým, jako tavidlo použít vypálenou kyselinu solnou (zinkem)nebo jakékoliv tavidlo na zinek. Kyselinu po pájení neutralizovat sodou.
Jindra

Zkus acylpyrin a nedejchej. Teda pokud jde o jednorazovy a rozume velky kus.

Za pár peněz koupíš pájecí vodu, dál potřebuješ cín a nejlépe el.pájku a trošku šikovné ruce

Ze potrebuji pajku, cin a kalafunu ci neco podobneho vim. Ja chtel konkretni popis veci potrebnych k pajeni pozink. plechu. Pamatuji si, ze muj otec mel nejakou tu vodicku-kyselinu ci co, kterou to pred pajenim natrel aby cin lepe chytal. Proto bych ocenil presny nazev, popr. presny popis. Kup to a to, tam a tam, postupuj tak a tak ... Diky.

Pájkovačku. Žiadnu elektrickú, tá je vhodná na malé kusy. Na žlaby a väčšie veci je najlepšia klasika, benzínova. Ak si to nikdy nemal v ruke, je vhodné aby ti niekto ukázal ako sa s tým zaobchádza, ako sa "štartuje". Nie je to nijako zložité, no treba to vidieť, inak ti bude horieť benzín všade, len nie tam kde je to potrebné a spôsobom ako má. Správne horiaca pájkovačka má zvuk ako malý reaktívny motor a presne tak aj benzín spaľuje. Jej výkon je viac ako dostatočný, temer sa nedajú vyrobiť studené spoje.
Elektrická pájkovačka má pomerne malý výkon, plech odvádza teplo, ak sú kusy drobnejšie ešte to ide, no ak je to niečo väčšie, je to trápenie.

Ako ti popísali narobiť kyselinu, je to tak. Do kyseliny, HCL/chlorovodíková, nahádzať drobné kúsky, odpady, odstrižky pozinkovaného plechu, niečo kuličiek cínu. Nejak extra sa tým netreba zaoberať. Stačí mať toho tak deci v nejakej nízkej nádobke. Občas potrebuješ očistiť kladívko pájkovačky krátkym namočením do kyseliny, preto nízku. Ja používam od nejakej kozmetiky je z hrubého skla, čo sa nerozbije ak aj spadne. To sklo má hrúbku hádam centimeter.

To Joseph:
Místo benzinky doporučuji tuto na PB:
JABRAKA

O.K. Je to fajn varianta. Profesionál samozrejme nemá čo váhať. Ja ju kupovať nebudem. Benzínová leží na polici, netreba isť nikam po flašu s plynom, ktorý inak nepotrebujem, technický benzín je v každej drogérii. Na príležitostné použitie raz za 2 roky ideálna.

Chlapi dik za odpovedi. Jen se nepohadejte, ja chci jen neco maleho spichnout. Jeste jednou dik.

Podle síly a rozměru plechu zvolím páječku.Pak si opatřím pájecí cín na plech.Je samozřejmě jiný,než cínová pájka na elektroniku.Před pájením ocínuji nejprve pájená místa,pak přiložím a s malým přídavkem pájky spoj ohřeju.Pájecích kapalin je řada,kyselina solná k nim nepatří.Tu používají škůdci a sebevrazi.Odborníci používali "převařenou" kyselinu,do HCl se nasype zinkový prach a "vaří" se tak dlouho,až přestanou bublinky V roztoku je chlorid zinečnatý,který je naprosto bezpečný k člověku i plechu.Tím se spoj očistí a pájka dobře přilne.
JABRAKA

Výše uvedené je správný postup. Použití kyseliny chlorovodíkové třeba i ředěné vede nakonec ke korozi plechu v okolí spoje.

nevzniká náhodou při tom "vaření" vodík ???? (HCl + Zn -> ZnCl2 + H2 !!) Asi to bude chtít DOBŘE větrané místo a daleko od ohně ne?

To určitě, jinak kdykoli reaguje kov s anorganickou kyselinou vzniká vodík.

Upřesnění dotazu z roku 2010 a 2012?

O googlu jsi slyšel?

Pro pájení.Příprava pajecí převařené kaeliny solné.Do skleněné nádoby odlít menší množství kyseliny solné,a do ní ponořit kousek zinku.Pozor toto dělat nejlépe venku neboť vznikají agresivní výpary které mohou poškodit sliznici.Není od věci když to děláte poprvé použít také ochranné pomůcky.Brýle a gumové rukavice.Při varu vzniká také intezivní teplo tak aby vám nádoba nepraska,Dohud se kyselina vaří tak stále dodáváte do roztoku zinek.Po ukončení tohoto procesu máte pro pájení poz.plech udeální přípravek.Pokud je plech zoxidován tak je zapotřebí jej očistit např. dráťeným kartáčem,popřípadě odmastit.Plech potřete tím roztokem,buď hrubým štětečkem nebo dřívkem které na konci rozklepete kladívkem aby měl měkké vlákno a použijete místo tětečku.Po nahřátí důkladném začnete pájet.Pájka se pěkně rozlije a vzlíná.Pokud ne tak nahřátí není dostatečné.CHce to cvik.Po ukončení pájení je potřeba pájené místo opláchnout,nejlépe vodou s roztokem sody.Pokud to neuděláte tak pájené místo pozinku oxiduje.Pokud se jedná o ocel.plech tak okamžitě koroduje. Odpověď je na starý dotaz ale možná to někomu pomůže i teď.

Ano, pomohla i po tak dlouhé době. Děkuji.

Já bych měl jen drobné, ale důležité upozornění. Tak jak jsi příspěvek napsal by mohl u laika vzniknout dojem, že má kyselinu vařit (i když nic takového nepíšeš). Var, který popisuješ není ve skutečnosti ohřívání roztoku až k bodu varu, ale terminus technikus pro prudkou reakci chlorovodíku se zinkem za vývoje vodíku. Tato reakce doprovázená bohatým vývojem bublinek var skutečně připomíná (a reakce je skutečně dost exotermní) a rozhodně by vůbec nebyl rozumný nápad kapalinu ještě ohřívat.

To jen aby někoho nenapadlo kyselinu skutečně vařit, dnes člověk musí upororňovat i na to, že kočka nepatří do pračky ani mikrovlnky

Jojo, ten takzvany "var" je spis podobneho druhu, jako oblibene hazeni mentosky do cocacoly

Krásná odpověď.Když se dnes někdo zeptá,jak to udělat,kup si to.Pájecí vodu-uvařím.Toho řemeslník spotřeboval několik litrů ročně.Pájecí voda stojí asi 70 kč-za 0,1 l.Bylo to stejné,v dobách ranné elektromiky .Radio-kristalky hrála na obyčejnem zemáku(bramboru).Hlavní je znát základní definice.